Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  12. vesmírný týden 2022

12. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 23. března 2022 v 19:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 3. do 27. 3. 2022. Začalo astronomické jaro. Měsíc bude v poslední čtvrti. Ráno můžeme pozorovat jasnou planetu Venuši, kterou doprovází slabší Mars a Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Dalekohled JWST má správně seřízené zrcadlo. Na Floridě byla superraketa SLS vyvezena na startovní rampu. Na ISS proběhl výstup do volného kosmu a stanice koncem týdne přivítala novou ruskou posádku. První stupeň Falconu 9 startoval a přistál již po dvanácté. Před 40 lety se uskutečnil třetí let raketoplánu.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pátek 25. března v 6:37 SEČ. V neděli 27. března ráno jej najdeme vpravo od seskupení ranních planet.

Planety:
Ráno můžeme pozorovat nad jihovýchodem jasnou planetu Venuši (−4,4 mag), v jejíž blízkosti jsou planety Saturn (0,9 mag) a Mars (1,1 mag).

Aktivita Slunce je nízká. Pouze v severozápadní části slunečního kotouče se pohybovala aktivní oblast AR 12965, která byla dokonce zdrojem jedné erupce druhé nejvyšší třídy M. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Jaro začalo 20. března (v 16:33 SEČ). Nyní je to obvyklé datum začátku jara a bude tomu tak i v letech příštích (tedy nikoli 21. března, jak se ještě můžeme setkat ve starší literatuře – a může za to náš nerovnoměrný kalendář). Ve stejný den začne jaro pokaždé až do roku 2040, s dvěma výjimkami, protože v letech 2032 a 2036 připadá rovnodennost dokonce na 19. březen.

JWST, tedy vesmírný dalekohled Jamese Webba má konečně správně seřízené zrcadlo. Ukazuje to alespoň poslední snímek z kamery NIRCAM, kde vidíme hvězdu téměř 11. velikosti ze souhvězdí Draka a v jejím okolí nádherné galaxie v nepřeberném množství tvarů a vzdáleností.

Kosmonautika

Superraketa SLS se předvedla v celé kráse, když vyrolovala na startovní rampu LC-39B. Pásový dopravník ji sem dovezl stylově i se startovní obslužnou věží stejně jako v dobách Apolla Saturn V. Vývoj rakety trvá opravdu dlouho, ale výsledek vypadá impozantně. A jestli existuje nějaký způsob, jak dostat spolehlivě astronauty k Měsíci, pak SLS s lodí Orion je zřejmě nejjistější varianta. Otázkou je, jak se do těchto představ promítne rychlý vývoj superrakety SuperHeavy s lodí Starship od SpaceX v letech následujících.

Raketa SLS pro misi Artemis I při prvním testovacím vývozu na startovní rampu LC-39B 18. 3. 2022 Autor: NASA
Raketa SLS pro misi Artemis I při prvním testovacím vývozu na startovní rampu LC-39B 18. 3. 2022
Autor: NASA

SpaceX opět vypustila družice Starlink. Raketa Falcon 9 se vyznamenala, neboť poprvé v historii letěl její první stupeň již po dvanácté. A opět úspěšně přistál na mořské plošině.

Na ISS jsme zaznamenali výstup dvou amerických astronautů do volného kosmu. Vycházka byla součástí příprav na instalaci dalšího páru panelů fotovoltaických článků iROSA. V sobotu přivítala stanice trojici ruských kosmonautů, které dopravila kosmická loď Sojuz MS-21. Poprvé došlo k připojení na nový modul Pričal.

Astra Rocket 3.3 vykonala další úspěšný start. Tentokrát startovala 15. března z ostrova Kodiak a poprvé vynášela běžné operační družice.

Výročí

21. března 1762 (260 let) zemřel francouzský astronom Nicolas Louis de Lacaille. Významně přispěl k poznání jižní oblohy, když z ostrova Réunion katalogizoval asi 10 tisíc hvězd, zavedl 14 nových souhvězdí a přidal na 42 deep-sky objektů.

21. března 1927 (95 let) se narodil americký astronom Halton "Chip" Arp. V roce 1966 vydal katalog 338 podivných galaxií, které nezapadaly do standardní klasifikace tvarů galaxií. Domníval se, že je to dáno fyzikálními procesy, které formují tyto galaxie. Dnes víme, že to tak je, jde o velké galaktické kolize, při nichž dochází k prolnutí galaxií a intenzivní tvorbě nových hvězd.

22. března 1982 (40 let) odstartoval ke své třetí misi raketoplán Columbia. Zajímavostí mise bylo, že během letu bylo zjištěno poškození tepelné ochrany raketoplánu, naštěstí ne v nejnamáhanějších místech. Přistání také neproběhlo na základně Edwards v Kalifornii, kde mimořádně hodně pršelo. Jako jediný raketoplán tedy přistál na White Sands v Novém Mexiku.

23. března 1912 (110 let) se narodil významný raketový konstruktér Wernher von Braun. Znám je nejprve jako konstruktér německých válečných raket V2, které ničily cíle v Británii, aby posléze pomohl vynést první americkou družici i americké astronauty na Měsíc.

27. března 1972 (50 let) odstartovala k Venuši sovětská sonda Veněra 8. Sonda zvládla průlet atmosférou a vysílala i z povrchu Venuše. Měřila složení atmosféry, teplotu, vítr, dohlednost a složení hornin na povrchu.

Výhled na příští týden 

  • Saturn a Mars poblíž Venuše
  • výročí: planetka (2) Pallas (objev)
  • výročí: planetka (4) Vesta (objev)
  • výročí: kometa Hale-Bopp

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Veněra 8, Wernher von braun, Raketoplán Columbia, Halton Arp, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »