Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  7. vesmírný týden 2024

7. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 14. února 2024 v 19:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 2. do 18. 2. 2024. Měsíc je vidět na večerní obloze a doroste k první čtvrti. Jupiter je večer vysoko nad jihozápadem. Aktivita Slunce je poměrně vysoká. Pokud počasí dovolí, můžeme spatřit i menším dalekohledem několik komet. Skončila soukromá mise Axiom 3, posádka přistála v Crew Dragonu u pobřeží Floridy. Před 460 lety se narodil vynikající pozorovatel Galileo Galilei, kterého známe jako objevitele nových jevů, jako jsou Jupiterovy Měsíce, fáze Venuše nebo otáčení Slunce se skvrnami.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pátek 16. února v 16:01 SEČ. V tento den se bude nacházet v těsném sousedství hvězdokupy Plejády v Býku.

Planety
Jupiter (−2,3 mag) je večer vysoko nad jihozápadem. Z dalších planet je dobře viditelný už jen Uran (5,7 mag), který je asi 10° od Jupiteru (také v souhvězdí Berana). Ráno se Venuše (−3,9 mag) nachází poblíž obzoru a je téměř nepozorovatelná. Nedaleko ní je ještě trochu níž Mars (1,3 mag).

Slunce se skvrnami a přelétající Airbus A380 (6. 2. 2024, dalekohled Seestar S50) Autor: Jakub Mazúr
Slunce se skvrnami a přelétající Airbus A380 (6. 2. 2024, dalekohled Seestar S50)
Autor: Jakub Mazúr
Aktivita Slunce je poměrně vysoká. O silné erupce se starala jednak aktivní oblast, která o víkendu zapadla a rozloučila se silnou erupcí X3,4 a potom také uprostřed Slunce velká oblast se skvrnami, která je tedy potenciálně nejzajímavější, pokud by k silné erupci v tomto týdnu došlo. V případě silné erupce a zásahu Země oblakem nabitých částic by mohlo dojít i k polární záři. Aktuálně k takové erupci téměř došlo v noci ze soboty na neděli, kdy po erupci M9 vyletěl oblak částic a uvidíme, jak to nakonec bude nebo nebude mít vliv na Zemi. Detailně dění sledujte na Spaceweather.comSpaceweatherlive.com. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Na obloze je několik jasnějších komet. Kometa 12P/Pons-Brooks má jasnost asi 8 mag a nachází se v souhvězdí Labutě nad předníma nohama Pegasa. Nejvýše na večerní obloze v Býku je slabší 144P/Kushida. A v souhvězdí Panny mezi mnoha galaxiemi se nachází 62P/Tsuchinshan. Detailní popis viditelnosti komet podává pravidelný přehled zvaný Kometární okénko.

Kosmonautika

Kosmická loď Crew Dragon mise Axiom 3 se oddělila od Mezinárodní vesmírné stanice ve středu 7. února a přistála v pátek 9. 2. do Atlantiku poblíž Floridy.

Evropská kosmická agentura má nyní možnost získávat větší množství dat ze svých planetárních misí. Může za to vylepšení chlazení radiové antény. Více na Kosmoanutix.cz.

8. února byla pomocí rakety Falcon 9 vypuštěna mise nazvaná PACE určená ke sledování zemského povrchu. Družice dálkového průzkumu Země přináší nejen vědecky zajímavá data, ale i dechberoucí pohledy třeba na erupci sopky na Islandu.

Výročí

12. února 1974 (50 let) se dostala sonda Mars 5 na oběžnou dráhu kolem stejnojmenné planety. Postupně však ztrácela dusík z hermetizovaného prostoru, proto přestala pracovat již 28. února. Mezitím stihla pořídit 108 snímků s rozlišením až 100 metrů.

15. února 1564 (460 let) se narodil Galileo Galilei. V paměti nám zůstal zachován nejen jako jeden z prvních pozorovatelů oblohy tehdy novým přístrojem – dalekohledem, ale hlavně díky tomu, že svá pozorování přesně zaznamenával. Pro laika je asi nejvíce znám výrokem „A přece se točí...“, který mu bývá vkládán do úst. Galileo byl prostě výjimečný. Jmenovala se po něm i největší mise k Jupiteru, stejně jako dodnes nazýváme jeho jménem měsíce, které u něj objevil.

17. února 1959 (65 let) odstartovala sonda Vanguard 2. Družice kulovitého tvaru, připomínající první družici Sputnik 1, byla určena k měření rozložení oblačnosti a vlivu atmosféry na její dráhu.

Výhled na příští týden 

  • Konjunkce Marsu a Venuše
  • Výročí: Jaroslav Císař
  • Výročí: raketa Bumper WAC
  • Výročí: Mariner 6

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzskY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars 5, Vanguard 2, Galileo Galilei, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »