Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  17. vesmírný týden 2020

17. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 22. dubna 2020 ve 21:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 4. do 26. 4. 2020. Měsíc bude v novu. Večer můžeme stále pozorovat velmi jasnou Venuši. Ráno jsou zase seřazeny planety Mars, Saturn a Jupiter. Očekáváme maximum meteorického roje Lyrid. Pozorování doplňují vláčky družic Starlink, přičemž na Floridě se chystá ke startu várka dalších šedesáti. Sojuz MS-15 dopravil zpět na Zemi trojici kosmonautů z ISS. Před 30 lety vypustil raketoplán Discovery vesmírný dalekohled HST.

Obloha

Měsíc bude v novu ve středu 23. dubna ve 4:26 SELČ. Vzhledem k přetrvávajícímu pěknému počasí můžeme následující noci využít k pozorování bezměsíčné oblohy. Mladý srpek se na večerní obloze objeví nejspíše od pátku 24. dubna. Jeho konjunkce s Venuší pak nastane v neděli 26. 4., kdy budou obě tělesa od sebe asi šest úhlových stupňů.

Planety:
Venuše (−4,7 mag) je vidět večer a dosahuje už prakticky svého nejvyššího jasu. Ráno jsou vidět planety Mars (0,5 mag), Saturn (0,6 mag) a Jupiter (−2,3 mag).

Aktivita Slunce je velmi nízká, jen výjimečně se vyskytují skvrny a na okrajích se při pohledu speciálním h-alfa dalekohledem vyskytne sem tam nějaká protuberance. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této observatoře jsou zde.

Kometa C/2019 Y1 (ATLAS) 15. 4. 2020 Autor: Martin Gembec
Kometa C/2019 Y1 (ATLAS) 15. 4. 2020
Autor: Martin Gembec
Maximum meteorického roje Lyrid nastane v noci na 22. dubna. Meteorů letos asi spatříme celkem hodně, pomoci by mohl Měsíc kolem novu. Pokud letos nezkusíte Lyridy, může se stát, že tak dobře je neuvidíte třeba i deset let. Sejít se musí bezměsíčná noc, maximum musí relativně spadat do nočních hodin, kdy stoupá Lyra výše nad obzor a ještě musí být jasno. Tyto požadavky by letos měly být splněny. Jak poznat Lyridu? Především musí meteor zdánlivě směřovat ze souhvězdí Lyry a rychlost meteoru musí být střední (46 km/s). To třeba letní Perseidy mají výrazně vyšší rychlost (asi 60 km/s) a třeba Leonidy v listopadu létají až sedmdesátkou. V této souvislosti např. bohaté prosincové Geminidy létají naopak rychlostí na meteory „jen“ asi 32 km/s. Jak tedy pozorovat? Najděte místo, kde vás neruší lampy a máte výhled na velký kus oblohy. Nejvíce meteorů bude létat asi až kolem půlnoci a později, kdy bude radiant výše nad obzorem. Maximum má totiž nastat 22. dubna dopoledne.

Z trojice komet, které jsou nyní na obloze nejjasnější, si nejvíce konkurují dvě podobně jasné. Kometa C/2019 Y1 (ATLAS), která už měla slábnout, nakonec nyní dosahuje maximální jasnosti kolem 8 mag. Vzhledově jiná je C/2017 T2 (PanSTARRS), která má široký prachový ohon. O něco slabší než tyto dvě je rozpadající se C/2019 Y4 (ATLAS). Všechny komety jsou pohodlně viditelné už od setmění. Výhodou je tmavá obloha směrem k severu.

Snímek komety C/2019 Y4 (ATLAS) 15. 4. 2020, Karlovy Vary, newton 200/800 mm + Canon EOS 600D, RCC komakorektor. Složeno ze 90 jednotlivých expozic po 40 sekundách Autor: Miroslav Lošťák
Snímek komety C/2019 Y4 (ATLAS) 15. 4. 2020, Karlovy Vary, newton 200/800 mm + Canon EOS 600D, RCC komakorektor. Složeno ze 90 jednotlivých expozic po 40 sekundách
Autor: Miroslav Lošťák

Družice Starlink, především ty z posledního březnového startu, nyní vídáme večer jako velmi jasnou skupinu hvězd letících oblohou zhruba v řadě za sebou. Někdy některá zjasní a vrhne záblesk jasnější, než Venuše. Zatím jde spíše o zajímavý úkaz, ale až bude podobných vláčků několik desítek, radost z pohledu na ně nás nejspíš přejde. Už teď se stává, že se trefí do míst, která chceme fotografovat. Stopy od družic této jasnosti nelze opravit ani speciálními algoritmy a je jedno, zda jsou na finální dráze, či nikoli. Předpovědi přeletů vám nabídne aplikace nebo webová stránka Heavens Above.

Kosmonautika

Kosmická loď Sojuz MS-15 dopravila 17. dubna zpět na Zemi trojici kosmonautů z ISS (Oleg Skripočka, Jessica Meir(ová) a Andrew Morgan). K ISS se má 25. dubna vydat z Bajkonuru nákladní loď Progress MS-14. Start zajistí opět Sojuz 2-1A.

Start Falconu 9 s dalšími 60 družicemi Starlink byl odložen na tento týden. První stupeň má přistát na mořské plošině. Start je v plánu 23. 4. ve 21:16 SELČ.

Výročí

23. dubna 1970 (50 let) odstartovala první čínská družice DFH-1 (Mao 1). Družici vynesla raketa Dlouhý pochod 1 a šlo o jednoduchou telekomunikační družici přibližně kulového tvaru.

24. dubna 1990 (30 let) odstartoval raketoplán Discovery na misi STS-31 na jehož palubě byl známý Hubbleův vesmírný dalekohled.

Výhled na příští týden 

  • Venuše v maximálním jasu (28. 4.)
  • Výročí: Daphnis (měsíček Saturnu)
  • Výročí: objev první dvojhvězdy

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mao 1, DFH-1, Hubbleův teleskop, HST, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »