Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Výstava „Dvacetkrát v NASA“ Petra Horálka startuje v Pardubicích

Výstava „Dvacetkrát v NASA“ Petra Horálka startuje v Pardubicích

Výstava Dvacetkrát v NASA fotografa Petra Horálka.
Autor: Hvězdárna b. A. Krause Pardubice.

V pátek 10. dubna 2020 od 18 hodin se v DDM ALFA odl. pracoviště DELTA na Gorkého ulici 2658 v Pardubicích uskuteční vernisáž výstavy pardubického fotografa Petra Horálka s názvem „(Více jak) dvacetkrát v NASA“. V rámci vernisáže zazní autorova stejnojmenná přednáška o nejrůznějších zajímavostech souvisejících s oceněnými obrázky, které uspěly v prestižním výběru Astronomického snímku dne NASA. Výstava bude k vidění až do konce května 2020.

Tisková zpráva Hvězdárny b. A. Krause DDM ALFA v Pardubicích ze dne 9. března 2020.

Astronomický snímek dne NASA (Astronomy Picture Of the Day, zkráceně APOD) je prestižní ocenění nejzajímavější astronomické fotografie dne, kterou pro každý den pečlivě vybírají a následně doplňují osvětným popisem editoři prof. Jerry Bonnell (z Michiganské Technologické Univerzity) a prof. Robert Nemiroff (z Univerzity v Marylandu), spolupracovníci NASA. Mottem APODu je „Objevujte vesmír“ a od roku 1995, kdy byl výběr zahájen, se stal jedním z nejuznávanějších svého typu po celém světě. Průvodní texty jsou překládány do 23 světových jazyků včetně češtiny (o kterou se stará od roku 1999 Josef Chlachula z České astronomické společnosti) a na sociálních sítích je APOD sledován stamilióny návštěvníků denně.

DDM ALFA (odl. pracoviště DELTA) v Pardubích na Gorkého ulici. V horních patrech sídlí pardubická hvězdárna, přístupná široké veřejnosti. Autor: Petr Komárek
DDM ALFA (odl. pracoviště DELTA) v Pardubích na Gorkého ulici. V horních patrech sídlí pardubická hvězdárna, přístupná široké veřejnosti.
Autor: Petr Komárek

Pardubickému rodákovi Petru Horálkovi editoři snímku dne NASA publikovali již více jak dvacetkrát. Tímto počtem se řadí k těm nejúspěšnějším astrofotografům světa, jejichž snímky NASA publikovala. Vybrané fotografie zobrazují nejrůznější astronomické jevy a noční pohledy zachycené po celém světě. Mezi publikovanými snímky je i 5, které vznikly v Česku (z toho 4 na Ústupkách u Sečské přehrady) a 5 na území Slovenska. Petr Horálek je tedy i autorem více jak poloviny všech publikovaných snímků NASA, které vznikly na česko-slovenském území.

Vernisáž výstavy proběhne v pátek 10. dubna 2020 od 18 hodin v  „Malém“ sále DDM ALFA odl. pracoviště DELTA na Gorkého ulici 2658 v Pardubicích – započne Horálkovou přednáškou o výběru snímků v NASA. Pokračovat pak bude odhalením samotné výstavy v budově DDM až do foyer pod pardubickou hvězdárnou s autorovým komentářem a možností volné diskuse. Po skončení vernisáže budou moci návštěvníci v případě jasného počasí až do 21 hodin pozorovat objekty nočního nebe v kopuli hvězdárny s jedním z největších českých dalekohledů přístupných veřejnosti. Výstava samotná bude v DDM volně k vidění až do konce května 2020.

Program

  • 18:00 – Úvodní slovo Mgr. Miloše Adamů MBA, ředitele DDM ALFA Pardubice
  • 18:15 – Přednáška „(Více jak) dvacetkrát v NASA“ – Petr Horálek
  • 19:30 – Odhalení výstavy, možnost rozhovorů s autorem
  • 20:00 – Pozorování noční oblohy (v případě jasného počasí, do 21:00)

Snímek "Malého prince" od zamrzlé Sečské přehrady. Autor: Petr Horálek
Snímek "Malého prince" od zamrzlé Sečské přehrady.
Autor: Petr Horálek

Výstava je k zapůjčení a putovní, tedy hned po skončení expozice na pardubické hvězdárně je k dispozici k zapůjčení do Vašich prostor (knihovny, hvězdárny, muzea či jiné výstavní prostory). Jednotlivé panely jsou vytištěné na pevných KAPA deskách, opatřených závěsnými prvky a mají vždy maximální rozměr 80 centimetrů. Povrch tisku je matný, vhodný pro směrové osvětlení. K obrazům je možné získat zalaminované popisky, příp. dodat jejich digitální podobu pro vlastní reprodukci. Pro bližší informace kontaktujte přímo Petra Horálka (email horalek.peter@gmail.com).

O Petru Horálkovi

Petr Horálek pod hvězdami. Autor: Jeff Dai.
Petr Horálek pod hvězdami.
Autor: Jeff Dai.
Petr Horálek se narodil v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat místní hvězdárnu a později v ní působil jako jeden z průvodců. V letech 2009-2017 byl vedoucím redaktorem serveru České astronomické společnosti Astro.cz. Během studií Teoretické fyziky a astrofyziky na Masarykově univerzitě v Brně začal pracovat jako astronom v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR. V té době propadl astrofotografii, a proto v roce 2014 Česko na rok opustil a vydal se na pouť po celém světě, aby poznal pravou krásu tmavé noční oblohy daleko od škodlivého světelného znečištění v Evropě a zlepšil se ve svých fotografických schopnostech. V roce 2015 se stal prvním českým a druhým nejmladším Fotoambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). V témže roce po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Je autorem či spoluautorem tří populárních knih: Tajemná zatmění (2015, dr. vydání 2018), Dobytí jižního hvězdnatého ráje (2016) a Nebeské symfonie (2017). Po návratu do Česka se věnuje zejména popularizaci astronomie prostřednictvím spisovatelské činnosti, přednáškové činnosti na školách a v knihovnách, učí fotografii na svých kurzech a pokračuje v astrofotografii, pomocí níž zachycuje (nejen) „perly astronomie“ (nejpozoruhodnější nebeské úkazy), aby se s nimi vzápětí podělil s veřejností po celém světě.

Kontakty

Petr Komárek
Vedoucí Hvězdárny b. A. Krause DDM ALFA
(odl. pracoviště DELTA) v Pardubicích
Email: info@astropardubice.cz
GSM: +420 603 165 366

Petr Horálek
Fotograf a popularizátor astronomie
Email: horalek.peter@gmail.com

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Česká stránka Astronomického snímku dne NASA
[2] Český fotograf již podvacáté v NASA
[3] Rozhovor ESO: Petr Horálek – Fotograf pod tmavým nebem
[4] Webové stránky Petra Horálka

Převzato: Hvězdárna barona Artura Krause v Pardubicích



O autorovi

Petr Komárek

Petr Komárek

Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).

Štítky: Hvězdárna Pardubice, Dům dětí a mládeže ALFA Pardubice, Přednáška , Fotografická výstava


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Herschellova Granátová hvězda

Snímek zachycuje Mu Cephei, jednoho z největších a nejsvítivějších rudých veleobrů v naší Galaxii. Svou přezdívku „Granátová hvězda“ získala od Williama Herschela díky své hluboké, sytě červené barvě. Kdyby se Mu Cephei nacházela ve středu naší sluneční soustavy, její povrch by sahal až někam k oběžné dráze Saturnu. Hvězda je vizuálně zasazena do rozsáhlého komplexu emisních mlhovin IC 1396, jehož jemné vodíkové struktury tvoří na pozadí snímku lehce narůžovělý závoj.

Další informace »