23. vesmírný týden 2016
Přehled událostí na obloze od 6. 6. do 12. 6. 2016. Měsíc se postupně objeví na večerní obloze a bude koncem týdne ve čtvrti. Jupiter je třeba sledovat již od soumraku, kdy je nejvýše, Saturn a Mars jsou hlavní ozdobou noci. Slunce je poměrně klidné. Sledovat můžeme případný výskyt nočních svítících oblak a v noci také několik komet.
Obloha
Měsíc bude v první čtvrti v neděli 12. června v 10:10 SELČ. Měsíc se postupně objeví na večerní obloze. V sobotu 11. 6. jej ovšem najdeme jen dva stupně pod Jupiterem. K zákrytu viditelnému někde z povrchu Země však nedojde.
Planety:
Jupiter (–2 mag) je vidět nejlépe hned od soumraku. V tabulce ještě přidáváme úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS).
Mars (–1,9 mag) a Saturn (0 mag) jsou jako dvě výrazné hvězdy vidět celou noc, přičemž vrcholí nad jihem po půlnoci, protože jsou krátce po opozici.
| Přechody GRS | Úkazy měsíců | |||
|---|---|---|---|---|
| 6. 6. | 20:45 | 8. 6. | Io zákryt zač. 23:18 | |
| 8. 6. | 22:20 | 9. 6. | Io přechod měsíce 20:27 – 22:43 Io přechod stínu 21:44 – 23:58 |
|
| 11. 6. | 00:00 | 10. 6. | Io zatmění konec 21:19 Ganymed přechod stínu zač. 21:37 |
|
| 11. 6. | Europa přechod měsíce zač. 21:52 | |||
| Časy jsou v letním čase (SELČ). | ||||
Aktivita Slunce je velmi nízká, po velmi dlouhé době není co komentovat. Skvrny prostě zmizely a nové v nedohlednu. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.
Noční svítící oblaka nejsou jev astronomický, ale pozorovatelé soumrakové a noční oblohy je asi vídají nejčastěji a proto na ně upozorňujeme i letos. První výskyt byl zaznamenán v Británii koncem května a zhruba do týdne by se mohla objevit i od nás. Vše závisí na intenzitě jevu a tedy i výšce na obzorem. Vzhle oblak dobře dokumentuje galerie Spaceweather.com.
Počasí nás k pozorování komet minulý týden moc nezvalo, tak jsme si připravili upoutávku ještě pro tento týden, než začne rušit Měsíc. Naše pozvánka tedy opět směřuje k pozorování komety C/2014 S2 (PanSTARRS), která se stále nachází ve spodní části Velké medvědice, ovšem reálně, podle hranic souhvězdí, bude celý týden v Malém lvu. Jasností kolem 11 mag moc neoslní, ale v posledním novoluní nebyla obtížným cílem.
Další kometa, na kterou jsme zvědavi, je 252P/LINEAR. Podle posledních informací už není vidět velký kulový oblak, ale jen zjasnění okolo jádra, což by mohlo vést k vizuálně velkému zeslábnutí komety. Vyhledávat můžeme mezi kappou a lambdou Ophiuchi, ovšem kometa je v souhvězdí Herkula. Je však možné, že bude vidět už jen na fotografiích.
Ráno by měla být vidět krásná kometa C/2013 X1 (PanSTARRS), ale její nízká výška nad obzorem nám kazí nadšení. Nezbývá, než si případně prohlížet krásné fotografie, například, když navštívila mlhovinu Helix. Kometu najdeme tento týden ve Vodnáři a posléze Jižní rybě, takže je téměř nedostupná, ale přitom zdaleka nejjasnější ze všech.
Seznam podobně jasných menších kometek doplňují ještě 9P/Tempel 1 v souhvězdí Panny, C/2015 WZ (PanSTARRS) v Labuti a C/2014 W2 (PanSTARRS) v Drakovi. Informace o pozorovatelných kometách nabízí také článek, který vyšel minulý týden.
Kosmonautika
- Sonda Juno je už jenom měsíc letu od Jupiteru. V lednu letošního roku navíc předstihla Rosettu, pokud jde o sondy získávající energii ze slunečních panelů a je nyní nejvzdálenější takovou sondou.
- SpaceX dovezla do přístavu první stupeň Falconu 9, který dosedl na mořskou plošinu po startu s družicí Thaicom 8. Pozoruhodné na tom bylo, že raketa dosedla poněkud víc tvrdě a jak musely nohy náraz tlumit, zůstal stupeň nakloněný asi o pět stupňů. Každopádně je to další skládanka do mozaiky zkušeností a velký úspěch této soukromé firmy.
- Sonda Rosetta se dočasně přiblížila jádru komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko až na 5 km. Pořídila krásné detailní snímky, ale pak její senzory, sloužící k orientaci na hvězdy, zmátla poletující prachová zrna a sonda nejprve přešla do nouzového režimu a poté byla postupně navedena 20 až 30 km daleko a už je zase pod kontrolou. Mezitím byly uveřejněny zajímavé informace o ingrediencích života na kometě.
- Z mnoha startů plánovaných na příští týden upozorněme především na poměrně ojedinělý let rakety Delta IV Heavy, která vynese vojenskou družici NROL-37. Kosmonautix.cz plánuje živě česky komentovaný přenos.
Výročí
- 6. června 1971 (45 let) odstartoval ke stanici Saljut 1 Sojuz 11 s kosmonauty Dobrovolským, Pacajevem a Volkovem. Tato posádka však neměla štěstí a při návratu kvůli předčasnému úniku vzduchu z kabiny zahynula.
- 10. června 1901 (115 let) se narodil významný československý astronom Antonín Bečvář. Nechal vybudovat observatoř na Skalnatém plese, kde také působil jako její první ředitel. Známý je jako autor ve své době celosvětově uznávaných atlasů oblohy. Zabýval se také pozorováním meteorů a komet. Významná jsou i jeho pozorování Slunce. Podrobný článek o Antonínu Bečvářovi sepsal Stefan Kürti.
Výhled na příští týden
- Výročí: James Clerk Maxwell
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
