Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  12. vesmírný týden 2021

12. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 24. března 2021 v 19:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 3. do 28. 3. 2021. Měsíc dorůstá od čtvrti k úplňku. Nad jihozápadem je vidět Mars v souhvězdí Býka. Ráno nad jihovýchodem pomalu vychází Saturn a Jupiter. Oblohu ozdobila poměrně jasná nova v souhvězdí Kasijopeji. Neděle udělá radost těm, komu nevadí ráno tma a kdo by raději večer déle světlo – změní se čas o hodinu na letní. Přes další odklady se možná už v tomto týdnu dočkáme testu Starship SN11. Perseverance by mohla odhalit vrtulník Ingenuity, blíží se jeho vysazení na povrch Marsu. Centrální stupeň SLS má za sebou úspěšný test. Z Bajkonuru má po odkladu letět v pondělí ráno raketa Sojuz s mnoha družicemi, mezi nimiž je i maličká GRBAlpha, slovenský cubesat ve spolupráci s vědci mj. i z Česka. Před 60 lety došlo k nepříjemné nehodě v tlakové komoře spojené s úmrtím Bondarenka, ale i k úspěšnému testu kabiny Vostoku před letem člověka. Před čtvrtstoletím jsme nedaleko Země mohli sledovat jasnou kometu Hyakutake.

Obloha

Měsíc bude v úplňku až v neděli 28. března ve 20:48 SELČ. Pěkné bylo jeho setkání v Býku s Marsem, Plejádami a Hyádami, jak nás přesvědčil i záběr Tondy Hudínka.

Měsíc poblíž Plejád, Hyád a Marsu Autor: Tonda Hudínek
Měsíc poblíž Plejád, Hyád a Marsu
Autor: Tonda Hudínek

Planety:
Na večerní obloze je vidět nad jihozápadem Mars (1,2 mag) procházející od Hyád k rohům Býka.

Ranní planety, tedy Saturn a Jupiter jsou za svítání jen velmi nízko nad jihovýchodem. Venuše bude 26. března v horní konjunkci se Sluncem. Dá se pozorovat na snímcích koronografu SOHO (dlouhé čárky kolem jasného zdroje vznikají přetékáním světla do sousedních pixelů detektoru).

Aktivita Slunce je velmi nízká. Koróna již začíná mít trochu tvar, jako v dobách maxima, tak snad se jej za pár let dočkáme a s ním přijdou i erupce a polární záře viditelné ze střední Evropy. Zatím si musíme vystačit se zvýšením rychlosti slunečního větru jen v dobách, kdy se k Zemi natočí koronální díry. Jedno takové způsobilo neobvykle silnou geomagnetickou bouři před víkendem. A určité zesílení aktivity má nastat ještě 23. března, tak uvidíme. Jinak, jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Nova Cas 2021, alias V1405 Cas, je proměnná hvězda ležící nedaleko otevřené hvězdokupy M52, která náhle zjasnila v minulém týdnu. Hvězda byla známa jako proměnná. O změnách jasu poprvé informoval Zbyněk Henzl, proto byla uvedená v českém katalogu proměnných hvězd jako CzeV3217. Nyní dosáhla maxima jasu někde těsně nad 7 mag. Je tedy snadno viditelná i triedrem a fotograficky dostupná již za několik sekund.

Nova Cas 2021 (V1405 Cas) 21. 3. 2021, expozice 5 s, ISO 6400, Canon 6Dmod, Sigma Art 35 mm, f2,2
Vložený detail dalekohledem WO FLT98, ohnisko 510 mm, 16×30 s, ISO 800, montáž EQ-6. Autor: Martin Gembec
Nova Cas 2021 (V1405 Cas) 21. 3. 2021, expozice 5 s, ISO 6400, Canon 6Dmod, Sigma Art 35 mm, f2,2 Vložený detail dalekohledem WO FLT98, ohnisko 510 mm, 16×30 s, ISO 800, montáž EQ-6.
Autor: Martin Gembec

Změna času na letní přijde již tradičně o poslední neděli v březnu. Čas se ve dvě hodiny ráno posune na třetí, což udělá radost asi jen těm, kdo mají rádi v létě déle světlo večer a nevadí jim, že bude nyní ráno ještě tma, když vstávají.

Kosmonautika

Opakovaný test centrálního stupně rakety SLS dopadl vzorně. Čtyři motory RS-25 hořely plánovaných 8 minut a 25 sekund. Nic nestojí v cestě k přepravě stupně na Floridu a letovému test někdy na konci roku, nebo začátku roku 2022.

Přípravy letu Starship SN11 se zpožďují. Předpokládáme, že v týdnu proběhne ještě jeden testovací statický zážeh a teprve po něm let a pokus o přistání.

Sojuz-2.1a v bílo-modro-červené kombinaci během příprav ke startu 10. března 2021. Barvy jsou připomínkou výročí 60 let startu prvního kosmonauta, které si připomeneme 12. dubna 2021
Sojuz-2.1a v bílo-modro-červené kombinaci během příprav ke startu 10. března 2021. Barvy jsou připomínkou výročí 60 let startu prvního kosmonauta, které si připomeneme 12. dubna 2021
Také raketa Sojuz-2.1a doznala odkladu startu, ale důvod bude zřejmě schován v horním stupni Fregat. Na raketě je připraveno mnoho malých družic. Z nich nás zajímá cubesat GRBAlpha, na kterém se kromě Slováků podíleli také vědci z Maďarska, Japonska a Česka. Start je naplánován na pondělní ráno.

Perseverance provádí další a další testy přístrojů. Například došlo k položení vrtné soupravy na povrch půdy a snímky kalibračních terčíků. Nyní nás čeká odhození krytu z břicha, kde je schován vrtulníček Ingenuity. Poté rover popojede na finální místo vyložení helikoptéry a na začátku dubna bychom se mohli dočkat roztočení jeho rotoru.

Z plánovaných startů nám na tento týden (22. 3.) sklouzl start rakety Electron s několika družicemi na horním stupni Photon. Pokud máte rádi družicové megasítě, užijete si zřejmě také dosyta – 22. 3. se plánuje z Vostočného start rakety Sojuz-2.1b s horním stupněm Fregat-M a 36 družicemi systému OneWeb. No a 24. března má startovat z Floridy raketa Falcon-9 s 60 Starlinky (L22).

Výročí

23. března 1961 (60 let) došlo k neštěstí, když na konci pokusu s 10denní izolací zemřel při požáru ve zkušební komoře mladý Valentin Bondarenko, člen prvního oddílu kosmonautů. Šlo prý o nešťastnou náhodu, kdy v atmosféře plné kyslíku upustil tampón namočený v lihu na v té době pracující vařič. Blížil se první let člověka do vesmíru a kosmonautika už si stihla vybrat svou daň. Nehoda v atmosféře plné kyslíku to bohužel nebyla poslední (Apollo 1, 27. 1. 1966).

24. března 2006 (15 let) vypustila firma SpaceX z rampy na atolu Omelek svou první raketu Falcon 1. Start skončil neúspěchem, když vinou koroze vznikl v motorovém prostoru požár a raketa se poroučela do Pacifiku. Družice FalconSAT-2 byla během destrukce nosiče vymrštěna stranou a přistála na střeše skladu, jen kousek od kontejneru, ve kterém byla předtím na atol přepravována. Po patnácti letech je SpaceX jedním z nejdůležitějších hráčů na americkém kosmickém trhu a firmou, která přinesla mnoho revolučních věcí, mimo jiné znovupoužitelné první stupně Falconu 9, nejsilnější současný nosič Falcon Heavy, první raketový prostředek na metan Starship, ale i první megakonstelaci družic Starlink.

25. března 1786 (235 let) se narodil italský astronom, optik a botanik Giovanni Battista Amici. Jeho schopnosti výroby zrcadlových dalekohledů jej řadí mezi nejlepší konstruktéry začátku 19. století. Známá jsou jeho pozorování Jupiterových měsíců ve dne nebo rozlišení dvojhvězdy se složkami 0,5". Kromě toho také zdokonalil mikroskop. Jako první například pozoroval pylové láčky, vyrůstající z pylu dopadlého na bliznu. Známý je také hranol umožňující vzpřímený, stranově správný obraz při pozorování dalekohledem, který Amici vynalezl.

25. března 1811 (210 let) byla Honoré Flaugerguesem objevena Velká kometa 1811. Byla po dobu 260 dnů pozorovatelná pouhým okem, což překonala až v letech 1996 a 1997 kometa Hale-Bopp. Podle vzhledu komety a doby pozorovatelnosti se u obou komet předpokládá, že mají velké jádro (desítky kilometrů).

25. března 1961 (60 let) odstartoval na testovací let Korabl-Sputnik 5, v západních kruzích jako Sputnik 10 (5. let lodi Vostok) se psem Zvjozdočka (= Hvězdička, údajně pojmenovaný Jurijem Gagarinem). Se psem letěla i maketa kosmonauta Ivan Ivanovič, kamera a další přístroje a úspěch letu (druhý úspěch v řadě po třech neúspěších) znamenal zelenou pro start člověka do vesmíru.

25. března 1996 (25 let) se kolem Země prosmýkla kometa Hyakutake a stala se tak nečekanou jasnou vlasaticí, která vyplnila období čekání na jinou výraznou kometu C/1995 O1 (Hale-Bopp). Pomineme-li „Velkou denní kometu“ C/2006 P1 (McNaught), stále čekáme na výraznou kometu s dlouhým ohonem přes půl oblohy, jako měla právě kometa C/1996 B2 (Hyakutake).

28. března 1986 (35 let) provedla vzdálený průlet kolem komety 1P/Halley sonda ICE (International Cometary Explorer). Průzkumná sonda byla vypuštěna v srpnu 1978 za účelem studia interakce zemského magnetického pole a slunečního větru. Podíleli se na ní americká NASA a evropská ESA. Nejdříve byla sonda jako vůbec první umístěna do blízkosti gravitačně rovnovážného Lagrangeova bodu L1 asi 1,5 mil. km od Země směrem ke Slunci. Po skončení primární mise byla vyslána na průzkum komet. V září 1985 jako první sonda zkoumala ohon komety Giacobini-Zinner a v březnu 1986 ohon komety Hallyeovy. Se sondou se podařilo navázat spojení i v roce 1999 a v roce 2008 bylo ověřeno, že funkční jsou všechny přístroje až na jeden a navíc je k dispozici trochu paliva. Poslední zprávy z roku 2014 ještě hovořily o tom, že její signál detekovali amatérští radioamatéři a problémem komunikovat s ní bylo hlavně její stáří, vyžadující správné vysílače/přijímače.

Výhled na příští týden 

  • Večerní zvířetníkové světlo s Marsem
  • výročí: Joseph Taylor
  • výročí: zatmění Slunce 2006
  • výročí: Luna 10
  • výročí: Hermann Carl Vogel

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: 1996 B2 Hyakutake, Kometa hyakutake, Ambice ve vesmíru, ICE, Velká kometa 1811, Korabl-Sputnik 5, Falcon 1, Valentin Bondarenko, Giovanni Battista Amici, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »