Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  38. vesmírný týden 2024

38. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 18. září 2024 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 9. do 22. 9. 2024. Měsíc je vidět celou noc a bude v úplňku. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Ráno končí viditelnost planety Merkur. Aktivita Slunce je vysoká, došlo k velmi silným erupcím a není vyloučena jasnější polární záře. Čeká nás zajímavý zákryt hvězdy planetkou na dráze Jupiteru. Proběhla mise Polaris Dawn, soukromá mise na polární dráhu kolem Země, a navíc s výstupem do volného kosmu a nejvýše v historii. K ISS dorazila kosmická loď Sojuz MS-26 s tříčlennou dlouhodobou posádkou. Před 65 lety byla vypuštěna vědecká družice Vanguard 3.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve středu 18. 9. v 4:35 SELČ a je tedy pozorovatelný celou noc. Zdánlivě kolem Saturnu se pohybuje v pondělí a úterý večer. Pokud bude 20. 9. večer hezky, může vás zaujmout, že zpoza neosvětlené strany Měsíce vyleze hvězdička 19 Ari (5,7 mag). Hvězda ze souhvězdí Berana vystoupí krátce před 21:30 SELČ. V noci ze soboty na neděli 21./22. 9. už bude Měsíc poblíž Plejád. Ještě předtím zakryje zetu Arietis (4,7 mag), která vstupuje za Měsíc 21. 9. po 22:15 a vystupuje kolem 23:10.

Planety
Merkur (–1 mag) se vrací úhlově ke Slunci a jeho viditelnost nízko na ranní obloze končí. Venuše (–3,8 mag) je při západu Slunce jen velmi nízko nad západním obzorem. Saturn (0,6 mag) ve Vodnáři je vidět celou noc, Jupiter (–2,4 mag) a Mars (0,6 mag) uvidíme již kolem půlnoci, ideálně vysoko jsou až ráno, když souhvězdí Býka a Blíženců vystupuje velmi vysoko nad obzor.

Aktivita Slunce je velmi vysoká. U středu kotouče je velmi aktivní oblast AR3825, kde jsme v uplynulém týdnu viděli už dvě erupce třídy X, ta druhá o intenzitě X4,5 byla doprovázena rychlým výronem hmoty z koróny, jehož část může zasáhnout i zemskou magnetosféru a způsobit i silnější polární záři. Sledujte dění třeba v aplikaci Spaceweatherlive. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Slabšia polárna žiara 12. 9. 2024 ve 21:34 SELČ (Belá nad Cirochou, Slovensko) Autor: Ján Gajdoš
Slabšia polárna žiara 12. 9. 2024 ve 21:34 SELČ (Belá nad Cirochou, Slovensko)
Autor: Ján Gajdoš

Kometa 13P/Olbers je už slabší a nízko na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je úhlově blízko Slunci, ale daří se ji zachytit v soumraku na jižní obloze. Díky tomu víme, že už dosahuje 5 až 5,5 mag. Podle tohoto vývoje lze odhadovat, že se vynoří v polovině října na večerní obloze jako objekt 3. až 4. velikosti, ale třeba bude jasnější.

Ve druhé polovině roku 2024 budeme mít možnost pozorovat šest zákrytů hvězd planetkou (17365) Thymbraeus. Jejich sledování má vysokou prioritu. Důvodem je, že planetka patří mezi tzv. Trojány nacházející se v Jupiterově Lagrangeově bodě L5 a jde o velice zajímavý objekt. Podle dosavadních zjištění by se mělo jednat o těleso s hustotou nižší, než je hustota vody. Ze získaných světelných křivek vychází i jeho mimořádně bizarní protáhlý tvar. Dokonce se zdá, že by se mohl právě blížit bodu oddělení složek, tedy rozpadu na dva kusy. Z hlediska počasí a času události je zajímavější zákryt 20. 9. kolem 23:07 SELČ, kdy planetka zakryje hvězdu 13,3 mag na dobu 2,9 sekundy.

Kosmonautika a sondy

Mise Polaris Dawn proběhla úspěšně. Start proběhl ve středu 10. 9. pomocí rakety Falcon 9. Čistě soukromá posádka se vydala na zvláštní oběžnou dráhu kolem pólů a v nejvyšším bodě dráhy se nacházela až 1400,7 km nad povrchem Země. Tím byla překonána i dosud rekordní výška mise Gemini XI (1966, 1373 km) a lidé tak vysoko nebyli od příletu od Měsíce v případě Apolla 17. Došlo i na dehermetizaci kabiny a výstup do volného kosmu. Dva členové posádky se vytáhli zpoza průlezu a drželi se zábradlí v kosmickém prostoru. Cílem bylo testovat skafandry a jejich pohyblivost. Poprvé v historii byla vystavena vakuu čtyřčlenná posádka najednou a Sarah Gillis (trenérka astronautů ve SpaceX) byla ve věku 30 let nejen nejmaldší ženou tak daleko od Země a ve vakuu, ale i jednou ze dvou, kteří při tomto letu vystoupili do kosmického prostoru. Druhým byl vedoucí a mecenáš mise Jared Isaacman. Zbylé členy posádky tvořili Scott Poleet a Anna Menon. Přistání proběhlo do Mexického zálivu v neděli 15. 9. dopoledne našeho času.

Polaris Dawn: snímek z kamery a poklopu Crew Dragonu z výstupu Jareda Isaacmena do volného kosmu Autor: SpaceX
Polaris Dawn: snímek z kamery a poklopu Crew Dragonu z výstupu Jareda Isaacmena do volného kosmu
Autor: SpaceX

11. 9. odstartovala z Bajkonuru v Kazachstánu raketa Sojuz-2.1a s kosmickou lodí Sojuz MS-26. Loď se po třech hodinách letu připojila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Posádku stanice na dalších půl roku tvoří Alexej Ovčinin (3. kosmický let) a Ivan Vagner (2. kosmický let, oba Roskosmos) a s nimi Donald Pettit (NASA), který je ve věku 69 let nejstarším astronautem ve stálé posádce ISS. Byl členem půlroční Expedice 6 (2002/2003) a dvoutýdenní STS-126 raketoplánu Endeavour v roce 2007. Potřetí byl na ISS v rámci půlroční mise v Sojuzu TMA-03M (2011/2012).

Výročí

16. září 1494 (530 let) se narodil italský matematik a astronom Francesco Maurolico. Jeho jméno, v latinské podobě Maurolycus, nese jeden významný kráter na Měsíci. Zastával geocentrickou představu uspořádání vesmíru a navrhl metodiku měření Země podle délky poledníku.

Saturnův měsíc Mimas s 130 km širokým kráterem Herschel Autor: Kredit: NASA / JPL / Space Science Institute
Saturnův měsíc Mimas s 130 km širokým kráterem Herschel
Autor: Kredit: NASA / JPL / Space Science Institute
17. září 1789 (235 let) objevil William Herschel Saturnův měsíc Mimas. Větším amatérským dalekohledem jej můžeme spatřit i my, stačí jen mít dobré podmínky, neboť měsíc se nachází poblíž jasného prstence. Mimas má na povrchu jeden velký kráter, který vznikl dávnou srážkou, která jej téměř mohla rozbít. Kráter se jmenuje příznačně Herschel.

18. září 1959 (65 let) odstartovala americká sonda Vanguard 3. Byla to jen malá koule z hořčíkové slitiny určená ke studiu zemského magnetického pole, mikrometeoroidů a slunečního rentgenového záření a jeho vlivu na atmosféru.

19. září 1794 (230 let) se narodil rakouský optik Simon Plössl, jehož jméno je spojeno s konstrukcí oblíbených levných okulárů. Vylepšil také achromatický objektiv mikroskopu.

22. září 2014 (10 let) byla na oběžnou dráhu Marsu navedena sonda MAVEN. Ta nyní zkoumá vrchní vrstvy atmosféry Marsu.

Umělecké ztvárnění sondy MAVEN obíhající kolem planety Mars Autor: NASA/GSFC
Umělecké ztvárnění sondy MAVEN obíhající kolem planety Mars
Autor: NASA/GSFC

Výhled na příští týden 

  • zákryt jasné hvězdy planetkou (88554) 2001 QW199
  • Výročí: Mangalján na oběžnou dráhu Marsu
  • Výročí: Ole Christensen Rømer
  • Výročí: zajímavé pády meteoritů do domů
  • Výročí: Daniel Kirkwood
  • Výročí: Magion 2

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Francesco Maurolico, Mimas, MAVEN, Vanguard 3, Simon Plössl, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »