Pozoruhodné atmosférické úkazy v dubnu a výhled na květen

Ohlédnutí za dubnem

Halový sloup 2. dubna 2016

Působivý snímek ranního halového sloupu zaslala z Člupku Jitka Rösslerová. Vznik tohoto halového jevu lze snadno vysvětlit jako důsledek odrazu slunečních paprsků od téměř vodorovně orientovaných plošek ledových krystalů ve vysoko plující řasovité oblačnosti (tj. oblaky druhu cirrostatus a cirrus). Nejčastěji jde o šestiboké ledové destičky orientované podobně jako padající listy. V tomto případě je pozoruhodné, že se na ledových destičkách zrcadlí protáhlý obraz Slunce ještě před jeho východem nad geometrický obzor. Červená barva sloupu zde není důsledkem lomu světla, ale pouhého odrazu obrazu Slunce, jehož světlo je zbaveno krátkovlnnější složky záření díky rozptylu během dlouhé pouti zemskou atmosférou.

Prachová koróna 3. dubna 2016

Teplé jižní proudění počátkem dubna s sebou nad střední Evropu přineslo také jemný saharský prach. V takovém případě je možné za jasného počasí pozorovat okolo Slunce prachovou korónu (tzv. Bishopův kruh). Tento ohybový jev má podobu světlé oblasti slábnoucí směrem od světelného zdroje, která je na vnitřní straně mírně namodralá, na vnější straně s poloměrem přesahujícím 10 ° pak nabývá načervenalé zabarvení. Z mnoha zaslaných fotografií vyberme hezký širokoúhlý pohled na tento jev od čtenářky Sumie_dh, která jej pořídila 3. dubna v Praze.

Duha třetího (!) řádu 16. dubna 2016

Jak známo, duha vzniká odrazem a lomem světla ve vodních kapkách při současném svitu Slunce. Běžně pozorovatelná duha primární (duha 1. řádu) a duha sekundární (duha 2. řádu) se pozorovateli promítají na stranu opačnou Slunci a to v poloměru 42 ° resp. 51 ° okolo protislunečního bodu. Tyto duhy vznikají po jednom, resp. dvou vnitřních odrazech uvnitř vodních kapek (viz úvodní fotografii). A jak by situace vypadala pro duhu 3. řádu, tedy duhu vznikající po třech vnitřních odrazech? Ta se promítá naopak směrem ke Slunci, tedy na opačnou stranu oblohy. Její poloměr okolo Slunce vychází na cca 40 °. Je tedy většinou beznadějně schována v záři oblohy kolem Slunce. V historii se již několik popisů vzácných vizuálních pozorování objevilo, ale první fotografické prokázání její existence čekalo až na rok 2011. Takové pozorování však vyžaduje déšť na temném pozadí v části oblohy směrem ke Slunci (primární ani sekundární duha tedy nemusí být současně patrná), pomoci může též použití polarizační filtru (je třeba jej nastavit do účinné polohy).  Díky digitálním fotoaparátům a možnostem zpracování snímků je dokonce možné odhalit duhu třetího řádu zpracováním pouhého jednoho snímku. A právě to se podařilo již několika českým pozorovatelům, naposledy Danielu Neumannovi z Plzně 16. dubna v podvečer. Na jeho upraveném snímku si můžeme kromě různých barevných artefaktů povšimnout v jeho pravé třetině zřetelného oblouku terciární duhy, jejíž vnější lem je červený. Gratulujeme!

Popis pozorování a podrobnosti k technice snímání jsou uvedeny v záznamu pozorování.

Výhled na květen

Duha

Budete-li se pokoušet pozorovat duhu, je nutné se v průběhu května smířit s tím, že nejsnáze pozorovatelná hlavní duha o poloměru 42° může vystoupit dostatečně vysoko nad obzor jen v ranních a večerních hodinách. Zhruba od desáté do šestnácté hodiny je Slunce již příliš vysoko a primární duha se tak promítá pod geometrický obzor. A pokud vás předchozí dubnové pozorování nalákalo ke spatření duh vyšších řádů, pak vězte, že po každém dalším vnitřním odrazu uvnitř kapek je výsledná duha slabší a navíc se sled spektrálních barev rozlévá do stále širších pásů. Každopádně v několika minulých letech byla kromě duhy 3. řádu fotograficky zaznamenána též duha 4. a 5. řádu.

Halové jevy

Nadějné vyhlídky mají též halové jevy, jejichž četnost bývá v jarních měsících nadprůměrná. Pokusit se můžeme také o jejich pozorování při svitu Měsíce. Nejlépe to půjde několik dnů kolem úplňku, který připadá na 21. května. Až bude koncem měsíce Slunce vystupovat v poledních hodinách nejvýše, lze vzácně zahlédnout v řasovité oblačnosti rovnoběžně s obzorem barevný cirkumhorizontální oblouk. Objevit se může, pokud je Slunce alespoň 58 ° vysoko.

Ohybové jevy a rozptyl světla

Na možnost vzniku pylových korón se autor snažil navnadit čtenáře již v předchozích dvou měsíčních výhledech. V květnu pokvetou lesy – šance na spatření těchto neobvyklých optických jevů tu tedy jistě bude.

Díky nepravidelnému tvaru pylových zrnek některých dřevin mohou tyto částice v prostoru zaujímat určitou převládající orientaci. Proto mají částice v různých osách kolmých k ose pozorování nestejný poloměr. To se projeví asférickým tvarem výsledného ohybového obrazce. Jako příklad mohu uvést výraznou pylovou korónu vskutku památných parametrů, kterou jsem pozoroval v průběhu odpoledne 20. května 2013 v Praze. Tato koróna zaujala především sytostí barev a zřetelným zvýrazněním ve svislém a vodorovném směru a až třemi barevnými sledy maxim ohybového obrazce! Nízko nad západním obzorem pak jev vytvořil spolu charakteristickou pražskou dominantou jedinečný pohled. Snímek není prakticky nijak výrazně upraven. O přítomnosti pylových zrnek nevysoko v atmosféře pak svědčí další snímek.
Úskalí pozorování tohoto jevu tkví především v tom, že se ztrácí v těsné blízkosti oslnivého slunečního kotouče. Pro spatření korón jsou proto vítaným pomocníkem temné sluneční brýle a nalezení místa, kde je samotný sluneční kotouč zastíněn. Pylové koróny lze samozřejmě spatřit také kolem Měsíce.

Dalším lákadlem k pozorování ohybových jevů mohou být opět prachové koróny. Případný příliv prachových části ze Sahary můžeme sledovat např. na těchto předpovědních stránkách.

A připojme ještě jeden tip. Nejspíše příliš troufalé je předpovídat na následující dny možnost zpozorovat důsledky nynějších rozsáhlých lesních požárů v Kanadě. Pokud zcela vzácně doputují nad Evropu aerosoly z těchto požárů a velikost jejich částic je právě kolem 1 mikronu, pak významně rozptylují červenou a žlutou část spektra. Při průchodu paprsků takovou vrstvou pak může nabýt Slunce a Měsíc zelenavého či modravého zabarvení. V minulosti se tak v Evropě stalo například v září 1950. Zelenomodrý svit Měsíce byl také pozorován v Ondřejově 29. listopadu 1979.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Optické úkazy v atmosféře - čtenářská galerie
[2] Čtenářská galerie astro.cz
[3] Pozoruhodné atmosférické úkazy v březnu a výhled na duben