Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  22. vesmírný týden 2020

22. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 27. května 2020 ve 22:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer se loučíme s Venuší, ale její tenký srpek může být zajímavý ve dne. Na večerní obloze je ještě Merkur. Ráno si relativně nízko nad jihovýchodem říkají o pozornost planety Saturn a Jupiter, nejníže je také Mars. Stále můžeme zkusit spatřit nějaké komety. Pozorování doplňují vláčky družic Starlink, jejichž 7. start nakonec proběhne až po nejočekávanější události jara, startu Falconu 9 s pilotovanou lodí CrewDragon, jejíž start je v plánu ve středu večer. Před 90 lety se narodil známý americký astronom Frank Drake.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v sobotu 30. května v 5:30 SELČ. Dorůstající srpek je tedy na večerní obloze a ve středu 27. května bude velmi blízko hvězdokupy Jesličky (M 44) v souhvězdí Raka.

Planety:

Venuše a Merkur a Pražský hrad Autor: Ales Pavelka
Venuše a Merkur a Pražský hrad
Autor: Ales Pavelka
Venuše (−4 mag) je vidět večer velmi nízko nad severozápadem. Už i Merkur (asi −0,5 mag) je tento týden výše, ale ten je zase o poznání slabší. Venušin nádherný srpek má smysl vyhledat přes den. Mars (0,1 mag), Saturn (0,4 mag) a Jupiter (−2,4 mag) můžeme pozorovat nejlépe ráno za svítání.

Aktivita Slunce je velmi nízká, povrch je beze skvrn a na okrajích se při pohledu speciálním h-alfa dalekohledem dá vidět nějaká protuberance. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této observatoře jsou zde.

Kometu C/2020 F8 (SWAN) můžeme definitivně zařadit mezi další kometární zklamání letošního jara. Kometa je sice viditelná nízko nad severem, ale chce to na ni tmavší lokalitu a průzračnou oblohu. Tato kometa byla pěkná alespoň na začátku května. Bohužel k dalšímu zjasnění nedošlo a dost možná se rozpadá. Kometa C/2019 Y1 (ATLAS), která minula Dubhe ve Velkém vozu už také řádně zeslábla a tak jedinou zajímavou kometou asi zůstává C/2017 T2 (PanSTARRS), jejíž prachový ohon je stále dobře fotografovatelný.

Družice Starlink jsou nejnápadnější, pokud tvoří vláčky hvězd rozprostřené různě daleko od sebe. Poslední vypuštěné družice z konce dubna mají ranní přelety a večer se dají vidět starší vláčky ze startu č. 2, 3 a 4. Start sedmého vláčku byl odložen nejprve kvůli odkladu startu rakety Atlas V, pak kvůli hrozbě tropické bouře a nakonec proto, že by se mořská přistávací plošina nestihla otočit do přístavu s přistátým stupněm. Prioritou je totiž přistání stupně z očekávané pilotované mise. Předpovědi přeletů vám nabídne aplikace nebo webová stránka Heavens Above, pro rychlou představu může posloužit i webová stránka Jamese Darpiniana.

Kosmonautika

Dlouho očekávaný okamžik je tady. Pokud do toho nevstoupí počasí, nebo technická závada, měli bychom se ve středu 27. 5. ve 22:33 SELČ dočkat startu rakety Falcon 9 s pilotovaným CrewDragonem na špici. Astronauti Douglas Hurley a Robert Behnken by měli zažít úžasnou jízdu na křídlech sokola, ideálně zakončenou hladkým dosažením oběžné dráhy a oden později i orbitální stanice ISS. Poslední mise raketoplánu se uskutečnila v červenci 2011 a v raketoplánu Atlantis u toho byl i Doug Hurley. Doufejme, že vše vyjde podle plánu. Pokud vás zajímá pohled do historie i budoucnosti americké kosmonautiky, zkuste ve středu večer od 21:30 komentovaný online přenos iQLANDIE. Další přenos startu bude tou dobou vysílat také MALL.TV. Textový online přenos již běží na portálu Kosmonautix.cz. Počítat musíme i s odkladem. Např. první předpověď počasí ze soboty dává na středu jen 40% šanci a záložní termín je 30. května.

V pátek 22. června odstartovala z Plesecka raketa Sojuz 2-1b s družicí systému Tundra, určeného k sledování nepřátelských balistických raket.

Ve středu 20. května odstartovala japonská raketa H-IIB s nákladní lodí HTV-9 k Mezinárodní vesmírné stanici. Připojení je v plánu v pondělí 25. května.

Výročí

25. května 1860 (160 let) se narodil americký geolog Daniel Barringer. Jeho jménem bývá nazýván meteorický kráter o průměru 1,5 km v americké Arizoně, neboť byl první, kdo upozornil na jeho meteorický původ. Barringer se dověděl o stopách železa v kráteru a proto ustanovil těžební společnost, která zde v letech 1903 až 1905 hledala železo. Protože se však veškerá hmota tělesa dopadem vypařila, Barringer žádné těžebně zajímavé množství železa nenašel.

28. května 1930 (90 let) se narodil americký astronom Frank Drake. V roce 1960 provedl v rámci projektu OZMA pokus o naslouchání mimozemským civilizacím. Je autorem tzv. Drakeovy rovnice určující počet možných mimozemských civilizací. Spolupodílel se na návrhu destiček pro sondu Voyager a Pioneer, jež nesou poselství lidí ke hvězdám pro potenciální mimozemšťany.

Výhled na příští týden 

  • Úplněk a Venuše v dolní konjunkci
  • Výročí: ROSAT
  • Výročí: Gemini 4
  • Výročí: Josef Klepešta

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Daniel Barringer, Frank Drake, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2021

20. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 5. do 23. 5. 2021. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko nad severozápadem Venuše a výše slábnoucí Merkur, který bude v pondělí v maximální elongaci. Nejvýše je večer Mars. Ráno jsou nad jihovýchodem Saturn a Jupiter. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Sledujeme průlet komety T2 Palomar kolem hvězdokupy M3. Čína zaznamenala na Marsu úspěšné dosednutí přistávacího modulu mise Tianwen-1. Kromě pravidelných startů družic Starlink můžeme zaznamenat také chystanou zásobovací misi k čínské orbitální stanici. Před šedesáti roky proletěla kolem Venuše jako mrtvé těleso sonda Veněra 1. Šlo o první průlet kolem jiné planety.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Rossete HST

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2021 obdržel snímek   „Rosetta HST“, jehož autorem je Peter Jurista ze Slovenska     Dubnové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. A my tu máme další její vítěznou fotografii. Čeká nás tedy snímek mlhoviny

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M57 Prstenec

Další informace »