Venuše a Jupiter ranní obloze. Autor: Petr HorálekUž bezmála dva měsíce můžeme na časné ranní obloze či za svítání narazit na neobvykle jasnou dvojici zářících objektů. Ve skutečnosti nejde o hvězdy, ale nejjasnější planety Sluneční soustavy - Venuši a Jupiter. Dvojice planet byla mimo jiné hlavním aktérem při nedávném zákrytu Jupiteru Měsícem. Fotogenické uskupení těchto těles s hvězdnými objekty na pozadní budeme moci pozorovat ještě dalších několik týdnů.
Zákryt Jupiteru Měsícem 15. července 2012. Autor: Petr HorálekJasné planety Venuše a Jupiter byly zejména v březnu a dubnu tohoto roku stálicemi v popředí zájmu při pohledu na večerní oblohu. Podobně jako u jarní večerní viditelnosti jsou planety nyní výraznou dvojicí časného ranního nebe. Po svém vzácném přechodu přes sluneční disk se planeta Venuše v druhé dekádě června přesunula na ranní oblohu. Jupiter už v té době na rozbřeskové obloze byl ke spatření. Významným okamžikem při jejich současné poloze na ranní obloze byla fotogenická konjunkce 15. července, při níž navíc Měsíc jednu z planet - Jupiter - zakryl. I mimo přítomnost Měsíce je však na dvojici planet před rozbřeskem krásný pohled.
Obě planety nyní najdeme v souhvězdí Býka, honosícího se otevřenými hvězdokupami Hyády a Plejády. Díky pozvolna se prodlužující noci a pomalu blížícímu se podzimu je tato oblast oblohy stále lépe a dříve pozorovatelná. Už kolem 3. hodiny letního času se z místa s opravdu dobrým rozhledem na východ dá dvojice planet bez problému spatřit. Jupiter přitom leží na severovýchodním okraji kupy Hyády, která vypadá jako ležící písmenko "V". Nejjasnější hvězdou kupy je jasný Aldebaran, který však k ostatním hvězdám fyzicky nepatří, jen se do hvězdokupy promítá. Jde o hvězdného rudého obra ležícího od Slunce asi 65 světelných let daleko, tedy přibližně o polovinu blíže než hvězdy z Hyád.
Venuše, Jupiter a hvězdokupy ranní obloze. Autor: Petr HorálekVenuše je o dost níže, od Jupiteru leží na opačné straně než druhá krásná hvězdokupa, Plejády. Venuše je ovšem i při malé výšce nad obzorem často nepřehlédnutelná. Výše nad obzorem ji pak poznáme i z měst. Zatímco Jupiter bude v Býku nedaleko Hyád k nalezení v dalších několika měsících, Venuše se pomalu od objektů bude vzdalovat a na ranní obloze zůstane stále při obzoru. Už ve středu 15. srpna se octne v největší západní elongaci od Slunce, bude tedy od něj úhlově nejdál - konkrétně 46°. Poté se k němu začne pozvolna přibližovat, její ranní viditelnost však potrvá až do poloviny prosince. Za tu dobu ještě procestuje od Blíženců, přes Raka a Lva až do Panny. Jupiter se do té doby stane velmi dobře pozorovatelným objektem vysoko na noční obloze a přiláká tak spoustu zájemců i k dalekohledům, v nichž kromě nejjasnějších měsíců ukáže i své známé atmosférické pásy.
Venuše, Jupiter a Měsíc na ranní obloze. Autor: Petr HorálekVenuše i do konce své viditelnosti ještě bude mít co nabídnout. Zajímavé budou její průchody kolem známých objektů v těchto souhvězdích - 14. září jižně od hvězdokupy Jesličky v Raku, 3. října ve velmi těsné blízkosti hvězdy Regulus ve Lvu (při rozbřesku bude oba objekty dělit jen 10 úhlových minut, k největšímu přiblížení dojde na denní obloze kolem 8:50 SEČ) a konečně 27. listopadu se na obloze přiblíží jen na půl úhlového stupně k planetě Saturn. Nedaleko bude taky Merkur. Navíc, vždy v polovině měsíce (kolem 13. dne) se až do listopadu bude u planety pravidelně vyskytovat Měsíc ve fázi úzkého srpku. Zejména 12. října a 11. listopadu budou tato seskupení Venuše a Měsíce s jasnými hvězdami stát za to.
A co nás ještě kromě "obyčejného" pohledu na tyto ranní planety čeká? Už na konci příštího týdne se stanou kulisou každoročního vesmírného divadla - meteorického roje Perseid. V neděli 12. srpna krátce po čtvrté hodině ranní, kdy bude meteorický roj pomalu spět ke svému maximu, se nad východním obzorem budeme moci kochat nejen planetami a hvězdokupami v Býku, ale i krásným souhvězdím Orionu a Měsícem ve fázi couvajícího srpku nedaleko Jupiteru a hvězdy Aldebaran. Samotný Měsíc sice bude svým jasem trochu rušit pozorování meteorů, ale pohled na celé nebeské uskupení bude dostatečnou satisfakcí či dokonce nezapomenutelným zážitkem.
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula
Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula.
Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia.
Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom.
Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi.
Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy.
V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy.
Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie.
Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.1. až 7.3.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4