Jak se vyvíjí jasnost komety ISON?

V současné době se stále toulá za dráhou planety Jupiter, přibližně 850 miliónů kilometrů daleko od Slunce. Do přísluní, kterým projde v příštím roce, jí tedy ještě zbývá dlouhá cesta. V přísluní se ke Slunci přiblíží na necelých 19 miliónů kilometrů, a křehké jádro komety bude vystaveno teplotám převyšujícím 1000° C.

Její dráha je již velice dobře známa, byla pozorována v oblouku dráhy po dobu 323 dní. Dráha je nyní hyperbolická a kometa pravděpodobně přichází z tzv. Oortova oblaku, rezervoáru nových komet, nacházejícím se 50 až 150 AU daleko od Slunce. Komety pocházející z této oblasti bývají „netknuty“ Sluncem a jejich jádra jsou bohatá na těkavé plyny (zmrzlý dusík, oxid uhelnatý, amoniak, metan a další). Když jsou ještě daleko od Slunce, tyto plyny se začínají silně vypařovat a unášet lehký prach z jádra. Díky tomu tyto komety vypadají aktivněji, když jsou daleko od Slunce.

Předpověď jasnosti je tak velice obtížná, pokusil se o ni japonský astronom Seiichi Yoshida provozující stránky Aerith.net. Zatím z asi největšího souboru pozorování spočetl dost nadějnou předpověď. Pokud by kometa měla zjasňovat stejnou rychlostí jako poslední rok až do průletu kolem Slunce, dosáhla by mezi -13 a -14 magnitudy. To je jasnost Měsíce v úplňku a ta dává možnost viditelnosti komety ve dne. Na noční obloze bude vidět zhruba do 22. listopadu a pak od 4. prosince; v obou případech s jasností kolem 0 až 1 mag (jasnost nejjasnějších hvězd na obloze). Bohužel Yoshidova předpověď nezohledňuje výše zmiňované chování dlouhoperiodických komet, a tak by měla být považována za velice optimistickou.

Další seriózní předpověď připravil Andreas Kammerer z německé kometární sekce. Ten odhaduje maximální jasnost na -10 mag (blíží se jasnosti srpku Měsíce) v optimistickém případě a -5 mag (cca jasnost Venuše) v pesimistickém, kdy by kometa měla zjasňovat velice pomalu. I v tomto případě vychází z předpokladu, že kometa udrží tempo zjasňování (i když značně zpomalené) do těsné blízkosti Slunce. Co je ovšem již jisté, je dráha na obloze. Při této příležitosti Andreas vytvořil diagram, kde a jak vysoko kometu uvidíme, a kam by měl směřovat její ohon ráno a večer, když je Slunce 15° pod obzorem (je tedy již přijatelná tma).

Kometa byla již také pozorována z robotického dalekohledu FRAM. Dle prvních dat z dalekohledu má kometa zatím zhruba 17 mag v R oboru. Při uvážení obvyklé hodnoty zjasňování pro dlouhoperiodické komety vychází maximum jasnosti také na -10 mag. Před průletem a po průletu kolem Slunce by měla být kometa vidět nízko nad obzorem s jasností 1 - 2 mag, tedy stále nejjasnější kometa viditelná z našich končin od roku 1997, kdy na obloze zářila jasná kometa Hale-Bopp.

Jsou tyto předpovědi realistické? Rozhodně je potřeba krotit nadšení. Podobné jasnosti jsou sice u komet dosažitelné, např. velká záříjová kometa z roku 1882 měla maximální jasnost -17 mag a kometa Ikeya-Seki -10 mag. Obě patří do skupiny Kreutzových komet. Ty prolétají v poloviční vzdálenosti nad povrchem Slunce, než má proletět kometa ISON. U těchto komet je také znám efekt, kdy cca 12 hodin před průletem úplně zastaví zjasňování. Obě zároveň prodělaly rozpad na několik větších úlomků. Při něm může jasnost komety ještě vzrůst. Zda dojde k rozpadu i v případě komety ISON, nelze nyní předjímat. Nezapomeňme ani na kometu C/2011 W3 (Lovejoy), také z rodiny Kreutzových komet, která zazářila loni na jižní obloze. Přitom tuto krásnou kometu tvořil jen ohon vzniklý rozprášením prachu, uvolněném při zániku malého jádra o velikosti cca 150 metrů. Kometa ISON bude mít jádro pravděpodobně mnohem větší.

Příspěvek (nejen) o kometě ISON si také můžete poslechnout na záznamu pořadu Nebeský cestopis na ČRo Leonardo.

Převzato: www.kommet.cz.

Související:
[1] Uvidíme v roce 2013 kometu století? (Petr Horálek)
[2] Bude kometa Pan-STARRS sladkou odplatou? (Petr Horálek)
[3] Avizovaná kometa PanSTARRS z jižní oblohy (Jakub Černý)