Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  7. vesmírný týden 2016

7. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 17. února 2016 v 19:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 15. 2. do 21. 2. 2016. Měsíc dorůstá od čtvrti k úplňku. Jupiter je vidět téměř celou noc. Ráno v záři vycházejícího Slunce máme Venuši. Ráno je nejlepší pozorovací okno pro planety Saturn a Mars. Aktivita Slunce je mírně vyšší. Byl potvrzen objev gravitačních vln. Středně silná raketa Delta IV vynesla tajný satelit USA.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pondělí 15. 2. v 8:47 SEČ. Máme tedy ideální období večerního pozorování povrchových útvarů.

Planety:

Jupiter (–2,4 mag) je ve výšce 15° nad jihovýchodem již po 21. hodině. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže.
Ideální výšku má ráno planeta Mars (0,6 mag). Stoupá také Saturn (0,5 mag). Jasná jitřenka, planeta Venuše (–3,9 mag), klesá k obzoru na jihovýchodě.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
14. 2. 21:20   15. 2. Io přechod stínu 19:47 – 22:02
Io přechod měsíce 20:18 – 22:31
16. 2. 3:05; 23:00   17. 2. Ganymed přechod zač. 4:56
Ganymed přechod měsíce zač. 6:57
18. 2. 4:45   19. 2. Europa přechod stínu zač. 5:37
19. 2. 0:35   20. 2. Ganymed zákryt konec 23:50
21. 2. 2:10; 22:05   21. 2. Europa zatmění zač. 0:29
Io přechod stínu 3:12 – 5:27
Io přechod měsíce 3:35 – 5:49
Europa zákryt zač. 3:59
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je střední. Po celý týden se objevovaly větší skvrnky a aktivita zde občas vyvolala slabší erupce. Po jedné takové erupci došlo v pátek k uvolnění oblaku plasmatu, který zčásti směřoval i k Zemi a je možné, že se začátkem týdne tu bude šance na spatření polárních září ve vyšších zeměpisných šířkách. U nás je šance mizivá. Na skvrny na Slunci se můžeme dívat on-line prostřednictvím družice SDO.

Gravitační vlny byly předpovězeny již před sto lety Albertem Einsteinem v jeho slavné obecné teorii relativity. Ovšem zůstávaly posledním střípkem do mozaiky důkazů platnosti této teorie. Teprve loni v září se podařilo na detektorech LIGO zachytit první gravitační vlny vzniklé při sloučení dvou hmotných černých děr. Astronomům se nyní otevřelo nové okno pozorování vesmíru, především pokud jde o exotické objekty a případné reliktní gravitační vlny, vzniklé po velkém třesku.

Kosmonautika

  • Americké ministerstvo obrany má na orbitě další, pravděpodobně radarovou družici. Start rakety Delta IV ve verzi M+ (5,2) s družicí NROL-45 proběhl ve středu 10. února.

Výročí

  • 15. února 1826 (190 let) se narodil francouzský astronom Emmanuel Liais. Zpočátku amatérský vědec a meteorolog z Cherbourgu později přesídlil do Paříže, kde asistoval Le Verrierovi. 7. září 1858 pozoroval v Brazílii úplné zatmění Slunce a pořídil jeho celkem kvalitní kresbu. V Brazílii poté působil a pracoval na observatoři v Rio de Janieru. Podařilo se mu objevit kometu C/1860 D1 (Liais).
  • 16. února 1816 (200 let) se narodil švýcarský astronom Kaspar Gottfried Schweizer. Působil od roku 1845 v Moskvě. Nejvíce je znám jako objevitel několika komet kolem poloviny 19. století.
  • 17. února 1996 (20 let) odstartovala sonda NEAR k asteroidu Eros. Už jsme připomínali, že 12. února 2001 na planetce dosedla, to už dostala přízvisko na počest Eugena Shoemakera. Sonda ještě z povrchu slabě komunikovala, ale kamery už nemohly snímat.
  • 19. února 1986 (30 let) odstartoval první modul stanice Mir. K modulu Mir se postupně připojily dva Kvanty, modul Kristall a později ještě Spektr, Priroda a stykovací DM. Mir byla první opravdu dlouhodobě obývanou stanicí. Jejími předchůdci byly Saljuty. K Miru v devadesátých letech létaly i raketoplány. Stanice zanikla navedením do atmosféry v březnu 2001.

Výhled na příští týden

  • Měsíc a Jupiter
  • Výročí: objev Trojana Achilla
  • Výročí: 1. švédská družice Viking
  • Výročí: Kosmos 110 se psy
  • Výročí: François Arago

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: NEAR spacecraft, Liais, Mir, Schweizer, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »