Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  53. vesmírný týden 2015

53. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 30. prosince 2015 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 28. 12. 2015 do 3. 1. 2016. Měsíc spěje k poslední čtvrti. Večer můžeme pátrat na jihozápadě po planetě Merkur. V druhé polovině noci a ráno je vidět Jupiter, k ránu také Mars, Venuše a Saturn. Kometa Catalina navštíví jasného Arctura z Pastýře. Aktivita Slunce se zvýšila a dokonce jsme mohli vidět slabou polární záři. První stupeň rakety Falcon 9 opravdu úspěšně přistál na Floridě poté, co pomohl vynést satelity. InSight k Marsu v roce 2016 nepoletí.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v sobotu 2. ledna v 6:30.

Planety:
Večerní oblohu zdobí Merkur (cca -0,5 mag). Najdeme jej nízko na jihozápadě večer už po tři čtvrtě na pět. Díky velkému jasu bude snadno viditelný, pokud se vyjasní.
Jupiter (–2,2 mag) vychází už před půlnocí a je tedy pozorovatelný dostatečně vysoko v druhé polovině noci. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže.
Příjemně vysoko už je nad ránem také Mars (1,2 mag), který tvoří dvojici s nedalekou stejně jasnou hvězdou Spica v souhvězdí Panny. Ráno svítí krásně na jihovýchodě jasná Venuše (–4,1 mag). Blíží se hvězdě Grafias, což je jasná stálice z klepet Štíra. Kromě toho se kousek níže k obzoru vyskytuje také Saturn (0,5 mag), jehož setkání s Venuší si připomeneme za týden.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
29. 12. 7:30   28. 12. Europa přechod měsíce 0:39 – 3:24
Europa přechod stínu končí 1:00
Io přechod stínu zač. 6:34
30. 12. 3:25   29. 12. Ganymed přechod stínu 1:12 – 4:38
Ganymed přechod měsíce zač. 6:08
1. 1. 5:05   30. 12. Io přechod stínu 1:03 – 3:19
Io přechod měsíce 2:14 – 4:29
2. 1. 0:55   3. 1. Kallisto zákryt 0:24 – 2:39
3. 1. 6:40      
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce se zvýšila, na povrchu se vyskytují větší skvrny a dokonce se vyskytla i polární záře viditelná ze střední Evropy. Během týdne se aktivita v aktuálně největší skupině skvrn začala snižovat, bohužel zrovna v době, kdy procházela středem kotouče a případné výrony plasmatu mohly být nejvíce geoefektivní. Pokud nebude možnost vytáhnout na skvrny dalekohled vybavený k bezpečnému pozorování Slunce, podívejte se na vývoj skvrn alespoň na aktuálním snímku SDO.

Kometa Catalina navštíví Arcturus. Data: Guide 9
Kometa Catalina navštíví Arcturus. Data: Guide 9
Pozorování komety C/2013 US10 (Catalina) komplikuje počasí nebo svit Měsíce. Přesto můžeme doporučit období kolem 1. nebo 2. ledna, kdy se bude pohybovat blízko jasného Arktura v Pastýři. Kometa bude silně přezářena nejen Měsícem, ale i hvězdou samou, ale proč se na ni alespoň nepodívat triedrem?

Kosmonautika

  • Událostí miulého týdne bylo pochopitelně úspěšné přistání prvního stupně rakety Falcon 9. SpaceX Elona Muska prolomila další z „nemožných“, když první stupeň poté, co pomohl vynést družice Orbcomm, přistál zpět na Floridě, asi 9 km od místa startu. Je to první krok na dlouhé cestě ke znovupoužitelnosti raket, což by konečně mohlo výrazně zlevnit cesty do vesmíru.
  • Ve stínu zmíněného Falcona zůstaly další starty raket. K ISS se například vydala a už i úspěšně připojila modernizovaná nákladní loď Progress-MS. Ve středu večer úspěšně odstartoval i Proton s geostacionární telekomunikační družicí Ekspress-AMU1.
  • Kromě veselých zpráv, jako je třeba i krátké zavolání modulu Philae z 22. prosince, tu máme také jednu nepříjemnou zprávu. Klíčový přístroj sondy InSight, která se chystala ke startu na jaře příštího roku, vykazuje netěsnost, kterou se nepodaří opravit a start se musel zrušit. Vzhledem k nabitému programu NASA ale není jasné, zda poletí sonda alespoň o dva roky později, až bude opět vhodná poloha Země vůči Marsu.

Výročí

  • 30. prosince 1985 (30 let) byl na snímcích Voyageru 2 objeven Stephenem Synnottem Uranův měsíc Puck. Díky tomu mohla být ještě pozměněna sekvence snímání při průletu sondy a máme tak detailní záběry měsíčku. Povrch má nízké albedo (je velmi tmavý) a rozměry měsíce jsou pouze kolem 80 km.
    3. ledna 1986 byly pořízeny a na snímcích identifikovány další dva menší měsíčky Uranu a sice Portia a Juliet.
  • 1. ledna 1801 (215 let) objevil Giuseppe Piazzi první těleso pásu asteroidů, dnes také tzv. „trpasličí planetu“ Ceres. Aktuálně ji zkoumá zblízka americká sonda DAWN.
  • 3. ledna 1886 (130 let) se narodil ruský astronom Grigory Neujmin. Jeho jméno by mohlo být povědomé díky názvům malých těles sluneční soustavy, tedy planetek a komet. Objevil jich desítky, například planetku Gaspra, která byla fotografována sondou Galileo na cestě k Jupiteru. Z komet můžeme jmenovat periodické 25D/Neujmin, 28P a 42P/Neujmin a také je zapsán u komet 57P/du Toit-Neujmin-Delporte a 58P/Jackson–Neujmin. Pozorování prováděl ze známé hvězdárny Pulkovo jižně od Petrohradu, kde byl k dispozici také velký 76cm refraktor, jeden z největších dalekohledů světa.

Výhled na příští týden

  • setkání Saturnu s Venuší
  • Výročí: Uranova Cressida
  • Výročí: Joel Hastings Metcalf
  • Výročí: Robert Woodrow Wilson

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Puck, Ceres, Grigory Neujmin, Vesmírný týden, Giuseppe Piazzi


21. vesmírný týden 2022

21. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 5. do 29. 5. 2022. Měsíc bude vidět mezi poslední čtvrtí a novem na ranní obloze. Přidá se tak k ranní přehlídce planet viditelných okem. Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě doprovázené zajímavými skvrnami. Kosmická loď Starliner konečně plní svou bezpilotní zkušební misi a úspěšně zakotvila u ISS. Solar Orbiter pořídil opravdu mimořádně detailní záběry Slunce. Před 60 lety se v lodi Mercury-Aurora 7 vydal na druhý balistický let Američan Malcolm Scott Carpenter.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce Měsíce s Venuší

Konjunkce Měsíce s Venuší nad Novým Malínem

Další informace »