15. vesmírný týden 2026
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká, ubylo i skvrn. Posádka lodi Orion mise Artemis II úspěšně obletěla Měsíc a je na cestě zpátky k Zemi. Proběhlo 34. opakované použití prvního stupně rakety Falcon 9. Startoval také Atlas V s družicemi sítě Leo. Před 65 lety se člověk vydal na oběžnou dráhu kolem Země.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti ve středu 10. 4. v 6:52 SELČ.
Planety
Merkur (kolem 0 mag) je stále výrazně daleko od Slunce a měl by být viditelný na denní obloze, pokud víme, kam namířit dalekohled. Ráno je bohužel příliš nízko nad obzorem.
Venuše (–4 mag) je večer pořád poměrně nízko nad obzorem. Je však velmi jasná a nepřehlédnutelná. Pozorovatelé hlásí, že za dobrých podmínek už je viditelná i pouhým okem na denní obloze.
Mars (1,2 mag) není pozorovatelný, je slabý a podobně jako Merkur jej limituje nízký sklon ekliptiky vůči obzoru, takže vychází prakticky současně se Sluncem.
Jupiter (–2,2 mag) je večer vysoko nad jihozápadem a má stále ideální podmínky viditelnosti.
Saturn (0,9 mag) není vidět. Je úhlově podobně blízko Slunci jako Neptun.
Uran (5,8 mag) je večer už dost nízko, ale s pomocí dalekohledu dobře k vyhledání poblíž dalších dvou podobně jasných hvězd pod Plejádami. Můžeme sledovat, jak se od těch dvou hvězdiček postupně posouvá den po dni dál a dál.
Neptun (8 mag) je úhlově poblíž Slunce a není pozorovatelný.
Aktivita Slunce je opět na nízké úrovni. Skvrny nyní spíše mizí a erupce ustaly. Mohou to změnit nově se objevující skvrny z odvrácené polokoule, až se k nám natočí. Aktivitě Slunce se věnují anglicky psané weby Spaceweather.com, Solarham a česky lze vše sledovat na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.
Kometa C/2026 A1 (MAPS) byla nakonec opravdu příliš malá a přiletěla příliš blízko Slunci, takže v okamžiku nebližšího průletu 4. 4. jen 150 tisíc km nad povrchem už z ní zbyl jen vypařující se oblak hmoty, který se pak objevil i na snímcích koronografu SOHO. Kometa už neexistuje a my budeme muset počkat na větší úlomek Kreutzovy rodiny někdy v budoucnu.
Na ranní obloze je už snadno triedrem viditelná kometa C/2025 R3 (PanSTARRS). Na fotografiích snadno zachytíme její iontový ohon, který neustále mění tvar díky slunečnímu větru. Ještě stále ji najdeme poblíž spojnice dvou pravých hvězd Pegasova čtverce, rychle však přeletí nad střed jeho spodní strany. Máme ideální týden na její pozorování. Mapy k vyhledání komet hledejte na czsky.cz. Přehled dalších hledejte v Kometárním okénku.
Kosmonautika a sondy
Mise Artemis II probíhá podle plánu a je to i vizuální zážitek, jak dokázal snímek noční strany Země nasvícené Měsícem v úplňku, který pořídil Reid Wiseman z okénka lodi Orion, když byl dokončen zážeh na dráhu přeletovou k Měsíci. Kromě potíží s toaletou se zdá, že mise splnila zatím všechny milníky. Zkoušku orientace a manévrování lodi, oblet a nyní zbývá test tepelného štítu při přistání. To by mělo proběhnout přímo z přeletové dráhy od Měsíce. Přistání je v plánu v noci z 10. na 11. dubna našeho času kolem půlnoci. Nejdůležitější novinky najdete v textovém live streamu na Kosmonautix.cz.
Autor: NASA/Reid Wiseman
V pozadí dění kolem letu k Měsíci je, že raketa Falcon 9, konkrétně první stupeň č. B1067, má za sebou již 34. použití. Po misi se Starlinky opět úspěšně přistál na mořské plošině. Z Floridy také mohl být vypuštěn Atlas V s družicemi sítě Amazon (mise Leo5).
Výročí
7. dubna 2001 (25 let) odstartovala k Marsu dnes jeho nejdéle sloužící umělá družice – Mars Odyssey. Jejím hlavním úkolem je sledování klimatu planety a přenos dat ze sond na povrchu.
11. dubna 2006 (20 let) byla na oběžnou dráhu Venuše navedena sonda Venus Express. Tato sonda zkoumala především atmosféru Venuše a některé změny na povrchu (horké lávové proudy na povrchu). Mise byla ukončena vstupem do atmosféry v lednu 2015.
12. dubna 1851 (175 let) se narodil anglický astronom Edward Walter Maunder. Věnoval se pozorování slunečních skvrn a slunečnímu magnetizmu. Období snížené aktivity Slunce mezi roky 1645 a 1715 dnes nazýváme Maunderovo minimum.
12. dubna 1961 (65 let) odstartoval do kosmu první člověk, Jurij Alexejevič Gagarin. Výročí se věnuje zajímavě pojatá stránka ukazující vývoj kosmonautiky od roku 1957 do roku 2015. K padesátiletému výročí jsme uvedli článek Jurij Gagarin nás všechny před padesáti roky pozval do vesmíru.
12. dubna 1981 (45 let) odstartoval ke svému prvnímu letu STS-1 raketoplán Columbia.
Výhled na příští týden
Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) mizí z ranní oblohy
Výročí: Harold L. Johnson
Výročí: Saljut 1, vypuštění
Výročí: první let Ingenuity na Marsu
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
