Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  25. vesmírný týden 2015

25. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 17. června 2015 ve 22:30 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 15. 6. do 21. 6. 2015. Měsíc bude v novu. Večer jsou poblíž sebe jasná Venuše a Jupiter. Saturn je vidět nejlépe v první polovině krátké noci. Aktivita Slunce je spíše nízká. Začala sezóna NLC. Modul Philae na kometě se probudil.

Obloha

Měsíc bude v novu v úterý 16. června. Nachází se hluboko pod rovinou dráhy Země (ekliptikou), takže na ranní obloze jej už nenajdeme a večer se zřejmě jeho tenký srpek objeví až v pátek 19. června. O den později nám to ale vynahradí jeho fotogenické setkání s planetami Jupiterem a Venuší, které se k sobě na večerní obloze přibližují v podobě dvou jasných hvězd.

Planety:
Venuše (-4,4 mag) a Jupiter (-1,8 mag) jsou dvěma výraznými večerními hvězdami, které jsou k sobě každým dnem blíž a blíž. Setkání nastane na přelomu června a července. Příležitost k jednomu z posledních spatření Velké červené skvrny (GRS) budeme mít 17. 6. kdy prochází středem kotoučku kolem 21:30. Zkusit lze případně i večer 19. června, kdy bude směřovat k meridiánu (průchod 23:10).
Saturn (0,2 mag) je vidět nejlépe před půlnocí. I přes malou výšku nad obzorem se občas sejdou podmínky, aby i astrofotografové ve střední Evropě pořídili nádherné snímky této planety s doširoka rozevřenými prstenci. Mezi všemi v poslední době vynikl snímek Pavla Prokopa, kde je planeta i s nejjasnějšími měsíci.

Aktivita Slunce je nízká. O krátkodobé zvýšení se postarala skvrna, která o víkendu právě zapadá. Na další vývoj skvrn se můžeme dívat na aktuálním snímku SDO.

Začala sezóna nočních svítících oblak (NLC). Minulý týden přinesl oblaka viditelná z Moravy 12. a 13. června. Podrobnosti o NLC.

Kosmonautika

  • V neděli byla oznámena skvělá zpráva, že modul Philae na kometě 67P se probudil. Tato zpráva přišla jen pár dní poté, co se zřejmě podařilo objevit, kde modul přistál. Jak informuje server Kosmonautix.cz, snímky, které poskytla ESA pravděpodobně ukazují modul Philae na kometě 67P. Od přistání loni v listopadu nemáme jistotu, kde přesně dosedl. Teď už to vypadá, že byl nalezen.
  • Také minulý týden přinesl další várku snímků Pluta a Charona. Sonda New Horizons je už méně než 50 milionů kilometrů od Pluta a snímky ukazují tmavé a světlé oblasti stále zřetelněji.
  • Solární plachetnice LightSail minulý týden úspěšně rozvinula plachtu a v neděli měla zaniknout v zemské atmosféře.

Výročí

  • 15. června 2000 (15 let) se od vesmírné stanice Mir odpojila kosmická loď Sojuz TM-30 s posádkou Sergej Zaljotin a Alexandr Kaleri. Jednalo se o poslední posádku na palubě stárnoucí, tehdy čtrnáctileté, ruské vesmírné stanice. Měla za úkol provést základní opravy a připravit stanici k návštěvám turistů, ke kterým pak ale nikdy nedošlo a stancie zanikla v roce 2001 v atmosféře.
  • 17. června 1800 (215 let) se narodil anglický astronom William Parsons, známý spíše jako lord Rosse. Jistě se vám vybaví jeho 72palcový dalekohled (průměr 183 cm), postavený v roce 1845 (tzv. Leviathan of Parsonstown). Dalekohled měl kovové zrcadlo a do 20. století šlo o největší dalekohled na světě. Díky jeho schopnostem vyrábět velká zrcadla mohl objevit některé zajímavé věci o povaze nebeských objektů. Popsal například spirální strukturu některých mlhovin, dnes nazývaných galaxie (známá je jeho kresba Vírové galaxie M 51). Z jeho pozorování vychází název M 1 Krabí mlhovina. Rosse se však například mýlil, když považoval mlhovinu v Orionu M 42 za rozlišitelnou na hvězdy, čemuž oponoval například John Herschel, který hovořil o tom, že jde o „pravou“ mlhovinu. Povahu mlhoviny potvrdila později pořízená spektra.

Výhled na příští týden

  • Přiblížení Venuše s Jupiterem
  • Výročí: Fred Hoyle
  • Výročí: Rupert Wildt
  • Výročí: Charles Messier
  • Výročí: Atlantis k Miru

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Mir, William Parsons, Lord rosse, Leviathan


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »