Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  6. vesmírný týden 2011

6. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy pro 6. týden 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy pro 6. týden 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na týden od 7. 2. do 13. 2. 2011.
Měsíc je v pátek v první čtvrti. Zvečera uvidíme Jupiter na jihozápadě, v druhé polovině noci je dobře viditelný Saturn a ráno je pozorovatelná Venuše nad jihovýchodem. Končí ranní přelety ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. února 2010 ve 20:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc: počátek týdne zastihne Měsíc v odzemí (406 tisíc kilometrů od Země). První čtvrť nastává v pátek dopoledne. Srpek Měsíce s popelavým svitem byl velmi dobře viditelný o víkendu. Nyní se fáze zvětšuje, ale o to jednodušší je si Měsíc prohlédnout pořádně dalekohledem. Zaměřit se můžeme nejen na rozhraní světla a stínu (terminátor), ale i na slábnoucí Zemí osvětlenou druhou polovinu měsíčního kotouče (zmíněný popelavý svit).

Planety viditelné okem: Pouze zvečera je viditelný Jupiter (-2,1 mag). Nachází se nad jihozápadem v souhvězdí Ryb a rychle klesá k obzoru. Nejlépe je pozorovat od soumraku.
V pondělí 7. 2. nastává výhodný přechod stínu měsíce Európa (17:46-20:26 SEČ). V pátek 11. 2. večer přechází Ió a jeho stín (měsíc 17:52-20:07 a stín 18:47-20:59). Velká červená skvrna přechází vhodně středem kotoučku v pátek 11. 2. (19:04 SEČ).
Saturn (0,6 mag) je viditelný v druhé polovině noci v souhvězdí Panny. Výšku 15° nad jihovýchodem dosahuje kolem půlnoci a vrcholí nad jihem již před čtvrtou hodinou ranní. Bouře na jeho severní polokouli by mohla být nejlépe viditelná v časech uvedených na AF.
Venuše (-4,2 mag) září nízko nad jihovýchodem ve Střelci před šestou a za svítání. Mars (1,1 mag) je stále nejjasnější hvězdou pod slunečním kotoučem v koronografu LASCO C2 družice SOHO.

Tabulka přeletů ISS v 6. týdnu 2011, zdroj: Heavens-above.com
Tabulka přeletů ISS v 6. týdnu 2011, zdroj: Heavens-above.com
Končí ranní přelety Mezinárodní stanice (ISS). Orientační časy přeletu jsou v přiložené tabulce, vygenerované pro střed ČR na serveru Heavens-Above.com.

Kosmonautika:

  • V lednu oslavila vozítka na Marsu 7 let od přistání. Česká televize zařadila hezký dokument k jejich pětiletému výročí a my můžeme nyní jen doufat, že Opportunity vydrží ještě zhruba jeden až dva roky, aby mohla dorazit k velkému kráteru Endeavour, od něhož ji dělí necelých 6 km. To je sice velké číslo, ale Opportunity už má za sebou více než 26 kilometrů. Spirit v lokalitě Troy se možná ozývá, možná ne. To nikdo neví, ale stále se s ní snaží navázat spojení. Zajímavé odkazy: Spirit z oběžné dráhy (MRO, vozítko je jasný flek vlevo od kruhové struktury Home Plate), současná pozice Spirit (vozítko a jeho stopy byly uměle vloženy do snímku pořízeného mnohem dříve), Opportunity z oběžné dráhy (opět snímek MRO - Mars Reconnaissance Orbiteru), celková trasa vozítka Opportunity (během 2500 solů - marsovských dnů, sestavil James Canvin). Kompletní článek k výročí (v angličtině).
  • 7. února se koná beseda mimo jiné k výročí letu Apolla 14. Podrobnosti v článku.

Výročí:

Zimní Mléčná dráha:

Dovoluji si na závěr jeden soukromý postřeh. Zimní Mléčná dráha je z mého pohledu pro mě stále těžko dostupná, protože počasí málokdy spolupracuje. Když už vyjde jasná noc, rád se pokochám plejádou Messiérových objektů zimní oblohy, nebo některými duchařinami od Vozky po Oriona. Občas žasnu, kam až se může pozorovatel posouvat. U nás i na Slovensku bychom mohli jmenovat řadu pozorovatelů, kteří si dělají podrobný plán na určitou noc a viděli i mnoho jiných zajímavých objektů, které nepozorujeme. Jejich snaha mi připomíná mě, když nějakou jasnou noc lovím slabou kometu nebo mlhovinu fotoaparátem, místo abych popadesáté zvěčnil M 42, nebo Rosettu, když už mám konečně pořádný foťák a dalekohled. Výsledkem jejich snahy je často upozornění na velmi překvapivý a zajímavý objekt mimo běžně zkoumanou oblast. Konečně se i mně splnilo, že jsem mohl vidět mnohé dosud neviděné mlhoviny a hvězdokupy. Tentokrát v jižních oblastech zimní Mléčné dráhy. Bude to znít sice úsměvně, ale poprvé jsem pouhým okem registroval souhvězdí Kompasu, poprvé jsem viděl úplně bezproblémově některé mlhoviny v Lodní zádi. Tuto oblast bych doporučil všem, pokud jim bude přát počasí a vyskytnou se navíc na odlehlém, tmavém místě. Moje zážitky a fotografie jsem shrnul do článku, kteří už mnozí četli, ale měli by si jej jako inspiraci přečíst i další, třeba i zkušení pozorovatelé, kteří dosud nezabloudili tak nízko nad obzor.

Mapa oblohy na únor s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, NEAR-Shoemaker


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »