Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  28. vesmírný týden 2011

28. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 13. 7. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 13. 7. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 11. 7. do 17. 7. 2011.

Měsíc se blíží k úplňku. Rozlučte se se Saturnem. Ráno je pěkný Jupiter. ISS přeletá přes Slunce. Dawn se dostane k planetce Vesta. Nad ránem je vidět kometa Garrad.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 13. července 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc bude v úplňku v pátek 15. července. Prochází nízko nad obzorem Střelcem a Štírem, takže stěží po většinu týdne překoná výšku 20 stupňů nad horizontem.

Planety viditelné okem: večer se pomalu loučíme se Saturnem (0,9 mag) v souhvězdí Panny. Stále je pěkně viditelný prstenec a podle podmínek i další detaily.
Jupiter (-2,3 mag) v souhvězdí Berana je poměrně výrazným objektem nad ránem na východě. Kromě rovníkových pásů můžeme zahlédnout i Velkou červenou skvrnu. Nejlépe ve čtvrtek, kdy je na středu kotoučku ve 2:23 SELČ. Protože v té době bude přecházet také Ió a jeho stín, stojí toto ráno určitě za zmínku.
Mars (1,4 mag) se nachází ráno v Býku. Napravo od něj, asi deset stupňů daleko, svítí jasná hvězda Aldebaran. Je to vhodná dvojice pro vyhledání triedrem na průzračném nebi.
Uran a Neptun na konci noci téměř vrcholí. První jmenovaná planeta svým jasem 5,8 mag hraničí s viditelností pouhým okem. Neptun slaví 12. července "narozeniny", od jeho objevu uplynul jeden neptunský rok.

Kometa C/2009 P1 (Garrad) bude ještě k zastižení nad ránem asi do středy, než ji přezáří Měsíc. Přečtěte si o kometě samostatný článek.

Aktivita Slunce je zase o něco vyšší. Tolik skvrn a tak rychle se objevujících jako o posledním víkendu dlouho nepamatuji. Aktuální výskyt skvrn si zkontrolujte na snímku z družice SDO.

NLC - noční svítící oblaka byla vidět nejlépe ze severních Čech 5. července. Od té doby se ani přes některé jasné večery nevyskytla. Zkoušejte to však dál.

Přelety ISS pokračují ve dne a některým pozorovatelům se "trefí" přímo na sluneční disk. Přelety 7. července jsem osobně zakusil při výletě s rodinou (aneb k čemu může být dlouhá nemoc dětí - to pak s vámi jedou třeba i na přelety ISS). O neúspěšném výletě za dvojpřeletem raketoplánu a ISS 10. 7. se raději nikde více nebudu rozepisovat, tak smolné zážitky jsem dlouho neměl. Doporučím vám raději opravdu sledovat další příležitosti na serveru Calsky.com. Pro zajímavost uvedu dopředu pro Středočechy, že jeden přelet tam nad Prahou vychází 20. července. Raketoplán už tedy nejspíš nevyfotíme.

Kosmonautika:

  • Dawn se blíží k planetce Vesta. Podle odhadu by 16. července měla Vesta převzít sondu svojí gravitací a ta postupně přejde na operační dráhu kolem planetky někdy během srpna letošního roku. Přes závadu s iontovým pohonem naštěstí manévr nadále pokračuje, příčina byla rychle napravena. Aktuální pozici uvidíte na simulovaném obrázku. Snímek z 1. července ukázal další zajímavé detaily včetně neobvyklé vystouplé oblasti.
  • Přes poměrně nepříznivou předpověď počasí se nakonec start raketoplánu Atlantis uskutečnil podle plánu. Snímky z mise můžete sledovat každý den v galerii Human Spaceflight (v menu STS 135 -> Mission Images vyberte den). Informace o průběhu letu čtěte v aktualizovaném článku.

Výročí

  • 11. července 1979 (32 let) zanikla v atmosféře stanice Skylab. Její části dopadly mimo jiné i do západní Austrálie, poblíž Perthu. Stanice měla sice po vypuštění řadu problémů, ale díky opravě se na ní nakonec vystřídaly tři posádky v lodích Apollo s celkem devíti astronauty.
  • 11. července 2010 (1 rok) nastalo doposud poslední úplné zatmění Slunce. V Polynésii jej pozoroval Miloslav Druckmüller v týmu porfesorky Shadii Habbalové. O expedici na Cookovy ostrovy si můžete pročíst v seriálu Petra Horálka. Další úplné zatmění Slunce se odehraje až přístí rok - 13. listopadu 2012 a bude viditelné v severní Austrálii.

Mapa červencové oblohy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Skylab


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »