Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Vánoční obloha bude patřit Marsu

Vánoční obloha bude patřit Marsu

Mars 8. prosince těsně před tím, než bude zakryt Měsícem v úplňku. Vzhledem k úhlovému rozměru planety bude vstup trvat okolo půl minuty. Za okrajem měsíčního kotouče Mars zcela zmizí v 6:04 SEČ, zpoza Měsíce se Mars začne znovu vynořovat v 6:58 SEČ. Tyto údaje platí pro průsečík 15. poledníku a 50. rovnoběžky, v jiných místech se čas bude lišit řádově o minuty.
Autor: Stellarium/Jan Veselý

Také hledáte na Štědrý den první hvězdu? Letos patrně jako první „světélko“ na obloze spatříte jasnou planetu. Podle vašeho výhledu na tu či onu stranu to bude buďto největší planeta Sluneční soustavy Jupiter nebo přibližně stejně jasný a velmi nápadně oranžový Mars. Jsou totiž na večerní obloze hned po Měsíci nejjasnější. Zatímco na Jupiter už jsme si v posledních týdnech zvykli, Mars se do své maximální jasnosti dostává až před Vánoci. Nejblíže se k Zemi přiblíží 1. prosince, opozice Marsu se Sluncem nastává 8. prosince. A v ten den také dojde k zákrytu Marsu Měsícem, který bude vidět i očima bez dalekohledu.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 293 v DOC a PDF.

Mars je Zemi nejpodobnější planetou Sluneční soustavy. Rozdílností ale samozřejmě najdeme dost. Tak například zatímco na Zemi nastane 21. prosince ve 22:48 SEČ zimní slunovrat, na Marsu 26. prosince nastane jarní rovnodennost.

V prosinci nastává opozice Marsu se Sluncem, Mars nejblíže k Zemi

Opozice znamená, že Mars je na obloze přesně naproti Slunci. V prostoru je naopak Mars na stejné straně od Slunce jako Země, a tudíž je k Zemi nejblíž. Ono „nejblíž“ ale pokaždé znamená jinou vzdálenost, neboť planety se na svých eliptických drahách sejdou pokaždé v jiném místě. K nejtěsnějším přiblížením dochází koncem srpna – to jsme mnozí zažili například v roce 2003, kdy Mars od Země dělila vzdálenost pouhých 56 milionů kilometrů. V roce 2022 je Mars k Zemi nejblíže 1. prosince ve 3:18 středoevropského času (SEČ), a to ve vzdálenosti 81,5 milionu kilometrů (přesně 81 450 876 kilometrů). To sice není úplně blízko, ale přesto nyní vidíme v dalekohledu na Marsu více detailů než obvykle – zřetelné polární čepičky a tmavé útvary na oranžovém kotoučku planety, který v letošním maximu dosáhne úhlového průměru 17". Budeme-li se dívat očima, uvidíme nápadně oranžovou planetu na první pohled připomínající mimořádně jasnou hvězdu dosahující jasnosti -1,9 mag. Mars najdeme v noci vysoko nad obzorem v souhvězdí Býka. Ale k pozorování planety není třeba využít jen jeden jediný den 1. prosince. Dobré podmínky pro pozorování planety budou trvat ještě týdny.

Opozice nastává 8. prosince a při ní si Mars připravil vzácné nebeské divadlo

Opozice Marsu se Sluncem nastává 8. prosince v 6:36 SEČ. Shodou okolností navíc dojde k zákrytu Marsu Měsícem v úplňku. Zákryt bude u nás vidět nad obzorem v celém průběhu. Jasnost Měsíce i Marsu bude dostatečná k tomu, abychom úkaz viděli prostým okem. V dalekohledu bude pohled na zákryt Marsu Měsícem ještě úžasnější, stačí použít aspoň triedr.

Už ve středu 7. prosince večer bude patrné, že se něco děje. Se setměním se nad jihovýchodním obzorem objeví úplňkový Měsíc a vlevo od něj naoranžovělý Mars. V dalších hodinách se Měsíc bude při pohledu ze Země přibližovat k Marsu, aby ho nad ránem – to už bude čtvrtek 8. prosince – kolem šesté hodiny úplně zakryl. Vzhledem k úhlovému rozměru planety bude vstup za Měsíc trvat okolo půl minuty. Za okrajem měsíčního kotouče Mars zcela zmizí v 6:04 SEČ, zpoza Měsíce se Mars začne znovu vynořovat v 6:58 SEČ. Tyto údaje platí pro průsečík 15. poledníku a 50. rovnoběžky, v jiných místech se čas bude lišit o minuty. I když budou oba objekty už velmi nízko nad obzorem, teoreticky může být patrný i výstup planety zpoza disku Měsíce. Když vyjde počasí, bude to úžasná podívaná jak pouhýma očima, tak i jakýmkoli dalekohledem.

Jak bude vypadat zákryt Marsu Měsícem 8. prosince 2022?

Mars 8. prosince těsně před tím, než bude zakryt Měsícem v úplňku. Vzhledem k úhlovému rozměru planety bude vstup trvat okolo půl minuty. Za okrajem měsíčního kotouče Mars zcela zmizí v 6:04 SEČ, zpoza Měsíce se Mars začne znovu vynořovat v 6:58 SEČ. Tyto údaje platí pro průsečík 15. poledníku a 50. rovnoběžky, v jiných místech se čas bude lišit řádově o minuty. 

Mimořádná pozorování z Astronomického ústavu AV ČR:

Premiéra filmů o výzkumu vesmíru s doprovodnou besedou vědců + pozorování planet dalekohledem – v sobotu 3. prosince od 14 hodin

Výzkumný program Strategie AV21 – Vesmír pro lidstvo připravil pro veřejnost na sobotu 3. prosince od 14 hodin premiérové promítání krátkých filmů a besedu odborníků k nim. Na témata Černé díry, Solar Orbiter a výzkum Slunce, Pozemní pozorování vesmíru, Pozorování Země, Jupiter a sonda JUICE, Exoplanety. Na závěr za jasného počasí doplněno pozorováním planet Mars a Jupiter na terase. Vstup zdarma. Kde: Astronomický ústav AV ČR, Boční II 1401, Praha 4 - Spořilov. Kdy: sobota 3. prosince 2022 od 14 do 17 hodin.

Pozorování Marsu a Jupiteru 3. prosince

Zveme vás na pozorování planet Jupiter a Mars v sobotu 3. prosince 2022 od 17 do 19 hodin v Západní a Centrální kopuli historické hvězdárny v Ondřejově. Zdarma. Pouze za jasného počasí. Prosíme přijďte bez světel, resp. si sviťte jen nejnutněji a pouze pod nohy.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Mars, Zákryt Marsu Měsícem, Tiskové prohlášení


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »