Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  9. vesmírný týden 2023

9. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 1. března 2023 v 19:00 SEČ. Nad západním obzorem konjunkce Jupiteru s Venuší.
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 2. do 5. 3. 2023. Měsíc bude dorůstat od první čtvrti k úplňku. Na večerní obloze dojde ke konjunkci jasných planet – Venuše a Jupiteru. Mars bude v konjunkci s Měsícem. Aktivita Slunce je zvýšená. Kolem 3. března nastávají záblesky geostacionárních družic. K ISS odstartuje nová dlouhodobá posádka – mise Crew 6. Zároveň je na cestě také kosmická loď Sojuz MS-23 bez posádky jako náhrada za poškozený Sojuz MS-22 čímž si posádka stávající lodi prodlouží pobyt na víc než rok. Před 45 lety se do vesmíru vydal na palubě Sojuzu 28 první československý kosmonaut Vladimír Remek. Před 100 lety se narodil známý britský astronom Sir Patrick Moore.

Obloha

Nový Měsíc 21. 2. 2023 v 17:54 SEČ, ohnisko 500 mm Autor: Radek Kroupa
Nový Měsíc 21. 2. 2023 v 17:54 SEČ, ohnisko 500 mm
Autor: Radek Kroupa
Měsíc bude v první čtvrti v pondělí 27. února v 9:06 SEČ. Večer jej najdeme u Plejád v souhvězdí Býka. O den později, 28. 2., bude v konjunkci s Marsem.

Planety
Za soumraku můžeme vidět přiblížení dvou nejjasnějších planet. Venuše (−3,9 mag) a Jupiter (−2,1 mag) budou 1. a 2. března v konjunkci. Ve středu budou od sebe 40 úhlových minut, ve čtvrtek přibližně 45. Mars (0,5 mag) je večer vysoko nad jihem až jihozápadem. Uran (5,8 mag) je o něco níže v souhvězdí Berana.
Příležitostí ke spatření GRS nebo úkazů měsíčků Jupiteru mnoho nebude. GRS prochází středem například 28. 2. v 19:35, 3. 3. v 17:05 a 5. 3. v 18:45 SEČ. V úterý 28. 2. končí přechod stínu Io v 18:04, v pátek 3. 3. v 18:30 začíná přecházet měsíc Europa, 4. 2. v 19:22 začne přechod měsíce Ganymedu.

Podívejme se ještě na seskupení Jupiteru, Venuše a Měsíce očima našich čtenářů:

Konjunkce Měsíce, Venuše a Jupiteru 22. 2. 2023 Autor: Radek Kroupa
Konjunkce Měsíce, Venuše a Jupiteru 22. 2. 2023
Autor: Radek Kroupa

Mesiac, Venuša a Jupiter 22. 2. 2023 Autor: Michal Lachký
Mesiac, Venuša a Jupiter 22. 2. 2023
Autor: Michal Lachký

Konjunkce Měsíce, Venuše a Jupiteru 22. 2. 2023 Autor: Petr Cink
Konjunkce Měsíce, Venuše a Jupiteru 22. 2. 2023
Autor: Petr Cink

Trojitá konjunkce. Měsíc, Venuše a Jupiter 22. 2. 2023 Autor: Antonín Hušek
Trojitá konjunkce. Měsíc, Venuše a Jupiter 22. 2. 2023
Autor: Antonín Hušek

Aktivita Slunce je stále zvýšená. Opět nastaly silnější erupce a postaraly se o to různé aktivní oblasti. Vývoj skvrn v nové aktivní oblasti poblíž středu kotouče, tak jak se měnily před víkendem, zachytila observatoř SDO. Nejzajímavější bylo dění kolem víkendu, kdy nastala trojice sice středně silných erupcí, ale s dlouhým trváním, které doprovázela oblaka plazmatu (CME), která sice směřují převážně severním a západním směrem, ale částečně mají potenciál zasáhnout i zemskou magnetosféru. Na protony urychlené k rychlostem blízkým rychlosti světla již reagovala ionosféra. Šance na výskyt polárních září od 27. 2. žije, ale těžko odhadovat jejich sílu. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2022 E3 (ZTF) slábne. K lepšímu pozorování při svitu Měsíce doporučujeme větší triedry nebo dalekohledy. Nachází se v Býku poblíž štítu Oriona a směřuje k řece Eridanus. Na czsky.cz je vyhledávací mapka.

Záblesky geostacionárních družic by měly být nejlépe viditelné kolem 3. března. Více se dočtete v článku Tomáše Tržického.

Kosmonautika

V pondělí 27. 2. v 7:45 má z Floridy startovat raketa Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon na misi Crew-6 k ISS. Posádku tvoří čtveřice Stephen Bowen, Warren Hoburg (USA), Sultan AlNejadí (SAE) a Andrej Feďajev (Rus).

Kosmická loď Sojuz MS-23 dorazila v neděli 26. 2. k ISS v bezpilotním režimu. Jde o náhradu za poškozený Sojuz MS-22. Její start proběhl z kosmodromu Bajkonur 24. února 2023. Místo posádky dovezl Sojuz MS-23 na ISS 429 kg nákladu. Posádka Sojuzu MS-22 si pobyt na stanici prodlouží o další půlrok a celkem mají na stanici pobýt více než jeden rok. Mezitím došlo 18. 2. k odpojení poškozeného nákladního Progressu MS-21. Po prozkoumání posádkou stanice bylo rozhodnuto o jeho deorbitaci podle plánu. Je možné, že únik chladiva ze Sojuzu MS-22 a Progressu MS-21 spolu souvisí, ačkoli Roskosmos odkazuje na nárazy kosmické tříště nebo meteoroidů. Výsledky šetření týmy NASA a Roskosmosu dosud nemáme.

Čína rozjela po více než měsíční pauze (oslavy čínského nového roku a svátků jara) svůj raketostroj. Raketa CZ-3B vypustila 23. 2. čínskou nejvýkonnější telekomunikační družici ChinaSat 26. A 24. 2. raketa CZ-2C vynesla družici Horus-1. Není o ní mnoho informací, ale uvádí se, že jde o egyptskou družici postavenou v Číně, určenou pro dálkový průzkum Země. K čínským aktivitám ještě dodejme, že 10. 2. 2021 dorazila na oběžnou dráhu Marsu Tianwen-1, jejíž vozítko Ču-žung úspěšně pracovalo ještě loni, než se uložilo k spánku v úsporném režimu. Panují ovšem obavy, že se neprobudilo. Podle snímků NASA stojí na stále stejném místě a nic nezměnila ani čilá komunikace mezi Zemí a Marsem ze strany Číny, která byla opakovaně zachycena. U neúspěchů však Čína mlčí a tak nezbývá než počkat na jejich stanovisko.

Výročí

2. března 1968 (55 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Zond 4. Název byl ve skutečnosti zástěrkou pro test upravené lodi Sojuz pro let Sovětů k Měsíci. Tento let se zdařil jen částečně. Z parkovací dráhy kolem Země se loď dostala na výstřednou eliptickou dráhu a díky tomu obletěla i Měsíc. Při návratu k Zemi udělala v její atmosféře jakousi žabičku (skip reentry), to znamená, že nejprve vnikla do atmosféry nad USA, pak vyskočila a podruhé zanikla při vstupu do atmosféry nad Guinejským zálivem. To už byla ale na pokyn zničena, aby se nedostala do cizích rukou.

Posádka Sojuzu 28 - vlevo Alexej Gubarev , vpravo V. Remek        (kosmonaut-výzkumník).
Posádka Sojuzu 28 - vlevo Alexej Gubarev , vpravo V. Remek (kosmonaut-výzkumník).
2. března 1978 (45 let) odstartoval v lodi Sojuz 28 ke stanici Saljut 6 československý kosmonaut Vladimír Remek. Byl prvním kosmonautem z jiné země než ze Sovětského svazu nebo USA. Vybíralo se tehdy ze dvou vynikajících vojenských letců, avšak nakonec nebyl k letu vybrán Oldřich Pelčák, ale Remek. Společně s kosmonautem Alexejem Gubarevem strávil ve vesmíru více než 7 dní. Během návštěvy stanice Saljut 6 se setkali s dvojicí kosmonautů Sojuzu 26. Díky své dobré pověsti byl Remek do roku 2017 velvyslancem ČR v Rusku.

4. března 1923 (100 let) se narodil známý britský astronom Patrick Moore. V paměti ještě máme jeho úmrtí loni 9. prosince. Nejznámější je jako popularizátor astronomie. Sepsal množství knih, např. Hvězdy a planety a proslavil jej pořad BBC Sky at Night. Od roku 1957 bylo natočeno více než 700 dílů. Jako amatérský astronom se zabýval pozorováním Měsíce a známe jej jako autora Caldwellova katalogu, protože jedno z jeho jmen bylo Caldwell(-Moore). 109 objektů je zde doplňkem známého Messiérova katalogu.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Alan Hale
  • výročí: James Bradley
  • výročí: Jaroslav Dykast

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Zond 4, Patrick Moore, Sojuz 28, Vladimír Remek, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »