Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  8. vesmírný týden 2024

8. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 21. února v 18:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 2. do 25. 2. 2024. Měsíc je vidět na večerní obloze a doroste k první čtvrti. Ráno nastane konjunkce Venuše a Marsu. Jupiter je večer jedinou dobře viditelnou planetou, nedaleko něj najdeme ještě Uran. Aktivita Slunce byla vysoká a nyní se dočasně sníží. K Měsíci zamířila soukromá americká sonda Nova-C. Nová japonská raketa H3 má za sebou úspěšný testovací start.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v sobotu 24. února ve 13:30 SEČ.

Planety
Jupiter (−2,3 mag) je večer vysoko nad jihozápadem. Mezi Jupiterem a Plejádami lze dohledat slabý Uran (5,7 mag). Ráno je Venuše (−3,9 mag) už i za pokročilého svítání jen velmi nízko u jihovýchodního obzoru. Zajímavostí je, že nyní projde zdánlivě kolem planety Mars (1,3 mag). V nejtěsnější konjunkci budou 22. února. Díky Venuši by snad mohl být Mars k nalezení na denní obloze, ale nebude to snadné, zvláště když jasná modrá obloha je v nedohlednu.

Aktivita Slunce byla vysoká a nyní asi trochu poklesne. Nejsilnější erupci X2,56 ještě stihla vyprodukovat velká aktivní oblast č. 3576, která nyní pomalu zapadá. Také další skvrny zapadnou a musíme počkat, zda se objeví nové. Několik velkých skvrn už je na odvrácené polokouli a jsou viditelná i na snímcích Perseverance z povrchu Marsu (pozor nejvýraznější tečka je vada na optice, skvrny jsou na fotografii méně výrazné šedavé flíčky). Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika a sondy

Země ze sondy Nova-C Autor: Intuitive Machines
Země ze sondy Nova-C
Autor: Intuitive Machines
Sonda Perseverance je na Marsu už tři roky a aktuálně se potýká s problémem zaseklé krytky kamery přístroje SHERLOC (Scanning Habitable Environments with Raman & Luminescence for Organics and Chemicals). Mezitím snímek z velké dálky zachytil helikoptéru Ingenuity a potvrdil, že jeden list rotoru úplně chybí. Nelze se divit, že tento neuvěřitelně úspěšný dron musel svou misi po 72. letu ukončit.

K Měsíci se vydala další soukromá americká sonda Nova-C. Jejím cílem je již 22. 2. přistání na Měsíci. Pokud se to podaří, půjde o první úspěšné americké přistání od Apolla 17. Sonda po oddělení od horního stupně rakety Falcon 9 pořídila nádherné snímky Země. Zajímavostí je, že sondu vynesl první stupeň Falconu 9 číslo B1060.18, který tedy zvládl vynést náklad již po osmnácté a opět úspěšně přistál.

Japonská raketa H3 je nástupcem úspěšného silného nosiče H2. První testovací let 7. 3. 2023 skončil nezdarem, a tak se jednalo již o druhý testovací start. Tentokrát vše proběhlo dobře a na oběžnou dráhu byl vynesen hmotnostní simulátor družice i dvě menší družice.

Start rakety H3 (druhý a úspěšný testovací let) 17. 2. 2024 (první test v březnu 2023 nebyl úspěšný) Autor: X/RZ Makise
Start rakety H3 (druhý a úspěšný testovací let) 17. 2. 2024 (první test v březnu 2023 nebyl úspěšný)
Autor: X/RZ Makise

Výročí

19. února 1894 (130 let) se narodil český astronom a vůbec všeobecně zaměřený člověk Jaroslav Císař. Astronomii musel vystudovat v USA, kde měl později blízko k československému prezidentovi T. G. Masarykovi. Díky svým dalším aktivitám, jako je vydávání časopisu, diplomatické záležitosti a dalším, se astronomii stíhal věnovat spíše ve svém volném čase, ale nikdy na ni nezanevřel a vždy se ke své oblíbené vědě rád vracel.

24. února 1949 (75 let) úspěšně odstartovala první dvoustupňová raketa Bumper WAC. Tato raketa byla odvozena od německé rakety V-2 a pro americkou armádu ji postavila firma WAC. Raketa dosáhla výšky 390 km, což byl rekord až do roku 1957. Únorový start v roce 1949 byl pátým startem této rakety a jediný úspěšný. Poslední 7. a 8. let rakety se uskutečnil z nové základny na mysu Canaveral a předznamenal tak způsob, jakým se startovalo později na oběžnou dráhu.

25. února 1969 (55 let) odstartovala sonda Mariner 6. Cílem byl průlet kolem Marsu. Ten proběhl 31. 7. 1969 v minimální vzdálenosti 3431 km a sonda poté pokračovala po heliocentrické dráze. Pořídila 201 snímků jižní a rovníkové oblasti.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc na ranní obloze u hvězdy Antares
  • Výročí: Chang'e 1, dopad na Měsíc
  • Výročí: Rosetta a Philae, start ke kometě 67P
  • Výročí: Pioneer 4
  • Výročí: Apollo 9

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzskY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mariner 6, Bumper WAC, Jaroslav Císař, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »