Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Pozorujte přechod Merkuru před Sluncem online!

Pozorujte přechod Merkuru před Sluncem online!

Tečný přechod Merkuru přes Slunce v roce 1999.
Autor: Ronald F. Dantowitz (The Clay Center).

Dnes, v pondělí 9. května 2016, se odehraje velmi vzácný úkaz - přechod Merkuru před Sluncem. V Česku byl naposledy pozorovatelný před 13 lety a znovu k němu dojde v roce 2019 a 2032. Neboť je jev pozorovatelný na velké ploše světa, mnoho astronomů i nadšenců se kromě jeho pozorování rozhodlo jej také přenášet živě prostřednictvím internetu. Rozhodně si jev nenechtě ujít na nějaké z hvězdáren, každopádně nemáte-li k tomu možnost, přinášíme vám pohled na úkaz prosřednictvím digitálního vysílání z několika světových míst. Merkur bude před Sluncem přecházet mezi 13:12 a 20:42 SELČ. I proto, že závěrečná fáze úkazu proběhne v Česku pod obzorem, přijdou tyto přenosy jistě vhod. Zároveň bychom Vás rádi upozornili, že v průběhu úkazu a po něm můžete zasílat své fotografie - připravíme čtenářskou galerii.

Níže naleznete přímé přenosy úkazu z celého světa včetně České republiky. Záběry se nemusí aktualizovat automaticky, takže případně načtěte stránku znovu či rovnou přejděte na odkaz organizace, která přenos připravuje. Rovněž si nenechte ujít přímý přenos z Hvězdárny ve Valašském Meziříčí. Hvězdárna přenáší přes dalekohedy ve 4 různých filtrech - více naleznete na pozorovanislunce.eu/transit-merkuru. Pakliže budete úkaz fotografovat a chtěli byste se s námi o své úlovky podělit, zašlete nám fotografie přes formulář. Ze zaslaných snímků vytvoříme v průběhu dneška či zítra čtenářskou galerii. Za snímky předem děkujeme a přejeme krásnou podívanou!

Přímý přenos z Kadaně

Připravuje astronom Pavel Pintr.

Přímý přenos z NASA TV

Připravuje NASA. Přenos běží v rámci zpravodajského kanálu NASA TV - Public Channel. Rovněž sledujte snímky z družice SDO, která nabízí pohled na Slunce v několika oborech spektra ve vysokém rozlišení.

Přímý přenos virtuální observatoře SLOOH

Připravuje SLOOH, sdružení odborníků na přímé přenosy astronomických úkazů.

Přímý přenos z observatoře PARANAL

Na chilské observatoři Paranal je jedno ze stanovišť pozorovatelů z Evropské kosmické agentury ESA, která přenáší úkaz obrazově z několika míst (odtamtud pochází aktuální snímek níže) v rámci pojektu CESAR. V průběhu živého vysílání proběhne několik přednášek o tématech souvisejících s přechodem Merkuru a jeho pozorováním. Zároveň na stránkách události bude možné sledovat aktuální vývoj jevu pomocí dalekohledů ve dvou spektrálních oborech a to ve viditelném světle a čáře vodíku H-alfa. Pozorování bude probíhat z Kanárského ostrova Tenerife a z Cerro Paranalu v Chille. V průběhu celé akce budete mít také možnost položit odborníkům otázku pomocí Q&A formuláře. Hlavní program bude v anglickém jazyce. Snímek si můžete otevřít kliknutím na něj v novém okně a průběžně aktualizovat okno klávesou F5 (automaticky se neaktualizuje).

Další webcasty

Přímých přenosů úkazu po světě je značně více. Z technických důvodů uvádíme přímé odkazy na stránky těch nejslibnějších z nich:

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Přechod Merkuru v Česku - podrobné informace
[2] Akce k přechodu Merkuru po celém českém území
[3] Online přenos z Hvězdárny Valašské Meziříčí
[4] Tiskové prohlášení ČAS o úkazu



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Online přenos, Přechod Merkuru 2016


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »