Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  48. vesmírný týden 2021

48. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 1. prosince 2021 v 17:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 11. do 5. 12. 2021. Měsíc bude v novu a je vidět na ranní obloze, obtížně i s planetou Mars. Před svítáním bude nejlépe pozorovatelná poměrně jasná kometa C/2021 A1 (Leonard), která 3. 12. projde kolem kulové hvězdokupy M3. Večerní obloha nabízí pětici planet, tři z nich viditelné pouhým okem – Venuši, Jupiter a Saturn. Aktivita Slunce je nízká, ale mohli jsme pozorovat CME a Merkur. Na cestě k planetce je sonda DART. Země poskytla svou pohybovou energii sondě Solar Orbiter, která se kolem ní prosmýkla skrz nebezpečné zóny družic a trosek. Před 200 lety se narodil Wilhelm Tempel, jehož jméno nese řada komet.

Obloha

Měsíc bude v novu v sobotu 4. prosince v 8:43 SEČ. V Antarktidě nastane úplné zatmění Slunce. Fáze se mění k tenkému srpku. Ve čtvrtek 2. 12. se bude nacházet asi 10° od planety Mars, která však bude velmi nízko u obzoru. A v pátek už bude těsně pod Marsem (úhlově 3,5 stupně).

Saturn přes dalekohled 76/700 kamerkou Sv305 Autor: Robin Kolář
Saturn přes dalekohled 76/700 kamerkou Sv305
Autor: Robin Kolář
Planety:
Venuše (−4,7 mag) zůstává nízko nad jihozápadním obzorem a nejlépe je vidět ještě za soumraku. Jupiter (−2,3 mag) a Saturn (0,7 mag) jsou po setmění poblíž jižního obzoru. S pomocí dalekohledu můžeme vyhledat také Uran v souhvězdí Berana (nad hlavou Velryby) a Neptun ve Vodnáři (pod hlavou Ryb). Ráno se za vynikajících podmínek možná podaří najít Mars.

Aktivita Slunce je nízká. V koronografu SOHO jsme mohli 24. 11. zaznamenat oblak plazmatu (CME) a také planetu Merkur, blížící se k horní konjunkci se Sluncem. Jedna pěkná oblast se skvrnami se nachází na jižní polokouli poblíž středu kotouče. Jejich výskyt lze kontrolovat také na aktuálním snímku SDO.

Sluneční reflektory Autor: Pelc Bohuslav
Sluneční reflektory
Autor: Pelc Bohuslav

Kometa C/2021 A1 (Leonard) se uchází o titul nejjasnější komety roku. V prvních prosincových dnech by měla být viditelná čím dál lépe, avšak po 10. 12. rychle poklesne její výška nad obzorem a zmizí ve sluneční záři. Čeká nás tedy období její nejlepší viditelnosti a 3. 12. se bude nacházet přesně v místech, kde je kulová hvězdokupa M3.

Kometa C/2021 A1 (Leonard) 27. 11. 2021 u galaxií Hokejka a Velryba. Canon 6Dmod, Samyang 135 mm/f2.2, 21×60 s, ISO800 Autor: Martin Gembec
Kometa C/2021 A1 (Leonard) 27. 11. 2021 u galaxií Hokejka a Velryba. Canon 6Dmod, Samyang 135 mm/f2.2, 21×60 s, ISO800
Autor: Martin Gembec

Kosmonautika

Sonda NASA s názvem DART se vydala k planetce Didymos s měsíčkem Dimorphos s cílem srazit se s ním a zjistit, jak jsme schopni odchýlit potenciálně nebezpečné těleso z jeho dráhy, pokud by kolidovala se Zemí. Start zajistila ve středu 24. 11. raketa Falcon 9, jejíž první stupeň poté opět úspěšně dosedl na mořskou plošinu, tentokrát v Tichém oceánu.

Evropská sonda Solar Orbiter prolétla kolem Země. Její energii využila ke gravitačnímu manévru, při kterém se urychlila a změnila svoji dráhu blíže ke Slunci. Během průletu se dostala až do oblastí, kde obíhají družice a také oblak trosek vytvořený nesmyslným ruským testem protidružicového systému ASAT v minulém týdnu. Máme potvrzeno, že sonda průlet úspěšně zvládla.

30. listopadu proběhne výstup dvojice amerických astronautů T. Marshburna a K. Barronové z paluby ISS. Hlavním úkolem bude výměna komunikační antény v S-pásmu.

1. prosince je v plánu start rakety Falcon 9 s družicemi Starlink (53 kusů série L4-3).

2. prosince se má vydat na oběžnou dráhu dvojice družic Galileo. V pořadí jde už o 27. a 28. satelit evropské navigační sítě. Vynášet je bude z Francouzské Guayany raketa Sojuz-ST-B se stupněm Fregat-MT.

2. prosince má z podvěsu letounu Boeing-747 odstartovat raketa LauncherOne se družicemi STP-27VPB, STORK-3 a SteamSat-2.

V uplynulém týdnu proběhlo sedm startů. Tři čínské, dva ruské a jeden americký (zmíněný výše se sondou DART).
22. listopadu proběhl fotogenický start rakety CZ-4C s radarovou družicí Gaofen 3-02 a 25. listopadu se uskutečnil start rakety KZ-1A s družicí Shiyan-11 (zřejmě experimentální družice pro dálkový průzkum Země). 26. 11. odstartovala raketa CZ-3B/G3 s družicí Zhongxing-1D (ChinaSat-1D).
25. listopadu uvolnil stykovací port na Nauce Progress MS-17 a 26. listopadu se k ní připojil modul Pričal na konci Progressu, který byl vynesen 24. 11. z Bajkonuru pomocí rakety Sojuz-2.1b.
Druhý ruský start proběhl také 25. listopadu z kosmodromu Pleseck. Raketa Sojuz-2.1b vynesla vojenskou družici včasné výstrahy ESK 5 (Kosmos 2552).

Výročí

29. listopadu 1961 (60 let) byla na oběžnou dráhu vypuštěna kosmická loď Mercury 5. Na palubě byl první šimpanz ve vesmíru, Enos. Teprve v listopadu (SSSR již v dubnu s Gagarinem) tedy vypustily USA živého tvora na oběžnou dráhu kolem Země. Let byl plánován na tři oběhy, ale kvůli problémům se stabilizací lodi a přehříváním uvnitř kabiny byl ukončen po kompletních dvou obězích. Kapsle se šimpanzem přistála u pobřeží Portorika. Enos let v pohodě přežil a zemřel až o rok později na úplavici. Příští let s Johnem Glennem tak dostal zelenou.

30. listopadu 1936 (85 let) se narodil belgický astronom Eric Walter Elst. V letech 1986 až 2009 objevil tisíce planetek na observatořích Rozhen v Bulharsku a La Silla v Chile. Mezi nejzajímavější objevy patří například kontaktní dvojplanetka (4486) Mithra nebo kometa-asteroid (7968) Elst-Pizzaro, nesoucí tedy i označení 133P.

2. prosince 1971 (50 let) se podobně jako sesterská Mars 2 dostala se na oběžnou dráhu kolem Marsu také sonda Mars 3. Jednalo se však o velmi protáhlou dráhu, ze které sonda zkoušela pořizovat snímky povrchu po dobu necelého jednoho roku. Přistávací pouzdro dopadlo podobně, jako u Mars 2. I v jeho případě nemáme prokazatelná data ukazující, že zvládla přistání. Je možné, že sovětské sondy nebyly konstruované na nižší tlak atmosféry, jaký zde panuje, a proto nemusel správně fungovat padák.

4. prosince 1821 (200 let) se narodil Wilhelm Tempel. Tento původem saský astronom se narodil nedaleko českých hranic v obci Nieder-Kunnersdorf mezi Rumburkem a Löbau. Jeho jméno nese řada komet, mezi kterými vyniká kometa 55P/Tempel-Tuttle a 9P/Tempel 1. Kometa 55P byla objevena Tempelem 19. 12. 1865 a Tuttlem 6. 1. 1866. Bylo u ní seznáno, že její dráha je podobná dráze meteoroidů, které způsobily deště Leonid (1799, 1833 či 1966). Poprvé v historii astronomie tak byl podán důkaz, že meteory mohou být pozůstatky komet, s kterými se Země potkává. V případě návratu komety do přísluní oblak houstne a může nastat i meteorický déšť. Druhá kometa 9P byla atakována projektilem vyslaným ze sondy Deep Impact. Jádro této komety bylo podrobně zkoumáno i sondou Stardust.

Výhled na příští týden 

  • kometa C/2021 A1 (Leonard) má ideální viditelnost
  • Sojuz MS-20 k ISS s návštěvnickou posádkou
  • výročí: Niccolò Zucchi
  • výročí: první odhad rychlosti světla, Roemer
  • výročí: Jason-1
  • výročí: OSCAR-1

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).

 




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Šimpanz Enos, Mercury 5, Wilhelm Tempel, Eric Walter Elst, Mars 3, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »