Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  13. vesmírný týden 2019

13. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 27. března v 19:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 25. 3. do 31. 3. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti a ve dvou těsných konjunkcích s ranními planetami. Večer je vidět Mars poblíž Plejád. Ráno je vidět Jupiter a Saturn. Slunce překvapilo velkou skupinou skvrn v opravdu aktivní oblasti. Planetka Bennu vyvrhuje kamení. Start evropské rakety Vega byl úspěšný. Firma OneSpace chystá první start své rakety. Očekáváme výstup dvou žen do volného kosmu. V noci na neděli se změní čas o hodinu vpřed na letní.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 28. března v 5:10 SEČ. 26. března asi v 5:05 SEČ se zpoza jeho neosvětlené strany objeví hvězdička 5,5 mag. Vzhledem ke svítání by to mohlo vypadat, že se rozsvítí jakoby na modré obloze. 27. března nastane relativně těsná konjunkce s Jupiterem, který bude necelý stupeň pod ním. Obdobně 29. března ráno bude v těsné konjunkci se Saturnem, který bude necelý stupeň nad Měsícem. Ten den kolem 4:10 se také zpoza neosvětlené strany vynoří hvězda 5,6 mag.

Planety:
Večer je vidět Mars (1,4 mag), který se přesunul do Býka a blíží se k hvězdokupě Plejády. Ráno je vidět nízko nad jihem Jupiter (−2,1 mag) a ještě níže nad jihovýchodem najdeme Saturn (0,6 mag). Někteří nadšení amatérští fotografové už nečekali a zkouší obě planety vyfotit. Nejlépe tradičně dopadl Pavel Prokop z Prahy, jehož fotografie Jupiteru i Saturnu odkazujeme.

Pomalu zapadající aktivní oblast AR2736 24. března 2019 z SDO Autor: NASA
Pomalu zapadající aktivní oblast AR2736 24. března 2019 z SDO
Autor: NASA
Aktivita Slunce je velmi nízká, ale jak už to bývá, Slunce umí překvapit. V týdnu se během několika dnů vytvořila velmi aktivní oblast s mnoha skvrnami, která se i nadále zvětšovala. 20. března zde navíc došlo k poměrně silné erupci C4 a hlavně k Zemi se pomalu vydal oblak plazmatu, který měl podle předpovědi zasáhnout naši planetu 23. března a způsobit poměrně silnou geomagnetickou bouři s pěknými polárními zářemi. Paradoxně ještě v neděli navečer víme, že částice dosud nedorazily, což znamená, že buď CME putuje pomaleji, než se čekalo, nebo oblak částic Zemi minul.  
Skupina skvrn bohužel právě zapadá. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Zajímavé pozorování přinesla sonda OSIRIS-REx, která vyfotografovala proudy hmoty z planetky Bennu. Podobně jako zjistila Hayabusa 2 u Ryugu, i Bennu má málo půdy a hodně kamenů na povrchu. Podrobně se k tomu vrací Kosmonautix.cz.

V neděli 31. března ve dvě hodiny ráno se posune čas o hodinu dopředu na středoevropský letní čas (SELČ).

Kosmonautika

22. března vypustila menší evropská raketa Vega družici PRISMA  a na ISS proběhl výstup do kosmu, který provedli McClainová a Hague. Další výstup je plánován 29. března, poprvé v čistě ženském složení McClainová a Kochová.

Probíhají přípravy startu rakety Electron s technologickou družicí DARPA R3D2. Start je v plánu už dnes (24. 3. ve 23:30) a bude Živě a česky komentován na Kosmonautix.cz.

25. března má odstartovat rakety OS-M1 soukromé společnosti OneSpace s družicí Lingque 1B.

30. března má odstartovat čínská raketa CZ-3C s družicí Tianlian-2.

V Texasu pořád probíhají přípravy Starship Hopperu na první testy motoru a snad i případné skoky.

Výročí

29. března 1974 (40 let) se k planetě Merkur poprvé přiblížila kosmická sonda Mariner 10. Průzkum nejmenší planety sluneční soustavy je obtížný v tom, že je třeba sondu urychlit, aby vůbec mohla Merkur dostihnout. V roce 1974 toho bylo docíleno mimo jiné průletem kolem Venuše, kde bylo využito jejího gravitačního pole. Mariner 10 přinesl první detailní poznatky o Merkuru, když kolem něho prolétl třikrát v letech 1974 a 1975. Podařilo se však zmapovat jen 45 % povrchu. Zásadní zlom přišel až s příletem nové sondy MESSENGER, která zkoumala Merkur z oběžné dráhy v letech 2011 až 2015.

Výhled na příští týden 

  • večerní srpek Měsíce o víkendu
  • Výročí: Zond 1
  • Výročí: Zdeněk Kopal

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mariner 10, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »