Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Pozorujte přechod Merkuru před Sluncem online!

Pozorujte přechod Merkuru před Sluncem online!

Tečný přechod Merkuru přes Slunce v roce 1999.
Autor: Ronald F. Dantowitz (The Clay Center).

Dnes, v pondělí 9. května 2016, se odehraje velmi vzácný úkaz - přechod Merkuru před Sluncem. V Česku byl naposledy pozorovatelný před 13 lety a znovu k němu dojde v roce 2019 a 2032. Neboť je jev pozorovatelný na velké ploše světa, mnoho astronomů i nadšenců se kromě jeho pozorování rozhodlo jej také přenášet živě prostřednictvím internetu. Rozhodně si jev nenechtě ujít na nějaké z hvězdáren, každopádně nemáte-li k tomu možnost, přinášíme vám pohled na úkaz prosřednictvím digitálního vysílání z několika světových míst. Merkur bude před Sluncem přecházet mezi 13:12 a 20:42 SELČ. I proto, že závěrečná fáze úkazu proběhne v Česku pod obzorem, přijdou tyto přenosy jistě vhod. Zároveň bychom Vás rádi upozornili, že v průběhu úkazu a po něm můžete zasílat své fotografie - připravíme čtenářskou galerii.

Níže naleznete přímé přenosy úkazu z celého světa včetně České republiky. Záběry se nemusí aktualizovat automaticky, takže případně načtěte stránku znovu či rovnou přejděte na odkaz organizace, která přenos připravuje. Rovněž si nenechte ujít přímý přenos z Hvězdárny ve Valašském Meziříčí. Hvězdárna přenáší přes dalekohedy ve 4 různých filtrech - více naleznete na pozorovanislunce.eu/transit-merkuru. Pakliže budete úkaz fotografovat a chtěli byste se s námi o své úlovky podělit, zašlete nám fotografie přes formulář. Ze zaslaných snímků vytvoříme v průběhu dneška či zítra čtenářskou galerii. Za snímky předem děkujeme a přejeme krásnou podívanou!

Přímý přenos z Kadaně

Připravuje astronom Pavel Pintr.

Přímý přenos z NASA TV

Připravuje NASA. Přenos běží v rámci zpravodajského kanálu NASA TV - Public Channel. Rovněž sledujte snímky z družice SDO, která nabízí pohled na Slunce v několika oborech spektra ve vysokém rozlišení.

Přímý přenos virtuální observatoře SLOOH

Připravuje SLOOH, sdružení odborníků na přímé přenosy astronomických úkazů.

Přímý přenos z observatoře PARANAL

Na chilské observatoři Paranal je jedno ze stanovišť pozorovatelů z Evropské kosmické agentury ESA, která přenáší úkaz obrazově z několika míst (odtamtud pochází aktuální snímek níže) v rámci pojektu CESAR. V průběhu živého vysílání proběhne několik přednášek o tématech souvisejících s přechodem Merkuru a jeho pozorováním. Zároveň na stránkách události bude možné sledovat aktuální vývoj jevu pomocí dalekohledů ve dvou spektrálních oborech a to ve viditelném světle a čáře vodíku H-alfa. Pozorování bude probíhat z Kanárského ostrova Tenerife a z Cerro Paranalu v Chille. V průběhu celé akce budete mít také možnost položit odborníkům otázku pomocí Q&A formuláře. Hlavní program bude v anglickém jazyce. Snímek si můžete otevřít kliknutím na něj v novém okně a průběžně aktualizovat okno klávesou F5 (automaticky se neaktualizuje).

Další webcasty

Přímých přenosů úkazu po světě je značně více. Z technických důvodů uvádíme přímé odkazy na stránky těch nejslibnějších z nich:

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Přechod Merkuru v Česku - podrobné informace
[2] Akce k přechodu Merkuru po celém českém území
[3] Online přenos z Hvězdárny Valašské Meziříčí
[4] Tiskové prohlášení ČAS o úkazu



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Online přenos, Přechod Merkuru 2016


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »