Pozoruhodné atmosférické úkazy v březnu a výhled na duben

Ohlédnutí za březnem

Polární záře 6. března

Slabou polární záři zachytila 6. března 2016 asi hodinu před půlnocí automatizovaná webová kamera sítě ČHMÚ na vrchu Javorový. Na silně zvýrazněném snímku jsou patrné rudé závěsy nad severním obzorem. Zdá se však, že tato polární záře byla pozorovatelná pouze fotograficky, žádná další pozorování z našeho území hlášena nebyla. Zavzpomínat tak jen můžeme na loňskou březnovou polární záři, která byla v noci ze 17. na 18. března viditelná podstatně lépe.

Tatranská gloriola z 9. března

Další působivý snímek pořídil 9. března 2016 Jan Baletka na vrcholu Rysů ve Vysokých Tatrách. Je na něm barevná gloriola v podobě soustavy soustředných barevných prstenců ve spektrálních barvách kolem pozorovatelova stínu. Výrazná gloriola může být pozorovatelná pouze na drobných vodních kapkách stejné velikosti při současném svitu Slunce na opačné straně oblohy, kde jinak oblačnost či mlha jeho svit nezakrývá. Tento jev je dobře pozorovatelný též z letadel a vzniká zpětným ohybem světla na drobných kapičkách o průměru několika mikrometrů. 

Koróna kolem Měsíce 18. března

Obdobný jev jako předchozí gloriola vzniká ohybem světla na drobných vodních kapičkách tenké oblačnosti také přímo okolo zdroje světla. Tím byl v tomto případě Měsíc několik dnů před úplňkem. Patrných je několik soustředných prstenců s opakujícím se sledem spektrálních barev. Samotný Měsíc je uprostřed snímku v přeexponované oblasti s největším jasem. Fotografii pořídila v noci 18. března 2016 v Člupku Jitka Rösslerová.
 

Výhled na duben

Duha 

Aprílové přeháňky a proměnlivé počasí přímo slibují možnost pozorování duhy. Jednu z takových příležitostí jsem si nenechal ujít před dvěma lety po službě na Štefánikově hvězdárně v Praze na Petříně. S ustupujícím deštěm se nad západním obzorem objevil pás jasné oblohy. Blízkost Petřínské rozhledny vybízela ještě za hustého deště k rychlému úprku na její vrchol. Když po několika minutách vysvitlo Slunce a začalo ozařovat místa na opačné straně oblohy, kde město ještě zkrápěl déšť, objevila se nádherná duha. Její kontrast pomohl ještě zvýraznit polarizační filtr, protože paprsky tvořící duhu jsou silně lineárně polarizované. Názorné použití filtru lze shlédnout na videu pořízeném přímo z rozhledny. Původní záměr byl však využít vyvýšeného stanoviště pro pozorování kompletní kruhové duhy, což se zdařilo jen částečně. Příště je to šance třeba pro majitele dronů s širokoúhlým objektivem!

Halové jevy

Jarní období přináší obvykle nadprůměrný počet dnů, kdy jsou pozorovatelné halové jevy. Ty vznikají odrazem a lomem slunečních paprsků na drobných ledových krystalech ve vysoko plující řasovité oblačnosti. Můžeme je však rovněž pozorovat díky svitu Měsíce - nejlépe několik dnů kolem úplňku, který připadá na 22. dubna.

Ohybové jevy

Během období květu jednotlivých dřevin je možné občas zahlédnout kolem Slunce či Měsíce tzv. pylovou korónu. Její atypický vzhled je výsledkem ohybu světla na nesférických částicích v případě, kdy pylová zrnka zaujmou v prostoru nějakou převládající orientaci. V minulém přehledu byly tyto možnosti popsány blíže.

Dalším ohybovým jevem, který může vzniknout, a to nejen v dubnu, je prachová koróna (též tzv. Bishopův kruh). Jde o ohybový jev vznikající na drobných prachových či vulkanických částicích. Prvně byl popsán na Havajských ostrovech S. E. Bishopem, který jej pozoroval v září 1883 několik dnů po apokalyptickém výbuchu sopky Krakatoa v dnešní Indonésii. Protože prachová koróna vzniká na menších částicích, než pyl nebo kapičky v oblacích, je její poloměr mnohem větší (přes 10°). Tato koróna je na vnitřní straně směrem ke světlenému zdroji namodralá, vnější lem má naopak nádech cihlového zabarvení.
Prachové koróny lze očekávat například při jižním závanu vzduchových mas ze severní Afriky. Saharský prach pak může vykouzlit nezvyklou prachovou korónu, jak ukazuje snímek z Prahy z 10. dubna 2011 v levé části dvojice záběrů. Patrný je též nevýrazně zbarvená jasná obloha, což je důsledek toho, že jemný prach rozptyluje jednotlivé barevné složky slunečního světla stejně. Naopak sytou modř oblohy při čisté atmosféře ukazuje druhý snímek pořízený o šest dní později. Obě fotografie byly snímány ve stejnou dobu v 8:55 hod. SELČ při zcela shodném nastavení fotoaparátu (expozice, clona, vyvážení bílé, barevná sytost, ISO atd.). V obou případech byla velmi dobrá dohlednost, nešlo tedy o rozptyl světla nízko v atmosféře.

Výsledky soutěže Europhotometeo '16

V lednovém výhledu byla avizována soutěž Evropské meteorologické společnosti o nejlepší fotografie se vztahem k meteorologii pořízené v letech 2014 a 2015. Výsledky soutěže jsou nyní dostupné na stránkách EMETSOC. A dostupná je rovněž galerie s užším předvýběrem působivých fotografií. Potěšitelné je, že v tomto výběru nalezeme rovněž záběry pořízené v ČR a SR.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Optické úkazy v atmosféře - čtenářská galerie
[2] Čtenářská galerie astro.cz
[3] Pozoruhodné atmosférické úkazy v únoru a výhled na březen