Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  2. vesmírný týden 2022

2. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 12. ledna 2022 v 17:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 1. do 16. 1. 2022. Měsíc je večer vysoko na obloze a mění fázi od čtvrti k úplňku. Venuše prošla dolní konjunkcí se Sluncem a objeví se jako jitřenka. Večer můžeme pozorovat přiblížení Merkuru a Saturnu, které z větší výšky nad obzorem sleduje Jupiter. Ráno je vidět slabý Mars. Aktivita Slunce je nízká. Dalekohled JWST byl kompletně složen. Nyní jej čeká chlazení, nastavení zrcadel a testy. Do vesmíru má v rámci mise Transporter-3 startovat i česká družice VZLUSat-2. Před 115 lety se narodil významný raketový konstruktér Sergej Koroljov.

Obloha

Měsíc byl v první čtvrti v neděli 9. 1. v 19:11 SEČ a dorůstá k úplňku. Na obloze je velmi vysoko a nabízí dobrou příležitost pro pozorování kráterů. Upozornění na pěkný zákryt hvězd tau Aquarii jsme minulý týden opomněli, ale ještě budeme mít příležitost 26. ledna ráno, kdy dojde k zákrytu jasné Zuben Elgenubi z Vah. Mezitím máme příležitost zkusit zákryt slabší dvojhvězdy 7. velikosti v Býku následovaný zákrytem jasnější kappa 2 Tau (5,3 mag). Nastávají 13. ledna přibližně ve 20:17 a 21:35 SEČ.

Planety:
Večer zkusme pozorovat (nejlépe triedrem) přiblížení planety Merkur (cca 0 mag) k planetě Saturn (0,7 mag). O něco výše nad jihozápadem je jasný Jupiter (−2,1 mag). Ráno je možné pozorovat slabý Mars (1,5 mag) a brzy se k němu přidá jitřenka, tedy planeta Venuše (−4,3 mag), která prošla o víkendu dolní konjunkcí se Sluncem (ale v praxi byla viditelná i ve dne jakoby „nad Sluncem“).

Aktivita Slunce je nízká, ale o víkendu jej opět zdobily pěkné skupiny skvrn ve dvou aktivních oblastech. Výskyt skvrn lze kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Sluneční skvrny 8. ledna 2022 Autor: NASA/SDO/HMI
Sluneční skvrny 8. ledna 2022
Autor: NASA/SDO/HMI

Kosmonautika

Vesmírný dalekohled Jamese Webba byl úspěšně rozložen. Nyní bude probíhat fáze ladění tvaru primárního zrcadla, chlazení a přípravy přístrojů.

13. ledna se má do vesmíru vydat pomocí rakety Falcon 9 řada menších družic v rámci mise Transporter-3. Pro nás je extrémně zajímavá, neboť jednou z nich bude česká družice VZLUSat-2. Tato minidružice vypadá, jako kdybychom naskládali na sebe tři kostičky o rozměru 10 cm. VZLUSat-2 je technologická mise, která má za úkol ověřit subsystémy pro další, komplexnější mise. Například systém přesného řízení polohy a novou generaci přístrojů použitých na VZLUSat-1 v roce 2017. Těšit se můžeme i na snímky z palubní kamery.

Pokračuje vypouštění družic satelitní sítě Starlink. 6. ledna vynesla raketa Falcon 9 celkem 49 družic této sítě v rámci mise Starlink 4-2. Právě vypouštěné družice již mají i laserová pojítka pro přenos informací mezi družicemi na oběžné dráze. Uvidíme, jaký bude další osud sítě a tempo vypouštění. Vliv na snímání objektů na obloze je nezpochybnitelný, ale stále neexistuje východisko, neboť není dohodnuto kosmické právo pro nízkou oběžnou dráhu.

Výročí

11. ledna 1787 (235 let) objevil William Herschel, anglický astronom německého původu, měsíce Uranu – Titanii a Oberon. Jsou to dva největší měsíce této zajímavé planety, zřejmě proto tedy došlo k objevu jen šest let po objevu planety samotné (planetu objevil také W. Herschel 13. 3. 1781).

12. ledna 1907 (115 let) se narodil významný raketový konstruktér Sergej Koroljov. Zkušenosti sbíral i z poznatků německých konstruktérů kolem von Brauna, ale jeho raketa, původně balistická střela R7, se stala legendou. Její nadčasový design ji předurčil k využití u pozdějších generací raket vynášejících kosmické sondy, družice i lidi. Dnes létá jako raketa Sojuz.

14. ledna 1742 (280 let) zemřel Edmond Halley. Nejvíce je znám jako člověk, po kterém se jmenuje kometa, která se pravidelně vrací ke Slunci každých zhruba 76 roků. Byl to také významný geofyzik, astronom a vůbec člověk, který měl co do činění s pokrokem fyziky a astronomie. Jako přítel Isaaca Newtona se zapsal do historie tím, že mu pomohl vydat jeho nejvýznamnější dílo o silách a gravitaci (Philosophiae Naturalis Principia Mathematica).

16. ledna 2017 (5 let) zemřel zatím poslední člověk, který se prošel po Měsíci, astronaut s českými kořeny, Gene Cernan. V rámci mise Apollo 17 zamířil na Měsíc společně s geologem Harrisonem Schmidtem. Kapitán amerického námořnictva se ještě předtím při misi Gemini 9A stal druhým Američanem, který vykonal výstup do volného prostoru, a při misi Apollo 10 plnil roli pilota lunárního modulu.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Elisabeth Hevelius
  • výročí: Velká jižní kometa 1887
  • výročí: Johann Elert Bode
  • výročí: Pierre Gassendi

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Edmond Halley, Sergej Koroljov, Koroljov, Oberon, Titania, Eugene Cernan, Vesmírný týden


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »