Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  15. vesmírný týden 2022

15. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 13. dubna 2022 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 4. do 17. 4. 2022. Měsíc po první čtvrti je vidět převážně večer a koncem týdne bude v úplňku. Po západu Slunce můžeme vyhlížet jasný Merkur. Ráno stoupají nad jihovýchodní obzor postupně Saturn, Mars a jasná planeta Venuše. Aktivita Slunce je opět nižší. Na Mezinárodní vesmírnou stanici dorazila návštěvnická turistická mise Axiom 1 v lodi Crew Dragon. Na Zemi se má vrátit tříčlenná posádka čínské orbitální stanice. Před 55 lety startoval k Měsíci Surveyor 3, který poté navštívila posádka Apolla 12 a před 50 lety se k Měsíci vydalo Apollo 16.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v sobotu 16. dubna ve 20:55 SELČ. Hned v neděli 10. dubna je nad hvězdokupou Jesličky v souhvězdí Raka. 12. dubna míjí Regulus ve Lvu a 16. 4. je poblíž hvězdy Spica v Panně.

Planety
Na večerní oblohu stoupá jasný Merkur. 11. dubna má jasnost −1,5 mag a v neděli 17. 4. stále pěkných −1 mag. Den po dni tak bude stále výraznější hvězdou velmi nízko nad západním obzorem.  Ranní obloha nabízí brzy po páté hodině trojici planet, které dominuje jasná Venuše (−4,2 mag). Výše už stoupá Mars (1 mag) a nejvýše je za svítání Saturn (0,9 mag).

Aktivita Slunce je opět nízká. Může to být ale jen přechodný stav, protože jak víme, na opačné polokouli Slunce jsou velké skvrny. Uvidíme za týden, jak se situace změní. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

8. dubna se k Mezinárodní vesmírné stanici vydala soukromá mise Axiom 1. Start kosmické lodi Crew Dragon se čtyřmi lidmi na palubě zajistila raketa Falcon 9 z floridské rampy LC-39A. Vzhledem k tomu, že na sousední LC-39B čeká na test tankování raketa SLS, naskytl se nám dlouho nevídaný pohled na dva zajímavé nosiče vedle sebe. Dříve jsme takto mohli vídat například raketoplány (2009), nebo raketoplán a raketu Ares-I.

Crew Dragon mise Axiom 1 dokuje 9. dubna 2022 u zenitového portu modulu Harmony Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) Autor: NASA TV
Crew Dragon mise Axiom 1 dokuje 9. dubna 2022 u zenitového portu modulu Harmony Mezinárodní vesmírné stanice (ISS)
Autor: NASA TV

Raketa Falcon 9 má 15. dubna v 15:41 SELČ vynést vojenskou družici NROL-85. První stupeň rakety má přistát zpátky na kosmodromu Vandenberg v Kalifornii.

Čínská kosmická loď Šen-čou 13 s trojicí kosmonautů se odpojí od čínské orbitální stanice a měla by přistát 16. dubna.

Testy rakety SLS nabraly zpoždění. Na vině byl nejprve technik, který špatně nastavil ventil odvětrávající mobilní startovací platformu. Následně při dalším pokusu se ukázalo, že zaseklý je ventil v héliovém okruhu stupně ICPS. Tento horní stupeň tedy nebude tankován a test proběhne pouze na centrálním stupni. Poté bude raketa odvezena zpět do haly VAB k posledním přípravám a může být případně vyměněn i zaseklý ventil v ICPS.

Raketa Falcon 9 připravená s lodí Crew Dragon na misi Axiom 1 v popředí na floridské rampě LC-39A a superraketa SLS před testem tankování paliva při přípravách mise Artemis I na rampě LC-39B. Autor: NASA/Jamie Peer
Raketa Falcon 9 připravená s lodí Crew Dragon na misi Axiom 1 v popředí na floridské rampě LC-39A a superraketa SLS před testem tankování paliva při přípravách mise Artemis I na rampě LC-39B.
Autor: NASA/Jamie Peer

Výročí

12. dubna 1817 (205 let) zemřel francouzský astronom Charles Messier. Věnoval se především kometám, kterých objevil celkem patnáct. Ve chvíli, kdy se mu různé objekty na obloze začaly míchat mezi komety a nechtěl si je s nimi plést, začal vytvářet jejich katalog, který byl později doplňován a rozšiřován. Messiérův katalog má v současné době oficiálně 110 objektů, ačkoli například dvojitá hvězdokupa h a chí v Perseu by si zasloužila být zařazena jako 111. objekt katalogu. Na Messiérovy objekty se pořádá kolem březnového novu hon během jediné noci, kdy je snahou astronoma amatéra zachytit co nejvíc objektů tohoto katalogu, tzv. Messiérův maratón.

14. dubna 1942 (80 let) zemřel estonský výzkumník Leonid Alexejevič Kulik. Věnoval se výzkumu meteoritů a je znám především jako organizátor výprav do oblasti Podkamennej Tungusky, kde spadl roku 1908 známý Tunguzský meteorit. Výpravy uskutečnil celkem čtyři, první v roce 1927. I po tak dlouhé době bylo místo zkázy dobře zachovalé. Výbuch, který nastal v atmosféře, nezanechal kráter, ale zničil značnou část porostu v nepřístupné tajze.

16. dubna 1682 (340 let) se narodil anglický matematik a fyzik John Hadley. S astronomií ho pro současníka nejspíš váže pojem Rima Hadley, což je místo přistání mise Apollo 15 na povrchu Měsíce. Hadley však přinesl technické vynálezy, které měly hlubší dopad. Zkonstruoval například dalekohled Newtonova typu s parabolickým zrcadlem a je znám také jako vynálezce oktantu, kterým se měří výška Slunce nebo hvězd nad obzorem. Byl to předchůdce sextantu, který se používal v námořní navigaci a dodnes se s ním lze mezi nadšenci setkat. Hadley však nebyl první, kdo s myšlenkou tohoto přístroje přišel. Tu připisujeme Isaacu Newtonovi. Ten svůj poznatek sice sdělil příteli Halleyovi, ale narozdíl od fyzikálních zákonů, Halley jeho nápad včas nepublikoval.

16. dubna 1972 (50 let) odstartovala na Měsíc posádka lodi Apollo 16. John Young a Charles Duke poté 21. dubna přistáli na povrchu Měsíce v oblasti Cayleovy planiny asi 85 km od kráteru Descartes. Mezitím Thomas Mattingly obíhal ve velitelské sekci kolem Měsíce.

17. dubna 1967 (55 let) odstartoval k Měsíci Surveyor 3. Sonda měla za úkol na Měsíci měkce přistát. Je známa hlavně tím, že ji o dva roky později navštívila posádka lodi Apollo 12.

Výhled na příští týden 

  • Velmi jasný Merkur na večerní obloze
  • výročí: Grigorij Abramovič Šajn
  • výročí: Saljut 7
  • výročí: Vladimir Komarov
  • výročí: Ranger 4

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Leonid Alexejevič Kulik, John Hadley, Charles messier, Surveyor 3, Apollo 16, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »