Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  33. vesmírný týden 2023

33. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 16. srpna 2023 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 8. do 20. 8. 2023. Měsíc bude v novu. Saturn už je vidět i po setmění, ale ideální podmínky viditelnosti velkých planet jsou nad ránem. Doznívá aktivita meteorického roje Perseid. Kometa C/2023 E1 (ATLAS) zůstává jedinou jasnější na obloze. K Měsíci se vydala sonda Luna 25, poslední taková mise je z roku 1976. Nosič Super Heavy ve verzi B9 prodělal úspěšný statický zážeh včetně testu vodního systému orbitální rampy.

Obloha

Měsíc bude v novu ve středu 16. srpna v 11:38 SELČ a koncem týdne se objeví jeho srpek nízko na večerní obloze.

Planety
Venuše (−4 mag) má tvar tenkého srpku a na denní obloze prošla zdánlivě pod slunečním kotoučem. Vzhledem k tomu, že i v minimu dělí obě tělesa úhlová vzdálenost více než 7°, je možné Venuši na denní obloze pozorovat, ale je třeba se vyvarovat vstupu slunečních paprsků do dalekohledu. Lze je odstínit a pak je pozorování bezpečné. Saturn (0,4 mag) je po setmění nízko nad jihovýchodem. Jupiter (−2,5 mag) je v rozumné výšce k pozorování až v druhé polovině noci. Dalekohledem můžeme pozorovat také vzdálené plynné obry Uran (5,7 mag) a Neptun (7,8 mag).

Aktivita Slunce je zvýšená, ale skvrny jsou nyní hlavně v západní části kotouče. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Maximum meteorického roje Perseid nastalo v noci z 12. na 13. srpna a pokud nezlobila oblačnost, byla to zdařilá podívaná. Daleko od měst mohl jeden pozorovatel napočítat průměrně jeden meteor za minutu, i když často padaly s odstupem ve sprškách více kusů.

Perseidy 2023 z Jizerky 12./13. 8. 2023. Meteory se vlivem perspektivy zdánlivě rozlétají ze souhvězdí Persea. Na snínku vidíme výrazný pruh Mléčné dráhy. Poblíž radiantu roje (místo odkud se meteory rozlétávají) vidíme dvojitou otevřenou hvězdokupu v Perseu. Vpravo uprostřed je viditelný jasný podlouhlý flíček, to je slavná galaxie M31 v Andromedě. Další galaxii, M33 v Trojúhelníku, najdeme jako slabší obláček dole vpravo. Šikmé zelené pruhy představují airglow, slabě vyzařující plyn ve vysoké atmosféře.
Foto Martin Gembec, Canon 6D + Sigma 35mm, clona 2,2, série 60s expozic (vybrány snímky bez oblačnosti). Autor: Martin Gembec
Perseidy 2023 z Jizerky 12./13. 8. 2023. Meteory se vlivem perspektivy zdánlivě rozlétají ze souhvězdí Persea. Na snínku vidíme výrazný pruh Mléčné dráhy. Poblíž radiantu roje (místo odkud se meteory rozlétávají) vidíme dvojitou otevřenou hvězdokupu v Perseu. Vpravo uprostřed je viditelný jasný podlouhlý flíček, to je slavná galaxie M31 v Andromedě. Další galaxii, M33 v Trojúhelníku, najdeme jako slabší obláček dole vpravo. Šikmé zelené pruhy představují airglow, slabě vyzařující plyn ve vysoké atmosféře. Foto Martin Gembec, Canon 6D + Sigma 35mm, clona 2,2, série 60s expozic (vybrány snímky bez oblačnosti).
Autor: Martin Gembec

Kosmonautika

Indická sonda Chandrayaan-3 (Čandraján-3) snížila excentricitu své dráhy kolem Měsíce a v týdnu proběhnou další korekce směrem k tomu, aby se dráha stala kruhovou ve výšce 100 km. Pak bude moci proběhnout pokus o přistání.

Po 47 letech od mise Luna 24 v srpnu 1976 se podařilo ruským inženýrům vyslat k Měsíci další sondu Luna 25 (dříve Luna-Glob). Ta je nyní na přeletové dráze k Měsíci a má přistát poblíž jižního pólu, pravděpodobně v kráteru Boguslawski.

Nosič Super Heavy společnosti SpaceX prodělal test, při kterém byly zažehnuty motory a spuštěn vodní systém orbitální rampy. Šlo tedy o tzv. statický zážeh v délce asi 2,5 sekundy a vše proběhlo úspěšně.

Společnost Virgin Galactic provedla druhý let miniraketoplánu SpaceShipTwo s komerčními pasažéry. Mise Galactic 02 zároveň obsloužila první platící zákazníky (mise 01 vezla italské astronauty).

Výročí

14. srpna 1928 (95 let) se narodil prof. Vladimír Kopal, československý a český právník, světový průkopník mezinárodního kosmického práva, který působil i pět let v řídící politické funkci v Organizaci spojených národů.

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vladimír Kopal, Vesmírný týden, Perseidy 2023


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »