Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  32. vesmírný týden 2024

32. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 7. srpna 2024 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 8. do 11. 8. 2024. Měsíc po novu se vynoří nízko na večerní obloze, na které je extrémně nízko také Venuše. Už od půlnoci je docela dobře vidět Saturn, ráno nejlépe Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je vysoká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. V Lištičce zazářila slabší nová hvězda. Pokračují starty raket Falcon 9. Kromě Starlinků byla vynesena také nákladní loď Cygnus k ISS. Proběhl také start rakety Atlas V s těžkou armádní družicí. Před 10 lety začal úspěšný dvouletý výzkum jádra komety Čurjumov-Gerasimeko evropskou misí Rosetta-Philae.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti až v pondělí 12. 8. v 17:19 SELČ. Nov nastal v neděli 4. 4. a mladý srpek tak bude jen nízko na večerní obloze směřuje totiž pod ekliptiku, která i tak není vidět pod moc velkým úhlem. Již 6. 8. bude asi 8° východně od Venuše, ale oba objekty bude lepší sledovat už při západu Slunce.

Planety
Merkur už směřuje úhlově ke Slunci a stane se nepozorovatelným. Večer je stále velmi špatně vidět Venuše (–3,8 mag), která zapadá necelou hodinu po Slunci, ale úhel s obzorem je velmi malý. Lepší je ji hledat ještě ve dne. Saturn (0,8 mag) je vidět poměrně dobře už o půlnoci a ráno je více než 30° nad jižním obzorem. Mars (0,9 mag) a Jupiter (–2,2 mag) jsou blízko k sobě v souhvězdí Býka, a proto je také nejlépe uvidíme až ráno. V souhvězdí Ryb poblíž Saturnu je slabý Neptun (7,9 mag) a v Býku je také planeta Uran (5,8 mag), vpravo od Plejád.

Aktivita Slunce byla vysoká. Hned od začátku týdne jsme na středu kotouče viděli řadu malých skvrn a magnetické pole zde bylo komplikované, což vedlo i k nesilnějším erupcím kategorie X. Vzhledem k tomu, že erupce doprovázely i výrony plazmatu směrem k Zemi, nebyly vyloučeny ani polární záře. Slabší nastala večer 31. 7. a podařilo se ji zaznamenat např. ze SV Polska. Jasnější pak nastala 3. 8. přes den, takže u nás v Evropě jsme ji nestihli. Nyní se ale objevila velmi aktivní oblast AR3780 s obří skvrnou, takže to bude ještě zajímavé. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Skvrny v aktivní oblasti AR3780 na snímku SDO 5. 8. 2024. Magnetické pole této oblasti je velmi složité a nabízí tedy potenciál k velmi silným erupcím. Jednu takovou už zaznamenala evropská sonda Solar Orbiter v době, kdy byla skvrna na odvrácené polokouli Slunce (vůči Zemi). Sonda měla dokonalý výhled a erupce byla označena jako X14. Podobná by způsobila nejen velmi jasné polární záře, ale může také ohrozit družice a rozvodné sítě. Uvidíme, zda se předvede tímto způsobem i nyní, kdy se pomalu natáčí k Zemi. 5. 8. zde nastala erupce X1.5. Autor: NASA/SDO/HMI
Skvrny v aktivní oblasti AR3780 na snímku SDO 5. 8. 2024. Magnetické pole této oblasti je velmi složité a nabízí tedy potenciál k velmi silným erupcím. Jednu takovou už zaznamenala evropská sonda Solar Orbiter v době, kdy byla skvrna na odvrácené polokouli Slunce (vůči Zemi). Sonda měla dokonalý výhled a erupce byla označena jako X14. Podobná by způsobila nejen velmi jasné polární záře, ale může také ohrozit družice a rozvodné sítě. Uvidíme, zda se předvede tímto způsobem i nyní, kdy se pomalu natáčí k Zemi. 5. 8. zde nastala erupce X1.5.
Autor: NASA/SDO/HMI

Kometa 13P/Olbers se stále ještě pohybuje spodní částí zadních nohou Velké medvědice. Je poblíž seskupení hvězd ve Vlasech Bereniky (Coma cluster) a je nyní nejlépe viditelnou kometou. Ideální je podívat se a ni hned od konce večerního soumraku po 22. hodině.

Meteorický roj Perseid má každoročně maximum kolem 12. srpna, takže tento týden jsou velmi příznivé podmínky k jejich pozorování hlavně na konci týdne o víkendu a v noci na pondělí. Perseidy létají poměrně rychle a směřují zdánlivě od souhvězdí Persea, nebo přesněji od spodní levé části dvojitého vé Kasiopeji. Pokud uvidíte meteor letící jinou rychlostí, typicky pomaleji, nebo z jiného směru, nejde o Perseidu. Létají i meteory jiných rojů, nebo se prostě můžeme srazit s náhodnými částicemi.

Pokud meteory zkoušíte fotit, je nejlepší mít co nejširší úhel záběru (krátké ohnisko objektivu, např. 24 mm ekvivalentu kinofilmového políčka – fullframe) a co největší světelnost (malá clona, např. 2,8 místo 4 a vysoké ISO např. 3200). Pokud se tím směrem budete při focení dívat a nějaký meteor spadne, je šance, že bude i na snímku. Začátek stopy bývá typicky zelenkavý a pak se mění v bílou, stopa není rovnoměrně se zjasňující ani klesající ke konci a nebývá useknutá, jako stopy družic. Nezapomínejte, pokud se při focení tím směrem nedíváte, že šance na zachycení Perseidy je tak jeden meteor na 20 až sto stop družic, a tedy že všechny stopy na snímku budou spíš družice. Jejich stopy bývají vidět i na víc snímcích po sobě, ale nemusí to tak být vždy.

Astronomové objevili v souhvězdí Lištičky zjasnění hvězdy. Byla potvrzena jako Nova Vilpeculae 2024. Miroslav Lošťák nahrál do galerie její snímek a přidává popis: Transient object původně označený jako PNV J19430751+2100204 v souhvězdí Lištičky byl v cirkuláři CBET 5423 oficiálně potvrzen jako Nova Vulpeculae 2024 (= V615 Vul). Ruští objevitelé ji zachytili na snímku pořízeném objektivem f=135mm v noci 29.7.2024 okolo 20h00m UT. Publikovaný složený snímek obsahuje výřezy o velikosti hrany zhruba 1.25 stupně. Délky expozic v obou případech byly 30s. Jasnost novy byla 11.2 magnitudy. Použitá technika - objektiv Biometar 120mm, f:5.6 + Canon EOS 600D.

Nova Vulpeculae 2024 Autor: Miroslav Lošťák
Nova Vulpeculae 2024
Autor: Miroslav Lošťák

Kosmonautika a sondy

29. července proběhl start rakety Atlas V na její už stou misi pro armádní zakázky (mise USSF-51). Šlo o těžký náklad, raketa startovala ve verzi 551 (pět postranních motorů na tuhé pohonné látky, pětimetrový aerodynamický kryt a jednomotorový horní stupeň Centaur).

Pokračují také starty raket Falcon 9. Vynáší opět Starlinky, ale 4. 8. po 17. hodině našeho času byl v plánu také start s nákladní lodí Cygnus NG-21 k Mezinárodní vesmírné stanici. Doporučujeme se podívat na záznam Živě a česky s Kosmonautixem, kde v čase videa 25:32 začíná nádherná část záběrů z přistání prvního stupně.

Výročí

5. srpna 1969 (55 let) proletěla sonda Mariner 7 kolem Marsu. Během příletu k Marsu s ní středisko řízení krátce ztratilo spojení, ale naštěstí se to podařilo vyřešit pomocí záložní antény. Chyba byla v úniku z baterie. Naštěstí sonda ještě stihla u Marsu pracovat a navíc byla přeprogramována na základě pozorování Marineru 6 tak, že se zaměřila na regiony, které předtím objevil Mariner 6 jako zajímavé.

6. srpna 2014 (10 let) došlo k navedení sondy Rosetta na stabilní oběžnou dráhu kolem jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasmienko. Sonda měla za sebou v té době už deset roků cesty, během níž mimo jiné vyfotografovala dvě planetky. To nejlepší, podrobný průzkum jádra komety z oběžné dráhy, i z povrchu přistávacím modulem Philae, pokračoval po následující dva roky. Jedná se o jednu z nejúspěšnějších misí Evropské vesmírné agentury.

7. srpna 1969 (55 let) odstartovala mise Zond 7 k Měsíci v rámci které bezpilotní loď Sojuz obletěla Měsíc a přistála zpět na Zemi. Tehdy nová raketa Proton měla dost velkou nosnost, aby dostala asi 5 tun těžkou loď dostat na dráhu k Měsíci, ale už nebyla dost silná, aby vynesla náklad, který by byl i schopen přejít na oběžnou dráhu Měsíce. Loď tedy pouze oblétla po dráze volného návratu podobně, jako Apollo 13. V plánu tehdy byl oblet Měsíce se dvěma kosmonauty, ale ten se nakonec neuskutečnil.

9. srpna 1819 (205 let) se narodil americký astrofyzik a vynálezce Jonathan Homer Lane. Z jeho prací můžeme zmínit popis Slunce jako plynného tělesa, z kterého se později vyvinuly teorie o vývoji hvězd.

Výhled na příští týden 

  • Maximum roje Perseid
  • Výročí: Pierre Méchain

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Jonathan Homer Lane, Zond 7, Modul Philae, Sonda Rosetta, Mariner 7


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »