6. vesmírný týden 2011
Měsíc je v pátek v první čtvrti. Zvečera uvidíme Jupiter na jihozápadě, v druhé polovině noci je dobře viditelný Saturn a ráno je pozorovatelná Venuše nad jihovýchodem. Končí ranní přelety ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. února 2010 ve 20:00 SEČ.
Obloha:
Měsíc: počátek týdne zastihne Měsíc v odzemí (406 tisíc kilometrů od Země). První čtvrť nastává v pátek dopoledne. Srpek Měsíce s popelavým svitem byl velmi dobře viditelný o víkendu. Nyní se fáze zvětšuje, ale o to jednodušší je si Měsíc prohlédnout pořádně dalekohledem. Zaměřit se můžeme nejen na rozhraní světla a stínu (terminátor), ale i na slábnoucí Zemí osvětlenou druhou polovinu měsíčního kotouče (zmíněný popelavý svit).
Planety viditelné okem: Pouze zvečera je viditelný Jupiter (-2,1 mag). Nachází se nad jihozápadem v souhvězdí Ryb a rychle klesá k obzoru. Nejlépe je pozorovat od soumraku.
V pondělí 7. 2. nastává výhodný přechod stínu měsíce Európa (17:46-20:26 SEČ). V pátek 11. 2. večer přechází Ió a jeho stín (měsíc 17:52-20:07 a stín 18:47-20:59). Velká červená skvrna přechází vhodně středem kotoučku v pátek 11. 2. (19:04 SEČ).
Saturn (0,6 mag) je viditelný v druhé polovině noci v souhvězdí Panny. Výšku 15° nad jihovýchodem dosahuje kolem půlnoci a vrcholí nad jihem již před čtvrtou hodinou ranní. Bouře na jeho severní polokouli by mohla být nejlépe viditelná v časech uvedených na AF.
Venuše (-4,2 mag) září nízko nad jihovýchodem ve Střelci před šestou a za svítání. Mars (1,1 mag) je stále nejjasnější hvězdou pod slunečním kotoučem v koronografu LASCO C2 družice SOHO.
Kosmonautika:
- V lednu oslavila vozítka na Marsu 7 let od přistání. Česká televize zařadila hezký dokument k jejich pětiletému výročí a my můžeme nyní jen doufat, že Opportunity vydrží ještě zhruba jeden až dva roky, aby mohla dorazit k velkému kráteru Endeavour, od něhož ji dělí necelých 6 km. To je sice velké číslo, ale Opportunity už má za sebou více než 26 kilometrů. Spirit v lokalitě Troy se možná ozývá, možná ne. To nikdo neví, ale stále se s ní snaží navázat spojení. Zajímavé odkazy: Spirit z oběžné dráhy (MRO, vozítko je jasný flek vlevo od kruhové struktury Home Plate), současná pozice Spirit (vozítko a jeho stopy byly uměle vloženy do snímku pořízeného mnohem dříve), Opportunity z oběžné dráhy (opět snímek MRO - Mars Reconnaissance Orbiteru), celková trasa vozítka Opportunity (během 2500 solů - marsovských dnů, sestavil James Canvin). Kompletní článek k výročí (v angličtině).
- 7. února se koná beseda mimo jiné k výročí letu Apolla 14. Podrobnosti v článku.
Výročí:
- 12. února 2001 (10 let) přistála na povrchu planetky Eros sonda NEAR. Články o přistání (anglicky a česky). Snímky z APODu připomínající přistání:
11. 2. 2001, 13. 2. 2001, 5. 3. 2001, 12. 2. 2005.
Zimní Mléčná dráha:
Dovoluji si na závěr jeden soukromý postřeh. Zimní Mléčná dráha je z mého pohledu pro mě stále těžko dostupná, protože počasí málokdy spolupracuje. Když už vyjde jasná noc, rád se pokochám plejádou Messiérových objektů zimní oblohy, nebo některými duchařinami od Vozky po Oriona. Občas žasnu, kam až se může pozorovatel posouvat. U nás i na Slovensku bychom mohli jmenovat řadu pozorovatelů, kteří si dělají podrobný plán na určitou noc a viděli i mnoho jiných zajímavých objektů, které nepozorujeme. Jejich snaha mi připomíná mě, když nějakou jasnou noc lovím slabou kometu nebo mlhovinu fotoaparátem, místo abych popadesáté zvěčnil M 42, nebo Rosettu, když už mám konečně pořádný foťák a dalekohled. Výsledkem jejich snahy je často upozornění na velmi překvapivý a zajímavý objekt mimo běžně zkoumanou oblast. Konečně se i mně splnilo, že jsem mohl vidět mnohé dosud neviděné mlhoviny a hvězdokupy. Tentokrát v jižních oblastech zimní Mléčné dráhy. Bude to znít sice úsměvně, ale poprvé jsem pouhým okem registroval souhvězdí Kompasu, poprvé jsem viděl úplně bezproblémově některé mlhoviny v Lodní zádi. Tuto oblast bych doporučil všem, pokud jim bude přát počasí a vyskytnou se navíc na odlehlém, tmavém místě. Moje zážitky a fotografie jsem shrnul do článku, kteří už mnozí četli, ale měli by si jej jako inspiraci přečíst i další, třeba i zkušení pozorovatelé, kteří dosud nezabloudili tak nízko nad obzor.
Mapa oblohy na únor s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
