36. vesmírný týden 2019
Přehled událostí na obloze od 2. 9. do 8. 9. 2019. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn. V noci můžeme vidět také Neptun a nad ránem Uran. Ostatní planety jsou vidět v korónografu SOHO poblíž Slunce. Máme tu také tip na pozorování komet. Aktivita Slunce je velmi nízká. Po rušném týdnu na ISS a testu Starship Hopperu tu máme pro změnu hrozbu v podobě hurikánu směřujícího k Floridě. Indická sonda Chadrayaan-2 se má pokusit přistát na Měsíci. Před 160 lety nastaly extrémní polární záře a před 105 lety se narodil James Van Allen.
Obloha
Měsíc bude v první čtvrti v pátek 6. září v 5:10 SELČ. Z počátku týdne bude jen velmi nízko na jihozápadní obloze. K blízkému setkání s Jupiterem koncem týdne úplně nedojde, ale v neděli večer bude tři stupně východně od Saturnu. V pátek 6. září můžeme zkusit spatřit útvar Lunar X, i když ideální doba nasvícení připadá už na 17:47 SELČ.
Planety:
Jupiter (−2,2 mag) najdeme po setmění nad jihozápadem a Saturn (0,3 mag) je večer nad jižním obzorem. Během noci se k jihu blíží také Neptun (7,8 mag), který kulminuje kolem 1:30 SELČ a ráno je nejvýše Uran (5,7 mag). Tuto planetu můžeme nyní vidět i pouhým okem. K vyhledání přikládáme mapku.
V korónografu SOHO se nyní sešla trojice planet. Velmi jasným objektem je planeta Venuše, jejíž světlo na senzoru přetéká do sousedních pixelů a vytváří taky pro jasné objekty typické dlouhé čárky. Slabší Mars bude vidět nad zakrytým kotoučem Slunce i v korónografu LASCO C2. Nyní se do horní konjunkce se Sluncem dostává i Merkur, který je dalším jasným objektem zprava. Slunce se promítá do souhvězdí Lva, proto na přiloženém obrázku z korónografu LASCO C3 vidíme také jasnou hvězdu Regulus.
Autor: NASA/ESA
Úkazy Jupiterových měsíců: Ve středu 4. září přechází kotouč planety měsíc Europa. Přechod probíhá mezi 18:49 a 21:18 SELČ. Ve 21:26 pak začíná přechod stínu Europy. V pátek 6. září ve 20:32 začíná přechod měsíce Io. V sobotu 7. září ve 21:12 končí zatmění Io.
Přechody GRS: 1. 9. ve 21:20 SELČ, 3. 9. ve 22:55, 6. 9. ve 20:30, 8. 9. ve 22:05.
Hranici 10 mag už atakuje kometa C/2018 W2 (Africano). Vyhledávací mapku komety najdete na zadní straně mapky na měsíc září, kterou připravuje Aleš Majer. Slabší dvojice komet se nyní setká v souhvězdí Berana asi 5° východně od nejjasnější hvězdy Hamal (alfy Arietis). Jde o kometu C/2018 N2 (ASASSN) a 260P/McNaught. Koncem týdne budou méně než půl stupně od sebe. Pravidelné podrobnější přehledy viditelnosti komet najdete na webu Astronomické události.
Aktivita Slunce je stále velmi nízká, pouze v h-alfa dalekohledech lze každý den pozorovat na okraji nějaké protuberance. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.
Kosmonautika
Během pondělí a úterý bylo rušno na ISS. Nejprve byl přeparkován Sojuz MS-13, aby místo něj mohl posléze přistát Sojuz MS-14. Tomu se zprvu nevydařilo přistání u modulu Pirs, kde se ukázal vadný naváděcí systém Kurs a tak se totéž hladce zdařilo na modulu Zvezda, kde s ním problém není. Stačí prý opravit vadný zesilovač, ale pilotovaný Sojuz umí přistát i pomocí ručního řízení, tak toho bylo nejspíš využito.
Autor: SpaceX
Nákladní loď Dragon, která byla u ISS v rámci zásobovací mise CRS-18, se vrátila v úterý na Zemi. Jako jediná je nyní schopna přistávat a dovézt nějaké vzorky zpět.
Autor: NOAA/NESDIS/STAR
Indická sonda Chandrayaan-2 provádí podle plánu všechny korekce své dráhy u Měsíce. Nyní je sonda na téměř kruhové dráze 119×127 km. V úterý dojde k jejímu rozdělení na orbitální a přistávací část. 3. a 4. září má přistávací modul Vikram provést dvě korekce dráhy směřující k přistání a pokus o přistání provede 6. září mezi 21:30 a 22:30 SELČ.
Zájemci o přípravy superrakety SLS mohli zaznamenat, že dochází k testům umístění tzv. pathfinderu prvního stupně na testovací stolec Stannisova střediska.
Výročí
2. září 1859 (160 let) nastaly zřejmě nejjasnější zaznamenané polární záře. Byly viditelné ráno 2. září v celých USA a také v Mexiku, na Kubě nebo severních partiích jižní Ameriky. V podstatě tedy až k rovníku. Mohla za ně extrémní erupce, tzv. Carringtonovská, protože ji o den dříve pozoroval britský astronom Richard Carrington. Od toho data lidé chápou souvislost slunečních erupcí a polárních září.
7. září 1914 (105 let) se narodil americký vědec James Van Allen. Za jeho objevy hovoří především název radiačních pásů kolem Země, které nesou jeho jméno.
Výhled na příští týden
- Výročí: William C. Bond
- Výročí: Luna 2
- Výročí: Jupiterův měsíc Leda
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
