Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  V pátek 16. září nastane polostínové zatmění Měsíce

V pátek 16. září nastane polostínové zatmění Měsíce

Simulační snímek polostínového zatmění Měsíce 16. září 2016.
Autor: EAI.

V pátek 16. září ve 21:05 SELČ nastane úplněk, kterému se podle tradice přezdívá „sklizňový“. Ten bude doplněn neobvyklým úkazem, při kterém Měsíc projde velmi blízko okraje zemského stínu a na zhruba 40 minut tak budeme očima svědky polostínového zatmění. Měsíc bude vypadat, jakoby jej někdo shora začadil černým kouřem. Úkaz bude možné fotografovat a zapojit se tak do soutěže pro širokou veřejnost.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 224 z 13. 9. 2016

Zatmění Měsíce vzniká při průchodu našeho kosmického souseda zemským stínem. Teoreticky by k úkazu mělo dojít pokaždé, když je Měsíc v úplňku a nachází se v tu dobu přesně na opačné straně oblohy než Slunce. Do roka však nastanou maximálně 3 měsíční zatmění. Je to způsobeno tím, že dráha Měsíce je vůči rovině zemské dráhy skloněna přibližně o 5° a zemský stín na obloze pokrývá ve vzdálenosti  Měsíce  kruhovou plochu o průměru jen 1,5°.  Měsíc proto zemský stín častěji mine a k žádnému zatmění nedojde.

Pokud je Měsíc v úplňku na obloze od zemského stínu ve vzdálenosti menší, než jeho úhlový průměr, můžeme spatřit očima viditelné polostínové zatmění. Kdyby v tom okamžiku na přivrácené straně Měsíce stál astronaut, spatřil by Slunce částečně zakryté tmavou Zemí, obepínanou naoranžovělým prstýnkem naší atmosféry. Polostínové zatmění je očima patrné jen v době, kdy se Měsíc nachází blízko zemského stínu. To bude i případ pátečního zatmění. Při pohledu očima i dalekohledem se bude zdát, jakoby úplněk někdo z horního okraje začadil černými sazemi.

Obloha kolem Měsíce v době zatmění. Autor: Stellarium / Petr Horálek
Obloha kolem Měsíce v době zatmění.
Autor: Stellarium / Petr Horálek

Páteční zatmění uvidíme zhruba hodinu a půl po východu našeho vesmírného souseda. Měsíc v úplňku vychází téměř na východě v 19 hodin 16 minut SELČ (pro Prahu, jinde v ČR se může údaj lišit v minutách), tedy 24 minut po očima nepozorovatelném začátku úkazu. Jak bude stoupat nad obzor,  začne  se  pomalu  z  jihozápadu  přibližovat  k  blízkosti  plného zemského stínu.  Přibližně o hodinu později, okolo 20 hodin 20 minut, už by mohlo být očima patrné ztmavnutí severovýchodního okraje Měsíce. Maximální fáze zatmění připadá na 20 hodin 54 minut, kdy bude jev nejvíce výrazný a bude se zdát, jakoby byl Měsíc z levého horního okraje začouzený černým  kouřem.  Tehdy najdeme Měsíc ve výšce asi 15° nad obzorem.  Tento  dojem  bude  očima i dalekohledy patrný ještě dalších asi 25 minut. Poté již nabyde úplněk normálního vzhledu (polostínová fáze bude ještě o něco déle zaznamenatelná fotograficky). Během úkazu najdeme také na jihozápadě krásné seskupení Saturnu a Marsu nedaleko jasné hvězdy Antares v souhvězdí Štíra.

Video: Průběh polostínového zatmění Měsíce 16. září 2016
(autor: Larry Koehn, ShadowAndSubstance.com)

Průběh zatmění nad Českou republikou

Východ Měsíce (Praha)     19 hod 16 min SELČ
Začátek polostínové fáze * 18 hod 55 min SELČ (Měsíc ještě pod obzorem)
Maximální fáze zatmění 20 hod 54 min SELČ
Konec polostínové fáze * 22 hod 54 min SELČ

* Tato fáze není očima pozorovatelná.

Úkaz můžete fotografovat a zapojit se do soutěže. Vzhledem k tomu, že potemnění bude na jasném úplňku opravdu kontrastní, nebude vůbec problém ho zachytit fotograficky. Ať už zrcadlovkou a vhodným větším objektivem ze stativu, nebo rovnou skrze dalekohled. Anebo například s případnou řídkou oblačností, na které se mohou díky svitu Měsíce vytvořit barevné optické úkazy. To vše může být inspirací k fotografování úkazu nejen pro čtenářskou galerii Astro.cz, ale rovněž pro zapojení se do soutěže „Za všechno může Měsíc jen“. Tu Česká astronomická společnost spolupořádá s Knihovnou obce Mokré. Právě kvůli úkazu byla soutěž prodloužena o dalších 10 dní, aby případní zájemci o účast v soutěži mohli přihlásit i snímky blížícího se zatmění Měsíce. Další informace o soutěži najdete v samostatném článku: https://www.astro.cz/clanky/ostatni/radi-fotite-hleda-se-nejnapaditejsi-snimek-mesice.html.

Další zatmění Měsíce viditelné z Česka nastane v sobotu 11. února 2017 krátce po půlnoci a bude opět polostínové. Výraznější zatmění – částečné – uvidíme příští rok 7. srpna při východu Měsíce. Na úplné zatmění Měsíce si budeme muset počkat do 27. července 2018, které bude nejdelším úplným zatměním Měsíce v tomto století.

Kontakt a další informace

Petr Horálek
Vedoucí redaktor Astro.cz
Email: horalek@astro.cz
Mobil: +420 736 124 431

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Kniha Tajemná zatmění (2015, Albatros)
[2] Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce
[3] Stránka o zatměních na Astro.cz
[4] Fotografická soutěž „Za všechno může Měsíc jen“
[5] Galerie čtenářů na Astro.cz
[6] Tisková prohlášení České astronomické společnosti



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Zatmění Měsíce 2016, Tiskové prohlášení, Polostínové zatmění Měsíce 16. září 2016, Zatmění měsíce


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »