Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  24. vesmírný týden 2020

24. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 10. června 2020 ve 23:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 6. do 14. 6. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Venuše se dá vidět na denní obloze. Večer končí viditelnost Merkuru. Ráno jsou za svítání nad jihem Saturn s Jupiterem a nad jihovýchodem Mars. Mezitím, co se jeden stupeň rakety Falcon 9 vracel z mise DM 2 Crew Dragonu, další již popáté přistál na mořské plošině, to se dosud žádné raketě nepodařilo. Před 45 lety odstartovaly Veněry 9 a 10 k Venuši a před 395 lety se narodil Giovanni Domenico Cassini.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v sobotu 13. června v 8:24 SELČ. V noci na pondělí se Měsíc po úplňku pohybuje nízko v souhvězdí Střelce a blíží se Jupiteru. V úterý 9. června nad ránem vytvoří s oběma velkými planetami trojúhelníkové seskupení. Ze zákrytů hvězd Měsícem by mohlo zaujmout ráno 12. června, kdy před půl pátou ranní před východem Slunce nejprve asi ve 4:10 SELČ zpoza neosvětlené části vystoupí hvězda tau 1 Aqr (5,7 mag) a poté asi ve 4:35 se schová tau 2 o jasnosti 4 mag. 13. června nad ránem je Měsíc poblíž Neptunu a Marsu, které budou ve vzájemné konjunkci.

Planety:
Venuše (−4 mag) je vidět jen na denní obloze, ale brzy se vynoří na ranní obloze jako Jitřenka. Merkur (asi 1 mag) již zeslábl a jeho pozorovatelnost rychle skončí. Mars (−0,2 mag), Saturn (0,3 mag) a Jupiter (−2,6 mag) můžeme pozorovat nejlépe ráno za svítání. Vzájemná konjunkce planety Mars a Neptun, kterou doprovodí i Měsíc v poslední čtvrti, bude k vidění v sobotu 13. června. Mars a Neptun budou od sebe 1,5 stupně, k pozorování by měl stačit větší triedr.

Aktivita Slunce se zvýšila, pokud to můžeme posoudit podle počtu skvrn, které se na jeho povrchu dají pozorovat. Pěkná skupina skvrn se vynořila ve středu 3. června a byla viditelná i o víkendu. To už je slušné, protože obvykle skvrny zatím hned mizí. Samotná erupční aktivita je ale velmi nízká. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této observatoře jsou zde.

Kosmonautika

4. června uplynulo 10 let od prvního startu rakety Falcon 9. Ta se v průběhu let proměnila a výrazně vylepšila a její první stupně se naučily přistávat. Minulý týden, 3. června, byl proveden další, již 85. start úspěšný start. Raketa Falcon 9 vynesla na oběžnou dráhu dalších 60 družic sítě Starlink a první stupeň přistál už popáté, což se dosud žádnému nepodařilo. Již jsme zažili několikrát, že nějaký stupeň letěl popáté, ale dosud se nezdařilo i páté úspěšné přistání. Mezitím, co se do přístavu dostala plošina Of Course I Still Love You s prvním stupněm z mise DM-2 lodi Crew Dragon, na moři už dosedl další stupeň na plošinu Just Read The Instructions, což je zároveň po vylepšení premiéra této plošiny v Atlantiku. Obě poloviny aerodynamického krytu byly vyloveny z moře a jeden vypadá nepoškozený.

Start rakety Falcon 9 s Crew Dragonem na špici 30. 5. 2020 na misi Demo 2 s astronauty Bobem Behnkenem a Dougem Hurleyem na palubě Autor: SpaceX
Start rakety Falcon 9 s Crew Dragonem na špici 30. 5. 2020 na misi Demo 2 s astronauty Bobem Behnkenem a Dougem Hurleyem na palubě
Autor: SpaceX

Výročí

8. června 1625 (395 let) se narodil italský astronom známý ze svého působení v Paříži, Giovanni Domenico Cassini. V roce 1665 oznámil jako jeden z prvních pozorování Velké červené skvrny na povrchu Jupiteru. Pozoroval také rotaci Marsu a Jupiteru (u něj popsal v roce 1690 diferenciální rotaci atmosféry). U Saturnu objevil čtyři měsíce: Japetus a Rheu (1671, 1672), Tethys a Dione (1684). Správně popsal periodické změny jasu Japeta, jako výskyt tmavé skvrny na jeho povrchu (dnes Cassini Regio). V roce 1675 popsal mezeru v Saturnově prstenci (Cassiniho dělení). V roce 1672 měřil s kolegou z Francouzské Guayány paralaxu Marsu a poprvé tak určili přibližně rozměr Sluneční soustavy. V roce 1683 správně vysvětlil povahu zvířetníkového světla (kdo by nechtěl zažít zvířetníkové světlo „nejen“ z centra Paříže...). Z popisu je zřejmé, že Cassini dokonale využil možností své doby a tehdy nově vynalezeného dalekohledu, který v jeho době dosahoval obludně velkých rozměrů.

8. června 1965 (55 let) odstartovala sovětská sonda Luna 6. Podobně jako Luna 5, měla v plánu měkké přistání na povrchu Měsíce, ovšem dopadla ještě hůře, než Luna 5, která alespoň tvrdě dopadla na měsíční povrch. Luně 6 se totiž nevypnul urychlovací motor pro cestu k Měsíci a ta tedy kolem něho pouze proletěla.

8. června 1975 (45 let) odstartovala sovětská vesmírná sonda Veněra 9. 22. října 1975 přistálo přistávací pouzdro na Venuši v oblasti Beta Regio. I přes chlazení dokázalo pracovat necelou hodinu. Veněra 9 byla první sondou, která zaslala na Zem černobílé snímky z povrchu Venuše. Na nich lze pozorovat, že v atmosféře není zjevně viditelný prach, kolem sondy byly různé 30-40 cm velké kameny s malými známkami eroze. Teplota v místě přistání byla kolem 455 °C a tlak 85 atmosfér. Veněry 9 a 10 fotografovaly pouze polovinu panoramatu okolí, protože krytka druhého fotoaparátu obou sond neodpadla. Přesto šlo o úspěch.

10. června 940 (1080 let) se narodil perský astronom a matematik Abu al-Wafa' Buzjani. Je zmiňován, že jako první v arabském světě používal záporná čísla, vyrobil podrobné tabulky goniometrických funkcí a zavedl sekans a kosekans. Je znám jako první, kdo si postavil zední kvadrant k měření polohy objektů na obloze. Jeho dílo zahrnuje knihy o sférické trigonometrii, palnetární teorii a určení směru do Mekky (významné pro islámské věřící).

14. června 1975 (45 let) odstartovala sovětská sonda Veněra 10. 23. října 1975 přistálo přistávací pouzdro na Venuši. Pouzdro dokázalo pracovat 65 minut. Fotografie pořízené sondou ukazují ploché kameny mezi nimiž byla patrná ztuhlá láva nebo jiné zvětralé kameny.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc ve dne zakryje Venuši
  • Výročí: měsíce Pluta Nix a Hydra
  • Výročí: opuštění stanice Mir
  • Výročí: William Parsons

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Abu al-Wafa' Buzjani, Veněra 9, Veněra 10, Luna 6, Giovanni Domenico Cassini, Vesmírný týden


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »