Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Český astronom objevil novou „vánoční“ kometu, dostala jméno C/2024 Y1 (Mašek)

Český astronom objevil novou „vánoční“ kometu, dostala jméno C/2024 Y1 (Mašek)

V noci na 30. prosince se na kometu, kterou objevil v noci z 24. na 25. prosince Martin Mašek, zaměřil Dánský 1,54m velký dalekohled v Chile, k němuž mají přístup i čeští astronomové. Na snímcích, které pořídili, je kometa velmi dobře patrná (mlhavý objekt s jasnějším středem) poblíž středu snímku. Hvězdy se po složení na pohybující se kometu jeví jako čárky.
Autor: Hana Kučáková, AÚ MFF UK a Kamil Hornoch, ASÚ AV ČR

Novou kometu zpozoroval v noci ze 24. na 25. prosince 2024 vědec Martin Mašek z Fyzikálního ústavu AV ČR nad západním obzorem v Argentině. Dalekohled přitom ovládal online z Liberce. Jde tak o první český objev komety, při kterém pozorovatel nebyl v observatoři fyzicky přítomen, a zároveň je prvním českým objevem z jižní polokoule. Kometa dostala 31. 12. v cirkuláři Minor Planet Centra jméno C/2024 Y1 (Mašek). Jde o poměrně slabý objekt a nad naším obzorem se kometa objeví až na přelomu února a března.

Martin Mašek si na noc před Štědrým dnem naplánoval fotografování pásu večerní oblohy nad západním obzorem. Občas si takto ve volném pozorovacím čase dalekohledů FRAM zkouší hledání objektů, které nemohou hledat velké přehlídky oblohy. Snímky prohlédl s programem Tycho Tracker, ale jako obvykle nic zajímavého nenašel.

Také o den později, když si o Štědrém večeru rozbalil dárky, sedl k počítači, připojil se k dalekohledu v Argentině a jako prakticky každý den, naplánoval na noc z 24. na 25. 12. další sérii snímků v pásu o kus výše než předchozí noc. Kolem půlnoci mu nebe nadělilo nečekaný vánoční dárek, když spatřil neznámý objekt – později označený mezi tělesy – kandidáty na neznámou kometu – jako těleso MAS0019.

Náhled stránky Possible Comet Confirmation Page s vyznačenými informacemi o novém tělese MAS0019 Autor: MPC/PCPP
Náhled stránky Possible Comet Confirmation Page s vyznačenými informacemi o novém tělese MAS0019
Autor: MPC/PCPP

Jedná se o první kometu, kterou objevil Čech vzdáleným přístupem, online – dalekohledem v Argentině, přičemž on sám se nacházel v Liberci. Operátor robotického dalekohledu FRAM z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR (FZÚ AV ČR) se systematicky věnuje prohlížení pásu oblohy nepříliš vysoko nad západním obzorem v oblasti, kde nehledají velké přehlídky oblohy, které systematicky pročesávají oblohu s cílem najít nová tělesa nebo jiné proměnlivé objekty na obloze. 

„Jasnost objevené komety je nyní asi 3000× slabší než nejslabší pouhým okem viditelné hvězdy. Nejbližším bodem své dráhy kolem Slunce kometa prošla koncem listopadu a teď se blíží do bodu nejblíže k Zemi. U nás se nad obzorem vynoří až na přelomu února a března, kdy proletí ze souhvězdí Eridana do Orionu, ale již značně zeslábne a na její vyfotografovaní bude potřeba velkých dalekohledů,“ vysvětluje Martin Mašek.

Objevový snímek nové české komety. Slabý objekt uprostřed tohoto snímku s náznakem kometárního vzhledu je těleso provizorně označené jako MAS0019 na PCPP stránce Minor Planet Centra. Snímek vznikl složením 30 expozic o délce 15 sekund přes 300 mm teleobjektiv na observatoři FRAM v Argentině Autor: Martin Mašek/FRAM/FZU
Objevový snímek nové české komety. Slabý objekt uprostřed tohoto snímku s náznakem kometárního vzhledu je těleso provizorně označené jako MAS0019 na PCPP stránce Minor Planet Centra. Snímek vznikl složením 30 expozic o délce 15 sekund přes 300 mm teleobjektiv na observatoři FRAM v Argentině
Autor: Martin Mašek/FRAM/FZU

Artefakt, nebo reálný objekt?

Při prohlížení oblohy se dělá tzv. syntetické trackování, kdy se pomocí speciálního programu Tycho-Tracker hledají pohybující se planetky či komety a zkouší se skládání sérií snímků na sebe v různých směrech a rychlostech. Tento postup umožňuje najít i méně jasné objekty než při klasickém, konvenčním hledání.

„Nebyl jsem si stoprocentně jist, zda jde o artefakt, nebo o reálné těleso, a tak jsem ho zkusil dohledat další noc. Poté, co se mi to podařilo, jsem opatrně napsal Danielu Greenovi z CBAT (Central Bureau for Astronomical Telegrams) ohledně možného objevu nové komety s tím, že pořídím ještě další, potvrzující pozorování. Bohužel, třetí noc bylo v Argentině špatné počasí, proto jsem využil další z robotických dalekohledů FRAM, konkrétně 135mm teleobjektiv umístěný na chilské observatoři Cherenkov Telescope Array poblíž hory Cerro Paranal, kde bylo jasno, a i v takto malém objektivu bylo těleso bezpečně viditelné. To už jsem si byl jist natolik, že jsem poslal své pozorování do Minor Planet Center,“ říká Martin Mašek.

Informace o možné nové kometě se následně objevila v Possible comet confirmation page na webu Minor Planet Center. V průběhu následujících dnů řada pozorovatelů z Austrálie a Chile poslala vlastní pozorování, která existenci tělesa potvrzují, nyní se již upřesňuje jeho dráha. V noci na 30. prosince se na kometu zaměřil Dánský 1,54m velký dalekohled v Chile, k němuž mají přístup i čeští astronomové (Hana Kučáková, AÚ MFF UK, a Kamil Hornoch, ASÚ AV ČR), kteří pořídili snímky, na nichž je kometa i její dráha mezi hvězdami velmi dobře patrná.

V noci na 30. prosince se na kometu, kterou objevil v noci z 24. na 25. prosince Martin Mašek, zaměřil Dánský 1,54m velký dalekohled v Chile, k němuž mají přístup i čeští astronomové. Na snímcích, které pořídili, je kometa velmi dobře patrná (mlhavý objekt s jasnějším středem) poblíž středu snímku. Autor: Hana Kučáková, AÚ MFF UK a Kamil Hornoch, ASÚ AV ČR
V noci na 30. prosince se na kometu, kterou objevil v noci z 24. na 25. prosince Martin Mašek, zaměřil Dánský 1,54m velký dalekohled v Chile, k němuž mají přístup i čeští astronomové. Na snímcích, které pořídili, je kometa velmi dobře patrná (mlhavý objekt s jasnějším středem) poblíž středu snímku.
Autor: Hana Kučáková, AÚ MFF UK a Kamil Hornoch, ASÚ AV ČR

Oficiální oznámení objevu komety by mělo následovat v řádu dnů. Oficiální pojmenování vesmírných těles spravuje Mezinárodní astronomická unie a komety podle těchto pravidel dostávají jména po svých objevitelích.

Celkem FZU provozuje pět robotických dalekohledů FRAM (Fotometrický Robotický Atmosférický Monitor), které primárně slouží pro atmosférickou kalibraci na celosvětových astročásticových observatořích. Dva FRAMy fungují v Argentině na Observatoři Pierra Augera, která se zaměřuje na detekci nejenergetičtějšího kosmického záření. Tři FRAMy jsou v provozu v Cherenkov Telescope Array Observatory, přičemž dva dalekohledy jsou v Chile a jeden na Kanárských ostrovech. FRAMy monitorují okamžitý stav zemské atmosféry, zejména měří atmosférické extinkce (zeslabení světla vzdálených hvězd), ve volném čase pak realizují doplňkový astronomický program (např. monitorování proměnných hvězd, komet nebo nebezpečných blízkozemních planetek).

Třetí letošní kometární zářez Martina Maška

Objev nové komety je naprosto mimořádná událost, ale v případě Martina Maška ne až tak náhodný. V roce 2024 se mu už povedla jiná unikátní záležitost, když jako první pozoroval další dvě komety Jupiterovy rodiny v jejich dalším návratu ke Slunci. Tyto znovunálezy poté vedly k upřesnění jejich drah a definitivnímu označení.

Nález takové komety je věc nejistá, protože dráha je známa pouze přibližně a kometa se klidně může nacházet trochu jinde na obloze. A ne při každém dalším návratu ke Slunci mohou být vhodné podmínky k jejímu pozorování. 

O těchto kometách si můžete více přečíst v předchozím článku na našem serveru. Znovuobjevené komety dostaly jména 487P/Siding Spring a 493P/LONEOS.

Kometa C/2024 Y1 (Mašek)

31. 12. odpoledne vyšel cirkulář Minor Planet Centra 2024-Y250 a v něm je oznámeno, že nově oběvená kometa nese jméno C/2024 Y1 (Mašek). Písmeno C náleží dlouhoperiodickým kometám, takže oběžná doba této komety se dá odhadovat na tisíce let (naznačuje to značná excentricita eliptické dráhy, kde e=0,994). Kometa byla nejblíže ke Slunci 26. 11. 2024 ve vzdálenosti 0,82 astronomické jednotky, tedy o něco blíže než Země. Kometa se bude nyní mírně blížit Zemi až na 1,13 astronomické jednotky v polovině ledna. Stále bude tedy velmi daleko a slabá. Na naši oblohu se odstane až na přelomu února a března, kdy by mohla být detekovatelná fotograficky většími dalekohledy v souhvězdí Eridanu.

Dalekohledy FRAM

Zkratka znamená Fotometrický Robotický Atmosferický Monitor jsou robotické dalekohledy Fyzikálního ústavu AV ČR. Ty slouží ke sledování stavu zemské atmosféry nad observatořemi a se měří závislost extinkce (rozptyl světla v atmosféře) na vlnové délce. Dále se analyzuje stav atmosféry podél trajektorie pozoruhodných či anomálních spršek kosmického záření. Ve zbylém pozorovacím čase dalekohledy sledují různé astronomické cíle, většinou zajímavé zákrytové dvojhvězdy a vícehvězdy, blízkozemní planetky či komety.

Dva FRAMy jsou umístěné na astročásticové Observatoři Pierra Augera. Jedním z nich je 30cm ODK (Optimised Dall-Kirkham) vybavený CCD kamerou MII G4-16000. Na stejné montáži je spolu s dalekohledem umístěna i CCD G4-16000 na 300mm širokoúhlém teleobjektivu.

Tři FRAMy fungují v rámci projektu Cherenkov Telescope Array (CTA), jeden na ostrově La Palma a dva Chile. Jeden z nich je tvořen 25cm SCT se CCD kamerou MII G2-1000 BI, se kterým byla znovunalezena kometa 493P/LONEOS.

 

Kontakt:

Martin Mašek, Fyzikální ústav AV ČR: masekma@fzu.cz

 

Info box:

Pět posledních českých objevů komet:

  • 2000 – 196P/Tichý (Kleť, Miloš Tichý)
  • 1991 – 124P/Mrkos (Kleť, Antonín Mrkos)
  • 1984 – 143P/Kowal-Mrkos (Kleť, Antonín Mrkos)
  • 1983 – 134P/Kowal-Vávrová (Kleť, Zdeňka Vávrová)
  • 1975 – 76P/West-Kohoutek-Ikemura (Hamburg-Bergedorf, Luboš Kohoutek)

V roce 2024 bylo doposud objeveno a potvrzeno 60 nových komet (dle comethunter.de). Většina z nich byla objevena velkými robotickými přehlídkami, které se zaměřují na hledání nebezpečných blízkozemních planetek (např. přehlídky ATLAS, Catalina, PANSTARRS).

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Detailní oficiální telegram CBET



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Dalekohled FRAM, Nová česká kometa, Kometa


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »