Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  32. vesmírný týden 2023

32. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 9. srpna 2023 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 8. do 13. 8. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Saturn je vidět téměř celou noc, Jupiter nejlépe ráno. Venuše je v dolní konjunkci se Sluncem a s velkou opatrností je vidět na denní obloze pod kotoučem Slunce. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Po delší odmlce létala také Ingenuity, která spolu s Perseverance zkoumá bývalou říční deltu. Rover Curiosity slaví 11 let na povrchu Marsu. Raketa Antares 230+ startovala naposledy a k ISS byla vynesena nákladní loď Cygnus NG-19. Indická sonda Chandrayaan-3 se úspěšně dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce a bude dále brzdit. Před 45 lety začala mise Pioneer-Venus 2, která zkoumala atmosféru Venuše a neplánovaně i povrch.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 8. srpna ve 12:28 SELČ, nad ránem se také přiblíží k Jupiteru.

Planety
Venuše (−4 mag) má tvar tenkého srpku a na denní obloze prochází zdánlivě pod slunečním kotoučem. Vzhledem k tomu, že i v minimu dělí obě tělesa úhlová vzdálenost více než 7°, je možné Venuši na denní obloze pozorovat, ale je třeba se vyvarovat vstupu slunečních paprsků do dalekohledu. Lze je odstínit a pak je pozorování bezpečné. Saturn (0,5 mag) je po setmění nízko nad jihovýchodem. Už po půlnoci je dobře pozorovatelný a nad ránem je skoro 30° vysoko. Neptun (7,8 mag) má podobné podmínky viditelnosti, ale je velmi slabý. Jupiter (−2,5 mag) a nedaleký Uran (5,7 mag) jsou nejvýše ráno za svítání.

Aktivita Slunce je zvýšená, skvrny jsou po celém kotouči. Největší erupce kategorie M vyvolaly slabší radiační bouři a geomagnetickou aktivitu při průchodu plazmatu kolem Země. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Maximum meteorického roje Perseid nastává v noci z 12. na 13. srpna. Měsíc před novem již nebude pozorování tolik rušit, využijte každou možnost kolem maxima. Pozorovatel může spatřit až 70 rychlých meteorů (67 km/s) zdánlivě vylétajících z horní části souhvězdí Persea poblíž W Kasiopeji. Pokud spatříte meteor letící spíše z oblasti Labutě, může jít o kappa Cygnidu, od jihu zase může letět ojedinělý pomalý jasný meteor (22 km/s) roje alfa Kaprikornidy. Z Vodnáře vylétají středně rychlé (40 km/s) jižní delta Aquaridy.

Kosmonautika

Indická sonda Chandrayaan-3 (Čandraján-3) se dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Nyní bude brzdit a sníží svou dráhu na kruhovou ve výšce 100 km. Pak se má pokusit o přistání.

Poslední start rakety Antares-230+ se uskutečnil 1. srpna. Vynesla nákladní loď Cygnus NG-19 k ISS. Tyto nákladní lodi vynáší průměrně 3 tuny nákladu. Cygnus byla zachycena staniční robotickou paží 4. srpna.

Raketa Falcon 9 vynesla 3. srpna další družici společnosti Intelsat. Startem s družicí Galaxy 37 byla zakončena etapa výměny družic sloužících pro trh ve Spojených státech a jejich okolí. Důvodem výměny je uvolnění frekvencí pro nově budované 5G sítě mobilních operátorů.

Raketa Electron s družicí Acadia 1 neodstartovala podle plánu 5. srpna, na vině byla 15 minut před startem informace ze senzorů o hodnotách mimo plán. Firma Capella Space tvrdí, že družice Acadia nesoucí radar typu SAR (Synthetic Aperture Radar) je novou generací tohoto typu družic schopných poskytovat data rychleji a detailněji než kdy předtím u jakékoliv jiné komerční SAR družice.

Rover Curiosity brázdí povrch Marsu již 11 let. K úspěšnému přistání došlo 6. srpna 2012. Od té doby probíhá průzkum různých vrstev usazených hornin vrcholku Aeolis Mons uprostřed kráteru Gale. Rover aktuálně zdolává svahy této hory a jeho mise tak ani zdaleka nekončí.

Helikoptéra Ingenuity stále funguje. V uplynulých dvou týdnech byl proveden 53. a 54. let v marsovské atmosféře. Podařilo se také zachytit rover Perseverance. Druhý let byl pouze ověřovací, do výšky 5 metrů, protože první skončil předčasně mimo plán. Vrtulníček je tedy v pořádku. Společně s Perseverance nyní zkoumají vrchní část zkamenělé říční delty (nánosů hornin vytvořených velkou řekou v dávné minulosti).

Výročí

8. srpna 1978 (45 let) odstartovala k Venuši americká sonda Pioneer-Venus 2. Cílem byl průzkum atmosféry planety. Ten byl uskutečněn jednak vlétnutím sondy samotné do atmosféry 9. prosince 1978 a především pomocí čtyř přistávacích pouzder. Jedno velké pouzdro přistávalo na padáku a pak volným pádem, tři menší volným pádem. Jedno přežilo dopad a vysílalo ještě hodinu z povrchu.

9. srpna 1973 (50 let) odstartovala sovětská sonda Mars 7. Také zde se plánovalo přistání, ovšem pouzdro se oddělilo, a to bylo vše. Nezapálil se přistávací motor, a tak obě tělesa pouze proletěla kolem Marsu.

12. srpna 1978 (45 let) odstartovala vesmírná sonda ISEE-3 (International Sun/Earth Explorer 3). Mnohými je možná známa pod zkratkou ICE (International Cometary Explorer). Jejím původním úkolem bylo studovat interakci magnetického pole Země se slunečním větrem, ovšem poté byla přejmenována a zkoumala kometu Giacobini-Zinner, což se stalo vůbec poprvé v historii výzkumu komet kosmickými sondami (proletěla ohonem komety ve vzdálenosti 7800 km od jádra komety). Ze vzdálenosti 28 miliónů kilometrů o rok později proletěla ohonem Halleyovy komety a poté začala zkoumat heliosféru. V roce 1997 byly sice vypnuty vědecké přístroje sondy, ale v roce 2008 provedená kontrola zjistila funkčnost 12ti z 13ti experimentů na palubě, a tak je otázkou, jestli by sonda nemohla prozkoumat ještě nějaké další komety. To už je jen v roli teorie.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc velmi nízko na večerní obloze

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Pioneer-Venus, ISEE-3, Mars 7, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »