Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  17. vesmírný týden 2020

17. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 22. dubna 2020 ve 21:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 4. do 26. 4. 2020. Měsíc bude v novu. Večer můžeme stále pozorovat velmi jasnou Venuši. Ráno jsou zase seřazeny planety Mars, Saturn a Jupiter. Očekáváme maximum meteorického roje Lyrid. Pozorování doplňují vláčky družic Starlink, přičemž na Floridě se chystá ke startu várka dalších šedesáti. Sojuz MS-15 dopravil zpět na Zemi trojici kosmonautů z ISS. Před 30 lety vypustil raketoplán Discovery vesmírný dalekohled HST.

Obloha

Měsíc bude v novu ve středu 23. dubna ve 4:26 SELČ. Vzhledem k přetrvávajícímu pěknému počasí můžeme následující noci využít k pozorování bezměsíčné oblohy. Mladý srpek se na večerní obloze objeví nejspíše od pátku 24. dubna. Jeho konjunkce s Venuší pak nastane v neděli 26. 4., kdy budou obě tělesa od sebe asi šest úhlových stupňů.

Planety:
Venuše (−4,7 mag) je vidět večer a dosahuje už prakticky svého nejvyššího jasu. Ráno jsou vidět planety Mars (0,5 mag), Saturn (0,6 mag) a Jupiter (−2,3 mag).

Aktivita Slunce je velmi nízká, jen výjimečně se vyskytují skvrny a na okrajích se při pohledu speciálním h-alfa dalekohledem vyskytne sem tam nějaká protuberance. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této observatoře jsou zde.

Kometa C/2019 Y1 (ATLAS) 15. 4. 2020 Autor: Martin Gembec
Kometa C/2019 Y1 (ATLAS) 15. 4. 2020
Autor: Martin Gembec
Maximum meteorického roje Lyrid nastane v noci na 22. dubna. Meteorů letos asi spatříme celkem hodně, pomoci by mohl Měsíc kolem novu. Pokud letos nezkusíte Lyridy, může se stát, že tak dobře je neuvidíte třeba i deset let. Sejít se musí bezměsíčná noc, maximum musí relativně spadat do nočních hodin, kdy stoupá Lyra výše nad obzor a ještě musí být jasno. Tyto požadavky by letos měly být splněny. Jak poznat Lyridu? Především musí meteor zdánlivě směřovat ze souhvězdí Lyry a rychlost meteoru musí být střední (46 km/s). To třeba letní Perseidy mají výrazně vyšší rychlost (asi 60 km/s) a třeba Leonidy v listopadu létají až sedmdesátkou. V této souvislosti např. bohaté prosincové Geminidy létají naopak rychlostí na meteory „jen“ asi 32 km/s. Jak tedy pozorovat? Najděte místo, kde vás neruší lampy a máte výhled na velký kus oblohy. Nejvíce meteorů bude létat asi až kolem půlnoci a později, kdy bude radiant výše nad obzorem. Maximum má totiž nastat 22. dubna dopoledne.

Z trojice komet, které jsou nyní na obloze nejjasnější, si nejvíce konkurují dvě podobně jasné. Kometa C/2019 Y1 (ATLAS), která už měla slábnout, nakonec nyní dosahuje maximální jasnosti kolem 8 mag. Vzhledově jiná je C/2017 T2 (PanSTARRS), která má široký prachový ohon. O něco slabší než tyto dvě je rozpadající se C/2019 Y4 (ATLAS). Všechny komety jsou pohodlně viditelné už od setmění. Výhodou je tmavá obloha směrem k severu.

Snímek komety C/2019 Y4 (ATLAS) 15. 4. 2020, Karlovy Vary, newton 200/800 mm + Canon EOS 600D, RCC komakorektor. Složeno ze 90 jednotlivých expozic po 40 sekundách Autor: Miroslav Lošťák
Snímek komety C/2019 Y4 (ATLAS) 15. 4. 2020, Karlovy Vary, newton 200/800 mm + Canon EOS 600D, RCC komakorektor. Složeno ze 90 jednotlivých expozic po 40 sekundách
Autor: Miroslav Lošťák

Družice Starlink, především ty z posledního březnového startu, nyní vídáme večer jako velmi jasnou skupinu hvězd letících oblohou zhruba v řadě za sebou. Někdy některá zjasní a vrhne záblesk jasnější, než Venuše. Zatím jde spíše o zajímavý úkaz, ale až bude podobných vláčků několik desítek, radost z pohledu na ně nás nejspíš přejde. Už teď se stává, že se trefí do míst, která chceme fotografovat. Stopy od družic této jasnosti nelze opravit ani speciálními algoritmy a je jedno, zda jsou na finální dráze, či nikoli. Předpovědi přeletů vám nabídne aplikace nebo webová stránka Heavens Above.

Kosmonautika

Kosmická loď Sojuz MS-15 dopravila 17. dubna zpět na Zemi trojici kosmonautů z ISS (Oleg Skripočka, Jessica Meir(ová) a Andrew Morgan). K ISS se má 25. dubna vydat z Bajkonuru nákladní loď Progress MS-14. Start zajistí opět Sojuz 2-1A.

Start Falconu 9 s dalšími 60 družicemi Starlink byl odložen na tento týden. První stupeň má přistát na mořské plošině. Start je v plánu 23. 4. ve 21:16 SELČ.

Výročí

23. dubna 1970 (50 let) odstartovala první čínská družice DFH-1 (Mao 1). Družici vynesla raketa Dlouhý pochod 1 a šlo o jednoduchou telekomunikační družici přibližně kulového tvaru.

24. dubna 1990 (30 let) odstartoval raketoplán Discovery na misi STS-31 na jehož palubě byl známý Hubbleův vesmírný dalekohled.

Výhled na příští týden 

  • Venuše v maximálním jasu (28. 4.)
  • Výročí: Daphnis (měsíček Saturnu)
  • Výročí: objev první dvojhvězdy

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mao 1, DFH-1, Hubbleův teleskop, HST, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »