4. vesmírný týden 2019
Přehled událostí na obloze od 21. 1. do 27. 1. 2019. Měsíc bude v úplňku a 21. 1. ráno proběhne úplné zatmění Měsíce. Večer je vidět Mars a Uran, ráno nastává konjunkce Venuše a Jupiteru. Stále ještě můžeme doporučit i kometu 46P/Wirtanen. Dočkali jsme se startu Delta IV Heavy s něčím, co zřejmě připomíná HST, jen bude koukat na Zemi. Před 25 lety odstartovala mise Clementine, tehdy po dlouhé době další průzkumník Měsíce.
Obloha
Měsíc bude v úplňku v pondělí 21. ledna v 6:16 SEČ. Jak víme, nad ránem projde stínem Země a proběhne tedy jeho úplné zatmění. Maximální fáze úplného zatmění nastane v 6:12 SEČ poměrně nízko nad západním obzorem. Vzhledem k tomu, že 21. ledna ve 20:59 bude Měsíc zároveň v přízemí, dá se hovořit i o zatmění tzv. superúplňku (ve skutečnosti ten nejpříhodnější superúplněk letošního roku nastane 19. února).
Planety:
Mars (0,7 mag) najdeme večer příjemně vysoko nad jihozápadem. Ráno kolem 22. ledna můžeme vidět v poměrně těsném přiblížení planety Venuši (−4,4 mag) a Jupiter (−1,8 mag).
Aktivita Slunce je velmi nízká. Jak to vypadá na povrchu Slunce nám ukazuje aktuální snímek SDO.
Kosmonautika
V noci z 12. na 13. ledna se odmlčela slovenská minidružice SkCube. Pracovala úspěšně více než rok a půl. Gratulujeme.
V pondělí 14. ledna nad ránem přistála za tmy nákladní loď Dragon z ISS.
V pátek 18. ledna odstartovala z japonské Kagošimy malá raketa Epsilon s nákladem sedmi malých družic. Na jedné z nich s názvem RISESat (Rapid International Scientific Experiment Satellite) se do vesmíru vydal i český přístroj z dílen ČVUT. Je jím detektor částic TimePix, který umí detekovat vysokoenergetické elektrony a protony, ale také ionty kosmického záření.
V sobotu 19. ledna ve 20:10 SEČ jsme se konečně dočkali startu těžkotonážní rakety Delta IV Heavy. Na palubě byla vojenská družice, s největší pravděpodobností KH-11, podobná Hubbleovu dalekohledu, jen určená k sledování zemského povrchu. První pokus o start se konal 20. prosince 2018, takže start byl nakonec odsunut skoro o měsíc.
Výročí
25. ledna 1994 (25 let) odstartovala k Měsíci sonda Clementine. Od 70. let 20. století šlo o první misi k Měsíci. Zkoumala jeho gravitační pole, měřila výšky a prováděla globální snímkování povrchu. Po opuštění lunární dráhy došlo k poruše jednoho palubního počítače. Ten zapálil jednu z trysek, která spotřebovala veškeré palivo a způsobila nekontrolovatelnou rotaci sondy rychlostí 80 otáček za minutu. Plánovaný průlet kolem planetky Geographos proto nemohl být uskutečněn.
25. ledna 2004 (15 let) přistálo úspěšně na povrchu Marsu vozítko Opportunity. Robot z úspěšného programu MER (Mars Exploration Rover) prováděl poté průzkum v oblasti Meridiani Planum po dobu neuvěřitelných 14 let. Odmlčel se až s příchodem velké marsovské bouře v roce 2018, protože byl napájen solárními články. Rover prokázal na mnoha lokalitách dávnou existenci vody v místě přistání.
Výhled na příští týden
- Měsíc v blízkosti Jupiteru a Venuše
- zákryt Saturnu Měsícem
- Výročí: Phobos 2
- Výročí: první let rakety H-II
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
