Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  27. vesmírný týden 2023

27. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 5. července 2023 ve 23:30 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 7. do 9. 7. 2023. Měsíc bude v úplňku a bude vidět celou noc. Venuše dosahuje maximálního jasu. Ráno je vidět dobře Saturn a nad jihovýchodem i jasný Jupiter. Vesmírný dalekohled ESA Euclid se vydal úspěšně do kosmu. Virgin Galactic zahájila komerční lety SpaceShipTwo. Před 155 lety se narodila Henrietta Leavittová, která objevila vztah mezi svítivostí a periodou změn jasnosti cefeid, které pomohly změřit vzdálenější vesmír. Před 20 lety se k Marsu vydalo vozítko Opportunity.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v úterý 4. července v 5:42 SELČ. Bude vidět celou noc a ráno 7. 7. se potká s planetou Saturn.

Planety
Venuše (−4,7 mag) dosahuje 7. 7. maximálního jasu a opět se pomalu vzdaluje od planety Mars (1,7 mag). Ráno je dobře vidět Saturn (0,8 mag), který vrcholí za svítání nad jižním obzorem. Jupiter (−2,2 mag) září za svítání podobně vysoko jako Saturn – vypadá jako jasná hvězda nad jihovýchodem.

Aktivita Slunce je zvýšená a opravdu veliká skvrna, která vyrostla doslova ze dne na den v jedné z aktivních oblastí, potěšila nejednoho pozorovatele. A byla vidět přes bezpečný filtr i pouhým okem. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Sezóna nočních svítících oblak (NLC) je letos opravdu chudá. Poslední týden nepřinesl žádný výrazný úkaz této zvláštní vysoko ležící mezosférické oblačnosti. Přehled úkazů najdete na podstránce ukazy.astro.cz. Zde je vidět, že slabá oblaka byla vidět ráno 26. června a v noci z 29. na 30. června.

Kosmonautika

1. července se díky raketě Falcon 9 vydal do kosmu dlouho očekávaný vesmírný dalekohled Euclid. Jakmile se dostane na dráhu v okolí Lagrangeova libračního cenbtra L2 za Měsícem, začne zkoumat vzdálený vesmír. Měřit bude rozložení a vzdálenost galaxií asi na jedné třetině oblohy do vzdálenosti až 10 miliard světelných roků. Cílem je pochopit rozložení galaxií v prostoru a čase a vlivu temné hmoty a energie na rozpínání vesmíru.

První let SpaceShipTwo se zažehnutým raketovým motorem 29. 4. 2013 Autor: Virgin Galactic|/Marsscientific.com/Clay Center Observatory
První let SpaceShipTwo se zažehnutým raketovým motorem 29. 4. 2013
Autor: Virgin Galactic|/Marsscientific.com/Clay Center Observatory
Soukromá firma Virgin Galactic začíná s dlouho očekávanými komerčními lety na hranice kosmického prostoru. Její miniraketoplán SpaceShipTwo pojmenovaný VSS Unity se opět vydal do výšky 86 km, kterou v USA považují za kosmický prostor (mezinárodně je Kármánova hranice ve výšce 100 km). Mise Galactic01 byla úspěšná, a tak se snad již dočkáme pravidelných letů.

Rekord si připsala také raketa Sojuz, která při startu z Vostočného 27. června vynesla 43 družic (40 z nich bylo ruských). Hlavním nákladem byla meteorologická družice Meteor-M 2-3.

Výročí

Henrietta Swan Leavittová Autor: Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics

Henrietta Swan Leavittová
Autor: Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics

4. července 1868 (155 let) se narodila americká astronomka Henrietta Leavittová. Na Harvardské univerzitní hvězdárně počítala matematické úlohy a vyhodnocovala fotografické desky, na nichž určovala jasnosti hvězd. Objevila vztah mezi svítivostí a periodou proměnnosti cefeid, hvězd, pomocí nichž měříme vzdálenosti ve vesmíru. Jejích poznatků využil Edwin Hubble ke změření vzdáleností blízkých galaxií.

4. července 1968 (55 let) odstartovala družice RAE A (Radio Astronomy Explorer A). Šlo o radioastronomický experiment, který byl určen k sledování Slunce i dalších částí oblohy. Mise se setkala s problémy, jako bylo rušení od pozemních vysílačů, polárních září či bouří, a také zlobil palubní magnetofon, ale byla získána i cenná vědecká data, později vylepšená misí RAE B.

4. července 1998 (25 let) odstartovala japonská sonda Nozomi, známá také jako Planet-B. Měla se stát oběžnicí Marsu, ale nakonec oběžné dráhy nedosáhla a kvůli elektrickým zkratům její funkce oficiálně skončila 31. prosince 2003.

6. července 1938 (85 let) byl jako desátý objeven Jupiterův měsíček Lysithea. Objev zaznamenal Seth B. Nicholson na Mount Wilsonu. Dlouhá léta byl znám jako Jupiter X. Přezdívalo se mu i Demeter. Jméno dostal v roce 1975 po dceři boha Oceana.

7. července 1988 (35 let) odstartovala k Marsu sonda Fobos 1. Mise měla smůlu již při cestě kdy pozemní obsluha vyslala k sondě chybnou dávku povelů, která vedla k vypnutí palubních systémů, dezorientaci sondy a vybití baterií. Jako mrtvé těleso pak proletěla v lednu 1989 kolem Marsu.

8. července 2003 (20 let) odstartovalo k Marsu v rámci programu Mars Exploration Rover (MER) vozítko Opportunity. Jak je jistě dobře známo, vozítko trhá rekordy jak v délce pobytu, tak v ujeté vzdálenosti, a proto Opportunity přejme jen další dlouhé měsíce a snad i roky na Marsu.

Opportunity v JPL Autor: NASA/JPL
Opportunity v JPL
Autor: NASA/JPL

Výhled na příští týden 

  • Merkur velmi nízko na večerní obloze
  • výročí: Fobos 2, start
  • výročí: Pavel Toufar
  • výročí: Jocelyn Bellová Burnellová

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Opportunity, Fobos 1, Lysithea, Nozomi, Radio Astronomy Explorer, Henrietta Leavitt, Vesmírný týden


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »