7. vesmírný týden 2024
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 2. do 18. 2. 2024. Měsíc je vidět na večerní obloze a doroste k první čtvrti. Jupiter je večer vysoko nad jihozápadem. Aktivita Slunce je poměrně vysoká. Pokud počasí dovolí, můžeme spatřit i menším dalekohledem několik komet. Skončila soukromá mise Axiom 3, posádka přistála v Crew Dragonu u pobřeží Floridy. Před 460 lety se narodil vynikající pozorovatel Galileo Galilei, kterého známe jako objevitele nových jevů, jako jsou Jupiterovy Měsíce, fáze Venuše nebo otáčení Slunce se skvrnami.
Obloha
Měsíc bude v první čtvrti v pátek 16. února v 16:01 SEČ. V tento den se bude nacházet v těsném sousedství hvězdokupy Plejády v Býku.
Planety
Jupiter (−2,3 mag) je večer vysoko nad jihozápadem. Z dalších planet je dobře viditelný už jen Uran (5,7 mag), který je asi 10° od Jupiteru (také v souhvězdí Berana). Ráno se Venuše (−3,9 mag) nachází poblíž obzoru a je téměř nepozorovatelná. Nedaleko ní je ještě trochu níž Mars (1,3 mag).
Autor: Jakub Mazúr
Na obloze je několik jasnějších komet. Kometa 12P/Pons-Brooks má jasnost asi 8 mag a nachází se v souhvězdí Labutě nad předníma nohama Pegasa. Nejvýše na večerní obloze v Býku je slabší 144P/Kushida. A v souhvězdí Panny mezi mnoha galaxiemi se nachází 62P/Tsuchinshan. Detailní popis viditelnosti komet podává pravidelný přehled zvaný Kometární okénko.
Kosmonautika
Kosmická loď Crew Dragon mise Axiom 3 se oddělila od Mezinárodní vesmírné stanice ve středu 7. února a přistála v pátek 9. 2. do Atlantiku poblíž Floridy.
Evropská kosmická agentura má nyní možnost získávat větší množství dat ze svých planetárních misí. Může za to vylepšení chlazení radiové antény. Více na Kosmoanutix.cz.
8. února byla pomocí rakety Falcon 9 vypuštěna mise nazvaná PACE určená ke sledování zemského povrchu. Družice dálkového průzkumu Země přináší nejen vědecky zajímavá data, ale i dechberoucí pohledy třeba na erupci sopky na Islandu.
Výročí
12. února 1974 (50 let) se dostala sonda Mars 5 na oběžnou dráhu kolem stejnojmenné planety. Postupně však ztrácela dusík z hermetizovaného prostoru, proto přestala pracovat již 28. února. Mezitím stihla pořídit 108 snímků s rozlišením až 100 metrů.
15. února 1564 (460 let) se narodil Galileo Galilei. V paměti nám zůstal zachován nejen jako jeden z prvních pozorovatelů oblohy tehdy novým přístrojem – dalekohledem, ale hlavně díky tomu, že svá pozorování přesně zaznamenával. Pro laika je asi nejvíce znám výrokem „A přece se točí...“, který mu bývá vkládán do úst. Galileo byl prostě výjimečný. Jmenovala se po něm i největší mise k Jupiteru, stejně jako dodnes nazýváme jeho jménem měsíce, které u něj objevil.
17. února 1959 (65 let) odstartovala sonda Vanguard 2. Družice kulovitého tvaru, připomínající první družici Sputnik 1, byla určena k měření rozložení oblačnosti a vlivu atmosféry na její dráhu.
Výhled na příští týden
- Konjunkce Marsu a Venuše
- Výročí: Jaroslav Císař
- Výročí: raketa Bumper WAC
- Výročí: Mariner 6
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzskY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
