Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  44. vesmírný týden 2024

44. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 30. října 2024 v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 10. do 3. 11. 2024. Měsíc je viditelný na ranní obloze a bude v novu. Na večerní obloze slábne kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) a u Slunce zaniká zbytek z komety C/2024 S1 (ATLAS). Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, ale Jupiter a Mars jsou nejlépe vidět v druhé polovině noci. Slunce opět zdobí aktivní skupina skvrn, silné erupce nám dávají naděje na polární záři. Crew Dragon s posádkou mise Crew-8 konečně dorazil z ISS. SpaceX nadále vypouští mnoho vláčků družic Starlink. Nově se můžeme setkat i s modrou barvou těchto družic. Problém představuje také náhlý rozpad družice Intelsat 33e na geostacionární dráze. Chystá se start pilotované lodi Šen-čou 19.

Obloha

Měsíc bude v novu ve čtvrtek 1. 11. ve 13:47 SEČ. Ráno by mohl být jeho ubývající srpek dobře viditelný díky velkému sklonu ekliptiky vůči obzoru. 31. října ráno vychází současně s hvězdou Spica, dokonce se zdá, že z východních částí střední Evropy by krátce po východu Měsíce měl být pozorovatelný výstup zpoza neosvětlené strany Měsíce, ale to by se musel pozorovatel dívat v místě s ideálním obzorem a pozici Spiky včas najít.

Planety
Merkur je úhlově blízko Slunci a není pozorovatelný. Venuše (–4 mag) zapadá brzy po Slunci, ale večer je vidět velmi nízko nad jihozápadním obzorem jako velmi jasná hvězda na ještě modravé obloze. Saturn (0,8 mag) vrcholí nad jihem před 21. hodinou. Jupiter (–2,7 mag) je kolem půlnoci vysoko nad jihovýchodem a vidět je už i Mars (0,2 mag) nad východem. Uran je pod Plejádami a Neptun pod hlavou Ryby nedaleko Saturnu.

Aktivita Slunce je vysoká. Opět se natočila aktivní oblast s mnoha skvrnami, která před měsícem přinesla erupce, jež vrcholily viditelností jasných polárních září. Impozantní je už samotný přehled silných erupcí minulého týdne, kterými se tato oblast uvedla, sotva se vynořila zpoza východního okraje Slunce. Nejprve nastala silná erupce X3,3 doprovázená vyhozením hmoty z koróny a následně se to zopakovalo 26. října, tentokrát však šlo o dvojitou erupci, kdy maximum erupce M9 překryla silnější erupce 1,86. I v tomto případě se vydal do okolí oblak částic z koróny. V noci na neděli nastala slabší polární záře, a i druhý oblak částic by měl zčásti zasáhnout i Zemi, takže nelze vyloučit polární záži ani kolem státního svátku vzniku Československa 28. října. Skvrny a jejich aktivitu je tedy třeba nadále sledovat, například v aplikaci Spaceweatherlive. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) zeslábla. Viditelnost pouhým okem se omezila již jen na odlehlé oblasti bez výrazného světelného znečištění. Stále je na tmavé obloze krásná při pohledu dalekohledy všech velikostí a stále se vyjímá především v triedru (v sobotu 26. 10. za ideálních podmínek z Krkonoš okem ohon délky tři stupně a v triedrech asi pět stupňů). Pokud můžete pozorovat pouze u měst, zkuste ji spíše zachytit na fotografii jako slabou šmouhu v souhvězdí Hadonoše, nebo vykoukat dalekohledem alespoň její jádro a kousek ohonu.

Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) 26. 10. 2024 ze sedla Lysé hory v Krkonoších. Canon 6Dmod, Sigma 24 mm. Autor: Jakub Kuřák
Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) 26. 10. 2024 ze sedla Lysé hory v Krkonoších. Canon 6Dmod, Sigma 24 mm.
Autor: Jakub Kuřák

Kometa C/2024 S1 (ATLAS) se dostala do zorného pole koronografu SOHO a její vzhled potvrzuje poslední pozorování rozpadu kolem 20. října. Ke Slunci nyní letí jen malý úlomek, zbytek komety se roztrousil do oblaku částic tak malých velikostí, že nejsou v koronografu pozorovatelné.

Meteory z roje Orionid mohou nyní vystřídat občasné přelety jasných meteorů roje Taurid. Nejhezčí divadlo však vytvořil náhodně letící kus meziplanetární hmoty, který vstoupil do atmosféry nad Rakouskem a byl dobře pozorovatelný i od nás 24. 10. ve 21:24 SELČ. Podle našich odborníků z Ondřejova šlo o meteoroid o hmotnosti přibližně 55 kg a jeho průlet byl doprovázen i dopadem meteoritů, které se nyní hledají. Podle vypočítané dráhy a zjištěného složení šlo o malý úlomek asteroidu pocházejícího z hlavního pásu planetek.

Kosmonautika a sondy

Mise Crew-8 skončila úspěšným přistáním čtyřčlenné posádky z ISS 25. 10. Kabina lodi Crew Dragon si zapsala prvenství v délce pobytu pilotované lodi v kosmickém prostoru po dobu 235 dnů. Důvodem prodloužení mise byla souhra okolností. Nejprve to bylo dáno problémy s odletem lodi Starliner, následně nutné s tím související snížení členů posádky Crew 9 na dva a poté se přihlásil o slovo hurikán Milton a obecně špatné počasí v přistávací oblasti v následujících dnech.

21. října bylo oznámeno, že na geostacionární dráze se rozpadla družice Intelsat 33e. Její úlomky začaly následně putovat podél celé této významné dráhy a rozhodně to není situace, která by vzbuzovala nadšení. Revizí musí projít i další družice sdílející platformu BSS 702MP, na které byla tato družice založena. Je smutnou shodou okolností, že jde o výrobek firmy Boeing, která se nyní potýká s tolika problémy.

Kanonáda Falconů 9 pokračuje a není překvapením, že jejich nákladem jsou družice sítě Starlink. Přesto se mezi tyto starty vklínil i vojenský náklad NROL-167, který byl vynesen 24. 10. Mimochodem nové Starlinky nyní přináší další zajímavost pro pozorovatele. Nejde jen o vláčky družic, ale i jejich samotný vzhled. Některé družice jsou zřetelně modré při pohledu okem i na fotografiích. Minimálně dva starty družic Starlink budou následovat i v tomto týdnu.

Ke startu se chystá raketa CZ-2F/G s kosmickou lodí Šen-čou 19 s další dlouhodobou posádkou čínské stanice Tiangong. Start je v plánu 29. října.

Výročí

28. října 1974 (50 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 23. Jejím cílem bylo měkce přistát v Moři nepokojů, odebrat vzorky a vrátit se zpět na Zemi. Při přistání však došlo k selhání, které vedlo k tvrdému dosednutí a pádu sondy na bok. Cíl splnila později Luna 24.

1. listopadu 1994 (30 let) odstartovala kosmická sonda Wind. Ta je umístěna spolu třeba se SOHO nebo DSCOVR v Lagrangeově bodě L1 mezi Zemí a Sluncem a sleduje zde sluneční vítr.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc a Venuše na večerní obloze
  • Výročí: Janne Rydberg
  • Výročí: Azur (1. německá vědecká družice)
  • Výročí: Carl Sagan

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Luna 23, Sonda Wind, Vesmírný týden


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »