Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  11 mladých hvězd krouží kolem supermasivní černé díry v naší Galaxii

11 mladých hvězd krouží kolem supermasivní černé díry v naší Galaxii

Obrázek centra Mléčné dráhy z observatoře ALMA ukazuje umístění 11 mladých protohvězd v oblasti okolo 3 světelných let od zdroje Sagittarius A*. Linky ukazují směr bipolárních laloků vytvořených vysokorychlostními výtrysky od protohvězd. Umělá hvězda ve středu obrázku označuje umístění Sagittarius A*.
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), Yusef-Zadeh et al.; B. Saxton (NRAO/AUI/NSF)

Pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) astronomové odhalili o mnohém vypovídající známky přítomnosti 11 hvězd o malé hmotnosti vznikající v těsné blízkosti pouhých 3 světelných let od zdroje záření Sagittarius A*, který ukrývá supermasivní černou díru v centru naší Galaxie (Mléčné dráhy). Supermasivní černá díra o hmotnosti téměř 4 milióny hmotností Slunce se nachází přibližně 26 000 světelných roků od Země a promítá se do souhvězdí Střelce (Sagittarius).

Rozsáhlé zásoby mezihvězdného prachu tuto oblast zakrývají a nedovolují její pozorování běžnými dalekohledy v oboru viditelného světla. Avšak rádiové vlny včetně milimetrového a submilimetrového záření, které využívá k pozorování radioteleskop ALMA, jsou schopny tímto prachem proniknout a poskytnout astronomům zcela zřetelný obraz tohoto dynamického a nepřátelské prostředí.

Již dřívější pozorování prostřednictvím radioteleskopu ALMA zaměřená na region v okolí Sagittarius A* odhalila četné mladé hvězdy, jejichž stáří je odhadováno na pouhých 6 miliónů roků. Tyto objekty známé jako proplydy jsou velmi četnými útvary v mnohem poklidnějších regionech vzniku hvězd, například ve Velké mlhovině v Orionu.

Nová pozorování soustavou radioteleskopů ALMA však odhalila mnohem více zajímavostí: 11 protohvězd o nízkých hmotnostech, které vznikají ve vzdálenosti pouhé 3 světelné roky od superhmotné černé díry Sagittarius A*. Přítomnost těchto protohvězd naznačuje, že podmínky nezbytné pro zrod hvězd o nízké hmotnosti mohou existovat dokonce i v jednom z nejvíce turbulentních regionů naší Galaxie a zřejmě i v dalších obdobných místech ve vesmíru.

Navzdory všemu zde vidíme doposud nejlepší důkaz, že málo hmotné hvězdy vznikají nečekaně blízko objektu Sagittarius A*,“ říká Farhad Yusef-Zadeh, astronom na Northwestern University. „Toto je opravdu překvapivý závěr, který názorně přesně ukázal, jak silný může být proces tvorby hvězd, dokonce i v těch nejméně pravděpodobných oblastech vesmíru.“

Z pozorování radioteleskopem ALMA rovněž vyplývá, že věk těchto nově objevených protohvězd je pouhých 6 mil. let. „To je velmi důležitý poznatek, protože se jedná o nejranější fázi vzniku hvězd, kterou jsme pozorovali v tomto mimořádně nepřátelském prostředí,“ dodává Farhad Yusef-Zadeh.

Astronomové identifikovali tyto rodící se hvězdy na základě pozorování doslova vzorových „dvojitých laloků“ hmoty, které doprovází každou z nich. Tyto útvary podobné přesýpacím hodinám představují výrazný signál rané fáze vzniku hvězd. Molekuly, jako například oxid uhelnatý, září v těchto lalocích velmi intenzivně právě v oboru milimetrových vlnových délek elektromagnetického spektra, které je schopna ALMA pozorovat s pozoruhodnou přesností a citlivostí.

Tento objev poskytuje důkaz, že proces vzniku hvězd má své místo uvnitř oblaků překvapivě blízko supermasivní černé díry v centru naší Galaxie,“ doplňuje Al Wootten z National Radio Astronomy Observatory. „Ačkoliv tyto podmínky mají daleko k ideálního případu, můžeme si představit několik způsobů k vytvoření těchto mladých hvězd.“

V tomto případě vnější síly zahustily oblaka plynu v blízkosti středu naší Galaxie, překonaly agresivní charakter této oblasti, umožnily gravitaci převládnout nad ostatními silami a vytvořit zde nové hvězdy. Astronomové zvažují možnost, že plynná oblaka o vysokých rychlostech mohou pomoci při vzniku hvězd. Je rovněž možné, že samotné výtrysky ze zdroje Sagittarius A* proniknou do okolních plynných oblaků, stlačí tento materiál a nastartují tuto tvorbu nových hvězd.

Dalším krokem bude blízký pohled k potvrzení, že tyto nedávno vzniklé hvězdy se nacházejí uvnitř prachoplynného disku,“ říká Mark Wardle, astronom z Macquarie University v Sydney, Austrálie. „Pokud je tomu tak, je pravděpodobné, že se z okolního materiálu zformují posléze i planety, jako v případě jiných mladých hvězd v galaktickém disku.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] public.nrao.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Proplydy, Supermasivní černá díra, Střed naší Galaxie, Vznik hvězd


39. vesmírný týden 2018

39. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 24. 9. do 30. 9. 2018. Měsíc bude v úplňku. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter jen večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Pohlédnout můžeme k dvojici hvězd v souhvězdí Kozoroha, které však nejsou fyzickou dvojhvězdou. Před 10 roky provedl první výstup do kosmu čínský kosmonaut z lodi Šen-čou 7 a SpaceX provedla první úspěšný start rakety Falcon 1. Před 70 lety se narodil československý kosmonaut Vladimír Remek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Radiant

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2018 obdržel snímek „Radiant“, jehož autorem je Lukáš Veselý   Kdo by je neznal … srpnové padající hvězdy jsou velmi populární i mezi neastronomy. Ostatně, s téměř železnou pravidelností se opakují rok co rok za příjemných prázdninových

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesic

krater Clavius

Další informace »