Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  6. vesmírný týden 2019

6. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 6. února 2019 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 4. 2. do 10. 2. 2019. Měsíc bude začátkem týdne v novu, objeví se na večerní obloze. Večer je vidět Mars a Uran. Ráno je vidět Jupiter, Venuše a Saturn. Snadno dostupné jsou nejméně dvě komety – 46P/Wirtanen a C/2018 Y1 (Iwamoto). Na Měsíci se probudila Chang’e 4 a vozítko Yutu 2. InSight na Marsu přikryla seismometr. SpaceX chystá zážeh motoru Raptor. Před 45 lety prolétl Mars 4 kolem Marsu a Mariner 10 kolem Venuše.

Obloha

Měsíc bude v novu v pondělí 4. února ve 22:04 SEČ. O víkendu se přiblíží na večerní obloze Marsu s Uranem.

Planety:
Mars (1 mag) a Uran (5,8 mag) najdeme večer vysoko nad jihozápadem. Ráno je vidět nad jihovýchodem Jupiter (−1,9 mag), Venuše (−4,3 mag) a Saturn (0,6 mag).

Aktivita Slunce je velmi nízká, opět žádné skvrny. Jak to vypadá na povrchu Slunce nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kometa 46P/Wirtanen se stále vyskytuje vysoko na obloze v hlavě Velké medvědice poblíž relativně jasné hvězdy theta UMa (3,2 mag). Kometa C/2018 Y1 (Iwamoto) se nyní pohybuje rychle, takže během týdne přejde z Panny do Lva.

Orientační mapka poloh komety C/2018 Y1 (Iwamoto) vždy v 0:00 SEČ daného dne (Guide)
Orientační mapka poloh komety C/2018 Y1 (Iwamoto) vždy v 0:00 SEČ daného dne (Guide)

Kosmonautika

Čínská sonda Chang’e 4 a vozítko Yutu 2 se probudili k činnosti po 14ti denní noci Podrobně se k nim vrací článek na Kosmonautix.cz.

SpaceX finišuje s testy nového motoru Raptor, jehož exemplář v plné velikosti byl nyní umístěn na testovací stand v Texasu.

InSight na Marsu během svého 66. dne pobytu umístila na seismometr SEIS kryt proti vlivům atmosféry. I slabý vítr by mohl ovlivnit měření.

5. února ve 22:01 SEČ je v plánu start rakety Ariane 5 s dvěma družicemi HS4-SGS1 (Hellas-Sat-4, SaudiGeoSat-1) a GSAT-31.

Výročí

5. února 1974 (45 let) proletěla sonda Mariner 10 kolem Venuše. Gravitační pole planety pomohlo sondu urychlit, aby mohla dosáhnout cíle – prolétnout kolem planety Merkur. Ultrafialové záběry atmosféry planety ukázaly v bezprecedentním detailu, jak je tento systém komplikovaný, ačkoli ve viditelném světle nelze skoro žádné struktury zpozorovat.

7. února 1824 (195 let) se narodil anglický astronom William Huggins. Společně se svou ženou byl průkopníkem v oboru spektroskopie. Všiml si, že nebeské objekty mají spektra plná emisních, nebo absorpčních čar. Poprvé pozoroval spektrum mlhoviny Kočičí oko v roce 1864. Všiml si také odlišnosti spektra mlhoviny v Orionu (emisní mlhovina) a mlhoviny v Andromedě (absorpční spektrum typické pro hvězdy). Koncem sedmdesátých let 19. století inspirován Henry Draperem fotografoval spektra nebeských objektů.

7. února 1984 (35 let) se uskutečnil zajímavý výstup do volného kosmu, když astronaut Bruce McCandless vykonal vycházku neupoután k mateřské lodi – raketoplánu Challenger. V rámci mise STS-41B tehdy vystoupil s pomocí jednotky MMU (Manned Maneuvering Unit) na zádech. Díky tomu nemusel být připoután žádným lanem a vznášel se volně vedle lodi. Při tomto výstupu vznikl i jeden z nejznámějších záběrů historie kosmonautiky.

7. února 1999 (20 let) odstartovala mise Stardust. Jejím úkolem bylo přinést na Zemi vzorky kometárního prachu. Vydala se proto ke kometě 81P/Wild 2. Cestou pomocí aerogelu zachytávala také meziplanetární prach. Přistání návratového pouzdra proběhlo v roce 2006 a mohlo tak dojít k průzkumu vzorků. Sonda také vyfotografovala asteroid Annefrank, jádro samotné komety Wild 2 a v rámci prodloužené mise NExT navštívila v únoru 2011 také jádro komety Tempel 1, které předtím navštívila sonda Deep Impact a zasáhla ho projektilem.

10. února 1974 (45 let) proletěla sonda Mars 4 kolem Marsu. Nezapálil se totiž její brzdící motor a po průletu tak skončila na oběžné dráze kolem Slunce. Nedoplnila tak první oběžnici Marsu z roku 1971, americký Mariner 9. Stihla alespoň poslat 12 snímků.

Výhled na příští týden 

  • konjunkce Marsu a Uranu
  • Výročí: Mars 5 na oběžnou dráhu Marsu
  • Výročí: Galileo Galilei
  • Výročí: Vanguard 2

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Bruce McCandless, Stardust, Mariner 10, William Huggins, Mars 4, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »