Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Tichomořské prstencové zatmění sledujte online

Tichomořské prstencové zatmění sledujte online

Prstencové zatmění Slunce. Autor: Dennis Mannama. Zdroj: APOD
Prstencové zatmění Slunce.
Autor: Dennis Mannama. Zdroj: APOD
V noci 20./21. května, tedy z neděle na pondělí, proběhne v severní polovině Tichomoří viditelné prstencové zatmění Slunce. Pás annularity si "střihne" východní čínské pobřeží, velkou část Japonska včetně lidnatého Tokia a po přesunu přes oceán skončí na západní polovině USA. Asijská populace si jej užije v ranních hodinách, Američané naopak večer před západem Slunce. Vy se na úkaz budete moci podívat aspoň přes internet…

Prstýnky Slunce ve stínech stromů při prstencovém zatmění v roce 2005. Autor: Davide Andreani
Prstýnky Slunce ve stínech stromů při prstencovém zatmění v roce 2005.
Autor: Davide Andreani
Prstencové zatmění Slunce vzniká, když se Měsíc ve fázi novu postaví mezi Zemi a Slunce a zároveň leží na své dráze poblíž odzemí. Úhlově menší Měsíc tak nezakryje sluneční kotouč celý a pozorovatel nacházející se poblíž středu měsíčního stínu na Zemi vidí, že temný měsíční disk obklopuje oslnivá část sluneční fotosféry. V anglicky mluvících zemích se tedy často setkáváme s přídomkem "ring of fire" (tedy ohnivý prstenec). Oproti úplnému zatmění Slunce není očima vidět žádná další vrstva sluneční atmosféry jako chromosféra nebo koróna. Na pozorování úkazu musí být pozorovatelé vybaveni bezpečnými filtry i při jeho maximální fázi. Krásné jevy se odehrávají zejména pod stromy, kde ve skulinkách mezi jejich listím pronikají obrazy slunečního kroužku a vytváří neobvyklou hru světla a stínu.

Zatmění začíná v jihovýchodní Číně nedaleko hranice s Vietnamem po půlnoci našeho času, tedy v pondělí 21. května ráno. Dále se přesouvá přes Hong Kong a Taiwan do Japonska, kde jej v dopoledních hodinách spatří ve výšce asi 35° nad obzorem i obyvatelé Tokia. Zatmění tam bude trvat okolo 5 minut. Jakmile měsíční stín opustí japonské ostrovy, octne se ve velké délce trasy pouze v severním Pacifiku. Velmi výrazného částečného zatmění se dočkají na Aljašce a Aleutských ostrovech. Kolem 3:30 našeho času se stane jev svátkem všech nedočkavých nadšenců v širé oblasti západní a jihozápadní poloviny USA, kde se tohoto jedinečného jevu budou moci nabažit ve večerních hodinách. Čekali tam na něj přibližně 18 let. Za západu Slunce se prstýnek ukáže nad severozápadem Texasu, kde pás annularity ve 3:36 končí. Měsíc při maximální fázi zakryje 94,4 procenta slunečního disku. Úkaz je prvním ze tří výjimečných jevů jdoucích za sebou - 4. června nastane částečné zatmění Měsíce a 6. června pak přechod Venuše přes Slunce. Posledního úkazu, ze všech tří nejvzácnějšího, se v jeho závěrečné třetině dočkáme i u nás.

Vydržte a sledujte online na internetu

Pokud byste chtěli úkaz sledovat v přímém přenosu, můžete se z předchozích řádků dovtípit, že si na to budete muset přivstat, nebo spíše jít spát později. Webcasty poběží mezi půlnocí a 4. hodinou ranní. Odkazy níže vás navedou na některé ohlášené webcasty, které se budou v době úkazu konat a které by vám měly zprostředkovat alespoň kusý zážitek. Už tedy jen zbývá na některý z odkazů kliknout a doufat, že v lokacích přenosu popřeje počasí a nevyskytne se nějaká technická závada... Pokud byste snad webcast nestihli, v průběhu pondělního dopoledne a večera se internet rozhodně začne plnit překrásnými snímky jevu a patrně se objeví i nějaká zmínka v odpoledních či večerních zprávách.


Animace průběhu zatmění v USA (autor Larry Koehn)
(více na www.shadowandsubstance.com)

Content on this page requires a newer version of Adobe Flash Player.

Get Adobe Flash player

Animace průběhu zatmění v USA (autor: Larry Koehn). Animace se ovládá zelenými tlačítky. Zastavit a posouvat ji můžete levým a pravým tlačítkem, spustit prostředním. Časy na první řádce pod jezdcem (bíle) jsou v UT, k přepočtu na platný středoevropský letní čas je třeba přičíst 2 hodiny. Další animace naleznete na www.shadowandsubstance.com.

Jedno ze dvou zatmění

Toto prstencové zatmění Slunce je prvním ze dvou slunečních zatmění v tomto roce. Druhé se uskuteční za půl roku - ráno 14. listopadu 2012 australského času (večer 13. listopadu našeho času) v severních poloostrovech exotické Austrálie. Půjde o zatmění úplné o délce asi 2 minut z východního pobřeží Queenslandu, kam také míří drtivá většina vědeckých expedic, nadšenců a veřejných zájezdů. Zatmění budou pozorovat nejčastěji v oblasti kolem města Cairns. Více o zatmění i některých veřejných expedicích najdete na speciální stránce úkazu.

Kdy další prstencové?

Prstencová zatmění Slunce jsou přibližně stejně častá jako úplná. Další nastane 9. května příštího roku a vychutnají si jej rovněž Australané. Do Evropy se "prstýnek" nasune až 26. ledna 2028, kdy jej za západu Slunce budou moci lidé spatřit zejména z Portugalska a také jižního Španělska. V České republice prstencové zatmění spatří spíš až naše děti. To nejbližší se odehraje ráno 13. července 2075 a pás annularity se posune přes Rakousko a Slovensko, přičemž naše území projde jen okrajově v oblasti podél hranic mezi Břeclaví a Jablunkovem. Větší území ČR pak zasáhne pás 23. července 2093. Ve čtvrtečních odpoledních hodinách toho dne zahlédnou Češi "ohnivý prsten" ze severovýchodní poloviny našeho území a například takové Slezské Pavlovice budou jen několik desítek kilometrů od centrální linie zatmění.

Související a dále doporučujeme:
[1] Další animace na ShadowAndSubstance.com
[2] Spaceweather.com - další informace a později i snímky úkazu
[3] Zatmění Slunce až do roku 2060 (nejen) z České republiky (Petr Horálek)
[4] Pro fajnšmekry: Asii a USA ohromí na konci jara 2012 tři výjimečné úkazy (Petr Horálek)
[5] Přechod Venuše přes Slunce 6. června 2012




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Zatmění Slunce


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »