Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  43. vesmírný týden 2020

43. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 21. října 2020 v 18:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 10. do 25. 10. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer jsou nízko nad jihem Jupiter a Saturn, po půlnoci je velmi vysoko Mars. Ráno je vidět jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Na ISS dorazila nová tříčlenná posádka v Sojuzu MS-17. SpaceX připravuje test třímotorové Starhip. Blue Origin provedla po delší odmlce další suborbitální let New Shepard. Sonda BepiColombo proletěla kolem Venuše. Proběhl start s družicemi Starlink (č. 13) a brzy má letět další. Před 45 lety probíhal úspěšně výzkum Venuše sondami Veněra 9 a 10, které také pořídily první snímky povrchu.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pátek 23. října v 15:23 SELČ. Ve čtvrtek a v pátek nastává také konjunkce s velkými planetami. Blíže bude 22. 10. k Jupiteru, když projde asi 3° pod ním.

Planety:
Jupiter (−2,3 mag) a Saturn (0,5 mag) jsou večer nad jihem. Mars (−2,5 mag) je nad jihovýchodem a stoupá vysoko po půlnoci. Ráno září nad jihovýchodem jasná planeta Venuše (−4,1 mag).

Velká červená skvrna (GRS) na Jupiteru bude poblíž středu kotoučku 18. 10. v 19:05 SELČ, 20. 10. ve 20:50, 23. 10. v 18:20 a 25. 10. v 19:00. Z úkazů měsíčků vybíráme: 18. 10. v 19:15 SELČ začíná zákryt Io a přechází stín Ganymedu (konec 20:05). 19. 10. přechází Io (konec v 18:53, stín ve 20:12). 22. 10. ve 20:23 začíná zákryt Europy. 24. 10. ve 20:01 končí přechod stínu Europy. 25. 10. ve 20:00 začíná zákryt Callisto a ve 20:35 začíná přechod stínu Ganymedu.

Aktivita Slunce je nízká, skvrny zmizely, ale koncem týdne se naštěstí další aktivní oblast se skvrnami objevila. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

Kolem 21. října nastává maximum meteorického roje Orionid. Nejvíce jich lze spatřit nad ránem, kdy je radiant výše na obloze. Počty spatřených meteorů mohou být kolem pěti až dvaceti za hodinu.

Fotomontáž meteorů do snímku Oriona s vyznačeným radiantem roje Orionid Autor: Martin Gembec
Fotomontáž meteorů do snímku Oriona s vyznačeným radiantem roje Orionid
Autor: Martin Gembec

Kosmonautika

14. října úspěšně odstartovala raketa Sojuz- 2.1a s kosmickou lodí Sojuz MS-17 a třemi kosmonauty na palubě. Poprvé se tato pilotovaná kosmická loď přiblížila ke stanici již po třech hodinách od startu. Na palubě byla dvojice Rusů Sergej Ryžikov a Sergej Kuď-Sverčkov s Američankou Kathleen Rubins.

Spodní část prototypu Starship SN8 poprvé se třemi motory Raptor Autor: Elon Musk
Spodní část prototypu Starship SN8 poprvé se třemi motory Raptor
Autor: Elon Musk
SpaceX na svém kosmodromu Boca Chica v jižním Texasu kompletuje osmý testovací exemplář Starship. V minulém týdnu byl osazen poprvé třemi motory Raptor, proběhla kryogenní zkouška a očekáváme statický zážeh.

Blue Origin provedla další, v pořadí už 13. let rakety a kabiny New Shepard. Raketa vynesla loď do výšky asi 100 km a pak obě tělesa úspěšně přistála v místě startu.

Sonda BepiColombo se protáhla kolem Venuše a využila její gravitaci na cestě k Merkuru.

V neděli 18. 10. odpoledne našeho času proběhl start další (13.) várky družic Starlink. První stupeň rakety Falcon 9 byl použit již pošesté a opět úspěšně přistál na mořské plošině. Aerodynamické kryty letěly již potřetí. 

Výročí

19. října 1910 (110 let) se narodil indický astrofyzik Subrahmanyan Chandrasekhar. V roce 1930 odvodil maximální možnou hmotnost bílého trpaslíka (1,4 hmotnosti Slunce). Nad touto hranicí, která se dnes nazývá Chandrasekharova mez, je trpaslík nestabilní. Je-li součástí těsné dvojhvězdy, ze které na trpaslíka přetéká látka, dojde při překročení Chandrasekharovy meze k explozi supernovy typu Ia. Tyto supernovy se v současnosti staly standardními svíčkami pro určování kosmologických vzdáleností.

20. října 1970 (50 let) odstartovala na oblet Měsíce bezpilotní kosmická loď Zond 8. Start k Měsíci zajistila raketa Proton K s urychlovacím Blokem D. Kosmická loď proletěla kolem Měsíce, pořizovala fotografie a přistála 27. 10. na hladině Indického oceánu. Jejím letem byl zároveň ukončen program bezpilotních obletů Měsíce. Sověti už pak pilotovanou misi k Měsíci nevyslali.

22. října 1905 (115 let) se narodil americký fyzik a objevitel rádiového záření z centra Mléčné dráhy Karl Guthe Jansky. Ve své době objev nezaznamenal velký ohlas, protože radioastronomie byla skutečně v plenkách, ale dnes to vnímáme jako velmi významný objev záření z oblasti galaktické supermasivní černé díry.

Veněra 9, foto povrchu. Originální snímek byl speciálními postupy upraven tak, aby byl pokryt celý dynamický rozsah a zobrazoval se přirozeně na monitoru. Postup úprav je vidět shora dolů Autor: Don P. Mitchell
Veněra 9, foto povrchu. Originální snímek byl speciálními postupy upraven tak, aby byl pokryt celý dynamický rozsah a zobrazoval se přirozeně na monitoru. Postup úprav je vidět shora dolů
Autor: Don P. Mitchell
22. října 1975 (45 let) se na oběžné dráze kolem Venuše usadila oběžná část Veněry 9 a přistávací pouzdro úspěšně dosedlo a vysílalo z povrchu. Orbiter se zároveň stal první umělou družicí Venuše. Přistávací modul pořídil první černobílé snímky povrchu, byť se odstřelilo jen víčko jedné z kamer a naměřilo teplotu kolem 455 °C a tlak 85 atmosfér.

24. října 1960 (60 let) došlo k jedné z nejhorších havárií v historii raketové techniky, tzv. Nedělinově katastrofě. Kvůli ignorování bezpečnostních postupů i nešťastnému postupu došlo ke smíchání vysoce hořlavé směsi paliva a okysličovadla. Následně došlo k silné explozi balistické rakety R16. Pravidla porušil i nejvyšší velitel strategických raketových vojsk SSSR Mitrofan Ivanovič Nedělin a zahynul spolu s minimálně 125 dalšími lidmi. Katastrofa zůstala navždy největší tragédií v oblasti kosmonautiky a raketové techniky a zároveň smutným mementem lidské pýchy, spěchu a ignorování nebezpečí.

23. října 1975 (45 let) zopakovala úspěch své jmenovkyně i orbitální a přistávací část Veněry 10. Zajímavostí je, že také druhé přistávací pouzdro pořídilo snímky pouze poloviny panoramatu, protože i této sondě neodpadlo krycí víčko jedné z kamer.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Edward P. Ney
  • výročí: Gary Hug
  • výročí: objev planetky Hidalgo, prvního „kentaura“
  • výročí: Angeline Stickney

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Nedělinova katastrofa, Karl Guthe Jansky, Veněra 9, Veněra 10, Zond 8, Subrahmanyan Chandrasekhar, Úkazy na obloze - Gembec, Vesmírný týden


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »