Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  28. vesmírný týden 2011

28. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 13. 7. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 13. 7. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 11. 7. do 17. 7. 2011.

Měsíc se blíží k úplňku. Rozlučte se se Saturnem. Ráno je pěkný Jupiter. ISS přeletá přes Slunce. Dawn se dostane k planetce Vesta. Nad ránem je vidět kometa Garrad.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 13. července 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku v pátek 15. července. Prochází nízko nad obzorem Střelcem a Štírem, takže stěží po většinu týdne překoná výšku 20 stupňů nad horizontem.

Planety viditelné okem: večer se pomalu loučíme se Saturnem (0,9 mag) v souhvězdí Panny. Stále je pěkně viditelný prstenec a podle podmínek i další detaily.
Jupiter (-2,3 mag) v souhvězdí Berana je poměrně výrazným objektem nad ránem na východě. Kromě rovníkových pásů můžeme zahlédnout i Velkou červenou skvrnu. Nejlépe ve čtvrtek, kdy je na středu kotoučku ve 2:23 SELČ. Protože v té době bude přecházet také Ió a jeho stín, stojí toto ráno určitě za zmínku.
Mars (1,4 mag) se nachází ráno v Býku. Napravo od něj, asi deset stupňů daleko, svítí jasná hvězda Aldebaran. Je to vhodná dvojice pro vyhledání triedrem na průzračném nebi.
Uran a Neptun na konci noci téměř vrcholí. První jmenovaná planeta svým jasem 5,8 mag hraničí s viditelností pouhým okem. Neptun slaví 12. července "narozeniny", od jeho objevu uplynul jeden neptunský rok.

Kometa C/2009 P1 (Garrad) bude ještě k zastižení nad ránem asi do středy, než ji přezáří Měsíc. Přečtěte si o kometě samostatný článek.

Aktivita Slunce je zase o něco vyšší. Tolik skvrn a tak rychle se objevujících jako o posledním víkendu dlouho nepamatuji. Aktuální výskyt skvrn si zkontrolujte na snímku z družice SDO.

NLC - noční svítící oblaka byla vidět nejlépe ze severních Čech 5. července. Od té doby se ani přes některé jasné večery nevyskytla. Zkoušejte to však dál.

Přelety ISS pokračují ve dne a některým pozorovatelům se "trefí" přímo na sluneční disk. Přelety 7. července jsem osobně zakusil při výletě s rodinou (aneb k čemu může být dlouhá nemoc dětí - to pak s vámi jedou třeba i na přelety ISS). O neúspěšném výletě za dvojpřeletem raketoplánu a ISS 10. 7. se raději nikde více nebudu rozepisovat, tak smolné zážitky jsem dlouho neměl. Doporučím vám raději opravdu sledovat další příležitosti na serveru Calsky.com. Pro zajímavost uvedu dopředu pro Středočechy, že jeden přelet tam nad Prahou vychází 20. července. Raketoplán už tedy nejspíš nevyfotíme.

Kosmonautika:

  • Dawn se blíží k planetce Vesta. Podle odhadu by 16. července měla Vesta převzít sondu svojí gravitací a ta postupně přejde na operační dráhu kolem planetky někdy během srpna letošního roku. Přes závadu s iontovým pohonem naštěstí manévr nadále pokračuje, příčina byla rychle napravena. Aktuální pozici uvidíte na simulovaném obrázku. Snímek z 1. července ukázal další zajímavé detaily včetně neobvyklé vystouplé oblasti.
  • Přes poměrně nepříznivou předpověď počasí se nakonec start raketoplánu Atlantis uskutečnil podle plánu. Snímky z mise můžete sledovat každý den v galerii Human Spaceflight (v menu STS 135 -> Mission Images vyberte den). Informace o průběhu letu čtěte v aktualizovaném článku.

Výročí

  • 11. července 1979 (32 let) zanikla v atmosféře stanice Skylab. Její části dopadly mimo jiné i do západní Austrálie, poblíž Perthu. Stanice měla sice po vypuštění řadu problémů, ale díky opravě se na ní nakonec vystřídaly tři posádky v lodích Apollo s celkem devíti astronauty.
  • 11. července 2010 (1 rok) nastalo doposud poslední úplné zatmění Slunce. V Polynésii jej pozoroval Miloslav Druckmüller v týmu porfesorky Shadii Habbalové. O expedici na Cookovy ostrovy si můžete pročíst v seriálu Petra Horálka. Další úplné zatmění Slunce se odehraje až přístí rok - 13. listopadu 2012 a bude viditelné v severní Austrálii.

Mapa červencové oblohy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Skylab


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »