Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Výstava "Rudá zář posopečných soumraků a stříbřitá krása nočních svítících oblak"

Výstava "Rudá zář posopečných soumraků a stříbřitá krása nočních svítících oblak"

Posopečný soumrak způsobený aerosoly ze sopky Kasatochi v prosinci 2008. Autor: Petr Komárek
Posopečný soumrak způsobený aerosoly ze sopky Kasatochi v prosinci 2008.
Autor: Petr Komárek
V minulých letech se nad Českou republikou vcelku hojně odehrávala raritní představení v podobě unikátně zabarvených soumraků i rozbřesků a nevídaného výskytu stříbřitých nočních svítících oblak. Hvězdárna b. A. Krause v Pardubicích, Astronomická společnost Pardubice a Česká astronomická společnost vás zvou na jedinečnou fotografickou výstavu plnou barev a odstínů inspirovanou těmito dechberoucími jevy.

Jedinečná výstava mapuje především úkazy z let 2008 a 2009, kdy na severní zemské polokouli vybuchly hned 3 sopky (aljašská Kasatochi v srpnu 2008, její "sousedka" Mount Redoubt v březnu 2009 a ruská sopka Saryčev v červnu téhož roku). Všechny tři sopečné erupce zakalily atmosféru na severní polokouli natolik, že při soumracích či rozbřescích byly patrné někdy i velmi výrazné barevné jevy způsobené rozptylem slunečního světla na vychrlených aerosolech. V červnu a červenci 2009 se k tomu ještě přidala nevídaně jasná a poměrně častá noční svítící oblaka (NLC), jejichž mimořádný výskyt astronomové přisuzují především velmi nízké sluneční aktivitě během toho roku, ale též i nepotvrzenému vlivu zmíněných sopečných erupcí.

NLC zachycená během letu nad Sibiří v červenci 2009. Autor: Martin Popek
NLC zachycená během letu nad Sibiří v červenci 2009.
Autor: Martin Popek
Na výstavě mimo jiné spatříte překrásné fotografie nejrůznějších atmosférických úkazů od Martina Popka z Nýdku, které doplňují celkový dojem z jinak úzkoprofilově zaměřené expozice o další mozaiku neobvyklých jevů. Na kliprámových obrazech tak mimo NLC a poerupčních soumraků spaříte jevy jako parhelium, fatamorgánu či hry se světlem a stínem v husté mlze. Martin Popek je navíc autorem nemálo fotografií zachycujících právě ty úkazy, na něž je výstava zaměřená.

Mimo Martina Popka k výstavě svými fotografiemi přispěli například Tomáš Tržický (správce bezkonkurenčního českého webu o atmosférických úkazech ukazy.astro.cz), Jiří Srba a Ladislav Bálint (členové Společnosi pro MeziPlaneární Hmotu), Pavel Klásek (Hvězdárna Jeseník) nebo Libor Lenža (Hvězdárna Valašské Meziříčí). Zcela nenahraditelné fotografie poskytli Štěpán Roučka a Martin Mašek. Z členů Astronomické společnosti Pardubice pak Petr Komárek a Petr Horálek. Nechybí však i zdařilé fotografie zahraničních autorů, které byly mimo jiné ke spatření v galerii Astronomického snímku dne.

Výstavu najdete ve foyer v mezipatře pod hvězdárnou v DDM Delta Pardubice (ul. Gorkého 2658), tedy v nejvyšších patrech budovy. Návštěva výstavy je v době, kdy je DDM Delta či hvězdárna otevřena, zcela zdarma. Odborný výklad k výstavě je zajištěn během pravidelných pozorování pro veřejnost nebo v jiných dobách po elektronické či telefonické domluvě. Výstava bude poprvé představena veřejnosti během Noci vědců 24. září od 20 hodin. Přístupná bude (minimálně) do června roku 2011.

Doporučujeme:
[1] Hvězdárna b. A. Krause v Pardubicích
[2] Noc vědců 2010
[3] Atmosférické úkazy (Tomáš Tržický)
[4] Fotogalerie NLC na Spaceweather.com (rok 2009)
[5] Fotogalerie soumraků po erupci sopky Kasatochi
[6] Fotogalerie soumraků po erupci sopky Sarychev Peak

Související:
[1] Blíží se období pro sledování nočních svítících oblaků (červen 2009)
[2] Sarychev Peak aneb rozruch kolem třetí výrazné sopečné erupce (červen 2009)
[3] Prach sopky Mt. Redoubt pravděpodobně přinese narudlé soumraky (duben 2009)
[4] Za neobvyklým zbarvením večerní oblohy je sopka na Aljašce (září 2008)




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »