Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  14. vesmírný týden 2021

14. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 7. dubna 2021 ve 21:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 4. do 11. 4. 2021. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je viditelný ráno a dopoledne. Večer je nad západem vidět Mars v souhvězdí Býka a kužel zvířetníkového světla. Ráno nad jihovýchodem pomalu vychází Saturn a Jupiter. Stále je k vidění poměrně jasná nova v souhvězdí Kassiopeia. Perseverance má vysadit vrtulníček Ingenuity, který provede testy přežití v mrazivé marsovské noci a o týden později snad i poletí. Starship SN11 úspěšně letěla, ale před přistáním selhala a došlo k její destrukci. Na ISS se má 9. dubna vydat další tříčlenná posádka v Sojuzu MS-18. Před 30 lety byla vypuštěna velká gama observatoř Compton, před 20 lety startovala umělá družice Mars Odyssey a před 15 lety byla na dráhu kolem Venuše navedena Venus Express.

Obloha

Měsíc bude v novu až příští pondělí 12. dubna ve 4:31 SELČ. Mezitím jej budeme vídat dopoledne nebo nad ránem. Jeho konjunkce se Saturnem a Jupiterem se chystá na brzké ráno 6. dubna. S Jupiterem se potká velmi nízko nad jihovýchodem 7. dubna.

Planety:
Na večerní obloze je vidět nad západem Mars (1,4 mag) putující mezi rohy Býka. Spolu s ním zaujme na tmavší obloze také šikmý kužel zvířetníkového světla.

Ranní planety, tedy Saturn a Jupiter jsou za svítání jen velmi nízko nad jihovýchodem. Venuše po horní konjunkci se Sluncem se dá pozorovat na snímcích koronografu SOHO (dlouhé čárky kolem jasného zdroje vznikají přetékáním světla do sousedních pixelů detektoru).

Aktivita Slunce je velmi nízká. Potěšení přineslo jen majitelům speciálních h-alfa dalekohledů, kde byly k vidění krásné velké protuberance. Povrch je beze skvrn a jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Nova Cas 2021 je stále poměrně snadno viditelná hvězda nedaleko otevřené hvězdokupy M52, která náhle zjasnila 18. března. Její jasnost je asi 8 mag.

Kosmonautika

Perseverance tento týden vysadí na povrch vrtulníček Ingenuity. V uplynulém týdnu došlo k jeho plnému vyklopení a k víkendu probíhalo poslední nabíjení baterií na 100 %. Po vysazení už bude vrtulník vyhříván jen pomocí vlastních akumulátorů nabíjených ze solárního panelu. Pokud půjde vše dobře, budou uvolněny listy rotoru, provedeny testy motorů a čidel a 11. dubna by mohl proběhnout první let. O jeho případném provedení máme být informováni 12. dubna.

Sol 43, 4. 4. 2021, vrtulníček Ingenuity byl právě vyložen na povrch Marsu Autor: NASA/JPL-Caltech
Sol 43, 4. 4. 2021, vrtulníček Ingenuity byl právě vyložen na povrch Marsu
Autor: NASA/JPL-Caltech

Starship SN11 sice zvládla celý let do výšky 10 km i plachtění zpět, ale při překlápěcím manévru a zažehnutí motorů došlo k anomálii při které došlo k destrukci tohoto testovacího exempláře. Přes další selhání jsou v plném proudu přípravy Starship SN15, která má mnohá vylepšení oproti prototypům osm až jedenáct. Otázka je, jak jsou na tom motory Raptor, protože i ty prochází neustálým vylepšováním a možná právě ty stojí za dosavadními neúspěchy při přistávacích manévrech.

Na konci března jsme mohli zaznamenat ještě čínský start – raketa CZ-4C vynesla družici Gaofen 12-02.

Čína také oznámila, že místem přistání Tianwen-1 v polovině května bude oblast Utopia Planitia.

5. dubna se posádka ISS dočasně zmenší na trojici, protože čtveřice, která přiletěla na stanici v Crew Dragonu jej předokuje z portu IDA-2 na zadní části stanice na kolmo ležící port IDA-3. Uvolní tím místo pro misi Crew-2, která má startovat 22. 4.

Konfigurace ISS k 19. březnu 2021 s naznačeným přesunem Crew Dragona 5. dubna 2021 z portu IDA-2 na IDA-3 Autor: NASA
Konfigurace ISS k 19. březnu 2021 s naznačeným přesunem Crew Dragona 5. dubna 2021 z portu IDA-2 na IDA-3
Autor: NASA

7. dubna je v plánu další start rakety Falcon 9 s šedesáti družicemi sítě Starlink (start č. L23). První stupeň byl zřejmě použit zatím pouze jednou a opět se pokusí přistát na mořské plošině.

9. dubna má z Bajkonuru odstartovat raketa Sojuz-2.1a s kosmickou lodí Sojuz MS-18. Posádku tvoří dva Rusové (Oleg Novickij, Pjotr Dubrov) a po delší době jeden Američan (Mark Vande Hei).

Výročí

5. dubna 1991 (30 let) odstartovala v raketoplánu Atlantis vesmírná observatoř Compton. Pozorovala vesmír v oboru gama záření, tedy vysokoenergetické části elektromagnetických vln.

7. dubna 2001 (20 let) odstartovala k Marsu dnes jeho nejdéle sloužící umělá družice – Mars Odyssey. Jejím hlavním úkolem je sledování klimatu planety a přenos dat ze sond na povrchu.

11. dubna 2006 (15 let) byla na oběžnou dráhu Venuše navedena sonda Venus Express. Tato sonda zkoumala především atmosféru Venuše a některé změny na povrchu (horké lávové proudy na povrchu). Mise byla ukončena vstupem do atmosféry v lednu 2015.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc a Mars na večerní obloze
  • výročí: Edward W. Maunder
  • výročí: Vostok 1, první let člověka, Jurij Alexejevič Gagarin
  • výročí: STS-1, raketoplán Columbia
  • výročí: Harold L. Johnson

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Venus Express, Comptonova observatoř, Compton gamma ray observatory, Mars Odyssey, Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »