Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  21. vesmírný týden 2016

21. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 25. května 2016. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 23. 5. do 29. 5. 2016. Měsíc ubývá k poslední čtvrti. Večer je vidět Jupiter. Téměř celou noc můžeme pozorovat planety Saturn a Mars. Slunce potěšilo pěknou velkou skvrnou. Chystá se start družic Galileo i dalšího Falconu 9.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v neděli 29. května ve 14:12 SELČ. K jeho pozorování bude tedy nejvhodnější druhá polovina noci, kdy ale nebude příliš vysoko nad obzorem.

Planety:
Jupiter (–2,1 mag) je vidět nejlépe v první polovině noci. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže.
Mars (–2,1 mag) byl v neděli v opozici. Ze vzdálenosti 76 mil. km už září stejně jasně, jako Jupiter. Kotouček dosáhl průměru 18 úhlových vteřin a jediné, co kazí výhled na něj, je nízká výška nad obzorem, kde nebývá moc klidný obraz.
Saturn (0,1 mag) se nachází nedaleko Marsu a společně tvoří v oblasti hlavy Štíra trojúhelník s jasnou hvězdou Antares.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
22. 5. 23:15   23. 5. Ganymed zákryt konec 22:02
Kallisto přechod stínu 23:21 – 1:33
Ganymed zatmění zač. 23:49
25. 5. 20:45   24. 5. Io přechod měsíce 22:10 – (0:25)
Io přechod stínu zač. 23:25
27. 5. 22:25   25. 5. Io zatmění konec 23:00
      26. 5. Europa zákryt zač. 21:40
      28. 5. Europa přechod stínu 19:14 – 21:58
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Aktivita Slunce je na současné poměry lehce zvýšená. Velká skvrna v oblasti 2546 byla vidět pouhým okem a stala se i vděčným námětem pro astrofotografy. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Mapka poloh komet 252P a S2 PanSTARRS. Data: Guide 9
Mapka poloh komet 252P a S2 PanSTARRS. Data: Guide 9
Večerní obloha bez Měsíce vybízí k pozorování komet. V minulém novoluní jsme upozorňovali především na dvojici 252P/LINEAR a C/2014 S2 (PanSTARRS). Optimální podmínky nastanou od středy, kdy vychází Měsíc až kolem půlnoci. Mapky ukazují, že kometa LINEAR se stále nachází v horní části Hadonoše, zatímco S2 se přesunula níže do Velké medvědice. Pro zajímavost dodejme, že nejjasnější kometou na obloze je nyní C/2013 X1 (PanSTARRS), kterou jsme mohli obdivovat na podzim a na přelomu roku. Nyní je však za ranního svítání jen kolem 5° nad jihovýchodem ve Vodnáři. Potěšit by proto mohly spíše komety 9P/Tempel 1 poblíž Deneboly ve Lvu a nebo vysoko ležící, i když slabší C/2015 WZ (PanSTARRS) směřující z Ještěrky do Labutě, nebo C/2014 W2 (PanSTARRS) mezi Drakem a Malým medvědem.

Kosmonautika

  • Mezinárodní vesmírná stanice ISS má za sebou 100 000 oběhů kolem Země. Nyní je v dobrém stavu, ale už je dobré plánovat, co s ní bude a jak ji bezpečně navést do atmosféry, až její životnost skončí.
  • Již v úterý je naplánován start dalších dvou družic navigačního systému Galileo. Družice nazvané Daniele a Alizée (Galileo FOC FM-10 a FM-11) by měly startovat 24. května z kosmodromu Kourou na raketě Sojuz 2-1B.
  • External Tank 94 (tedy vnější palivová nádrž raketoplánů, ET-94) je na cestě do muzea v Los Angeles. Jeho cesta vedla lodí z Mexického zálivu, přes Panamský průplav až do Kalifornie. Nyní probíhala závěrečná fáze cesty ulicemi Los Angeles, která neznamenala díky menším rozměrům tak velké pozdvižení, jako samotný raketoplán Endeavour, který bude společně s nádrží vztyčen v muzeu spolu s přídavnými motory na tuhá paliva. Bude to jistě nádherný exponát.
  • SpaceX dosáhla dalšího milníku, když její Falcon 9 nejenže získal certifikaci k vynášení cenných amerických nákladů, ale hlavně dostal první reálnou zakázku. Vynesení tajné vojenské družice NROL-76. Tato raketa by měla tento týden startovat s družicí Thaicom-8. Start je zatím v plánu 26. 5. ve 23:40 SELČ. Pro první stupeň už opět vyrazila mořská přistávací plošina a bude zajímavé sledovat, v případě úspěchu přistání, kam bude SpaceX ukládat další případné zachráněné první stupně, když hangár už začíná být docela plný.
  • Chystaný dalekohled Jamese Webba (JWST) se v minulém týdnu dočkal přístrojového vybavení.
  • Rosetta stále přináší úchvatné záběry jádra komety Čurjumov-Gerasimenko a s blížícím se koncem mise na podzim to bude jen a jen zajímavější.
  • Rádi bychom vás pozvali také na další Kosmoschůzku, která se uskuteční 25. května v Praze.

Výročí

Výhled na příští týden

  • Výročí: Surveyor 1
  • Výročí: Mariner 9
  • Výročí: Gemini 9

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars 3, Vesmírný týden, Kennedy


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »