Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  2. vesmírný týden 2022

2. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 12. ledna 2022 v 17:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 1. do 16. 1. 2022. Měsíc je večer vysoko na obloze a mění fázi od čtvrti k úplňku. Venuše prošla dolní konjunkcí se Sluncem a objeví se jako jitřenka. Večer můžeme pozorovat přiblížení Merkuru a Saturnu, které z větší výšky nad obzorem sleduje Jupiter. Ráno je vidět slabý Mars. Aktivita Slunce je nízká. Dalekohled JWST byl kompletně složen. Nyní jej čeká chlazení, nastavení zrcadel a testy. Do vesmíru má v rámci mise Transporter-3 startovat i česká družice VZLUSat-2. Před 115 lety se narodil významný raketový konstruktér Sergej Koroljov.

Obloha

Měsíc byl v první čtvrti v neděli 9. 1. v 19:11 SEČ a dorůstá k úplňku. Na obloze je velmi vysoko a nabízí dobrou příležitost pro pozorování kráterů. Upozornění na pěkný zákryt hvězd tau Aquarii jsme minulý týden opomněli, ale ještě budeme mít příležitost 26. ledna ráno, kdy dojde k zákrytu jasné Zuben Elgenubi z Vah. Mezitím máme příležitost zkusit zákryt slabší dvojhvězdy 7. velikosti v Býku následovaný zákrytem jasnější kappa 2 Tau (5,3 mag). Nastávají 13. ledna přibližně ve 20:17 a 21:35 SEČ.

Planety:
Večer zkusme pozorovat (nejlépe triedrem) přiblížení planety Merkur (cca 0 mag) k planetě Saturn (0,7 mag). O něco výše nad jihozápadem je jasný Jupiter (−2,1 mag). Ráno je možné pozorovat slabý Mars (1,5 mag) a brzy se k němu přidá jitřenka, tedy planeta Venuše (−4,3 mag), která prošla o víkendu dolní konjunkcí se Sluncem (ale v praxi byla viditelná i ve dne jakoby „nad Sluncem“).

Aktivita Slunce je nízká, ale o víkendu jej opět zdobily pěkné skupiny skvrn ve dvou aktivních oblastech. Výskyt skvrn lze kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Sluneční skvrny 8. ledna 2022 Autor: NASA/SDO/HMI
Sluneční skvrny 8. ledna 2022
Autor: NASA/SDO/HMI

Kosmonautika

Vesmírný dalekohled Jamese Webba byl úspěšně rozložen. Nyní bude probíhat fáze ladění tvaru primárního zrcadla, chlazení a přípravy přístrojů.

13. ledna se má do vesmíru vydat pomocí rakety Falcon 9 řada menších družic v rámci mise Transporter-3. Pro nás je extrémně zajímavá, neboť jednou z nich bude česká družice VZLUSat-2. Tato minidružice vypadá, jako kdybychom naskládali na sebe tři kostičky o rozměru 10 cm. VZLUSat-2 je technologická mise, která má za úkol ověřit subsystémy pro další, komplexnější mise. Například systém přesného řízení polohy a novou generaci přístrojů použitých na VZLUSat-1 v roce 2017. Těšit se můžeme i na snímky z palubní kamery.

Pokračuje vypouštění družic satelitní sítě Starlink. 6. ledna vynesla raketa Falcon 9 celkem 49 družic této sítě v rámci mise Starlink 4-2. Právě vypouštěné družice již mají i laserová pojítka pro přenos informací mezi družicemi na oběžné dráze. Uvidíme, jaký bude další osud sítě a tempo vypouštění. Vliv na snímání objektů na obloze je nezpochybnitelný, ale stále neexistuje východisko, neboť není dohodnuto kosmické právo pro nízkou oběžnou dráhu.

Výročí

11. ledna 1787 (235 let) objevil William Herschel, anglický astronom německého původu, měsíce Uranu – Titanii a Oberon. Jsou to dva největší měsíce této zajímavé planety, zřejmě proto tedy došlo k objevu jen šest let po objevu planety samotné (planetu objevil také W. Herschel 13. 3. 1781).

12. ledna 1907 (115 let) se narodil významný raketový konstruktér Sergej Koroljov. Zkušenosti sbíral i z poznatků německých konstruktérů kolem von Brauna, ale jeho raketa, původně balistická střela R7, se stala legendou. Její nadčasový design ji předurčil k využití u pozdějších generací raket vynášejících kosmické sondy, družice i lidi. Dnes létá jako raketa Sojuz.

14. ledna 1742 (280 let) zemřel Edmond Halley. Nejvíce je znám jako člověk, po kterém se jmenuje kometa, která se pravidelně vrací ke Slunci každých zhruba 76 roků. Byl to také významný geofyzik, astronom a vůbec člověk, který měl co do činění s pokrokem fyziky a astronomie. Jako přítel Isaaca Newtona se zapsal do historie tím, že mu pomohl vydat jeho nejvýznamnější dílo o silách a gravitaci (Philosophiae Naturalis Principia Mathematica).

16. ledna 2017 (5 let) zemřel zatím poslední člověk, který se prošel po Měsíci, astronaut s českými kořeny, Gene Cernan. V rámci mise Apollo 17 zamířil na Měsíc společně s geologem Harrisonem Schmidtem. Kapitán amerického námořnictva se ještě předtím při misi Gemini 9A stal druhým Američanem, který vykonal výstup do volného prostoru, a při misi Apollo 10 plnil roli pilota lunárního modulu.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Elisabeth Hevelius
  • výročí: Velká jižní kometa 1887
  • výročí: Johann Elert Bode
  • výročí: Pierre Gassendi

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Edmond Halley, Sergej Koroljov, Koroljov, Oberon, Titania, Eugene Cernan, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »