Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomický ústav se podílel na pozorování unikátního úkazu, který předpověděl Albert Einstein

Astronomický ústav se podílel na pozorování unikátního úkazu, který předpověděl Albert Einstein

Obecný princip mikročočkování - světlo vzdálené hvězdy je ohýbáno gravitací kolem hmotného objektu mezi hvězdou a pozorovatelem. Pozorovatel pak vidí zjasnění.
Autor: L. Strigari.

Evropská kosmická agentura ESA publikovala na konci října prestižní snímek týdne, na kterém je zobrazen vědecký výsledek, získaný mimo jiné díky Astronomickému ústavu. Robotické teleskopy skupiny AVE (Astrofyziky vysokých energií) Stelárního oddělení totiž přispěly k pozorování unikátní mikročočkové události, kterou kdysi předpověděl i samotný Albert Einstein. Ta byla zaznamenána poté, co vědci obdrželi alert družice Gaia, na jejímž vzniku se podíleli.

Snímek týdne ESA: Světelná křivka (závislost jasnosti na čase) z mikročočkové události Gaia16aye, získaná na základě údajů z družice Gaia (tmavé skvrny) a doložena údaji z pozemních navazujících dalekohledů (každá barva označuje odlišnou observatoř). Černá křivka zobrazuje v současnu nejlepší mikročočkový model, vycházející z výpočtů polského astronoma Przemka Mrože. Prudká maxima se nazývají ostré přechody, jak je vysvětleno dále v textu. Autor: ESA/Gaia/DPAC, GSAP (IfA, Cambridge), Lukasz Wyrzykowski, AsÚ AV ČR.
Snímek týdne ESA: Světelná křivka (závislost jasnosti na čase) z mikročočkové události Gaia16aye, získaná na základě údajů z družice Gaia (tmavé skvrny) a doložena údaji z pozemních navazujících dalekohledů (každá barva označuje odlišnou observatoř). Černá křivka zobrazuje v současnu nejlepší mikročočkový model, vycházející z výpočtů polského astronoma Przemka Mrože. Prudká maxima se nazývají ostré přechody, jak je vysvětleno dále v textu.
Autor: ESA/Gaia/DPAC, GSAP (IfA, Cambridge), Lukasz Wyrzykowski, AsÚ AV ČR.

V rámci projektu Gaia Science Alerts bylo ohlášeno již více než 1000 tzv. přechodných událostí (prudká zjasnění vesmírných objektů), v nichž dominují především supernovy a kataklyzmatické proměnné hvězdy. V červenci a srpnu 2016 ovšem byly v tomto projektu poprvé zaznamenány přechodné události spojené s tzv. mikročočkováním, které je jedním z projevů Einsteinovy obecné teorie relativity. Mikročočková událost nastane, když paprsky světla ze vzdálené hvězdy (nazýváme ji zdrojem mikročočky) jsou ohnuty vlivem gravitace objektu ležícího mezi námi a vzdálenou hvězdou (může jít o černou díru či jiný hmotný kompaktní objekt). Jak se neviditelný, ale hmotný bližší objekt pohybuje před vzdálenou hvězdou, jeho gravitace působí jako optická čočka, která ohýbá a soustředí paprsky v opačném směru od vzdálené hvězdy. V momentě, kdy soustředěné paprsky vedou k pozorovateli na Zemi, dochází k dramatickému zvyšování (a pak snížení) jasu zdroje pozadí. Události, které byly zachyceny v projektu družice Gaia, jsou unikátní v tom, že byly pozorovány ve směru spirálních ramen naší Galaxie, zatímco většina předchozích pozorování popisuje události, k nimž došlo ve směru do centra naší Galaxie.

Princip mikročočkování vzdálené hvězdy přecházející binární soustavou. Autor: Univerzita v Notre Dame.
Princip mikročočkování vzdálené hvězdy přecházející binární soustavou.
Autor: Univerzita v Notre Dame.
První mikročočková událost Gaia16aua byla zaznamenána jak družicí Gaia, tak i pozemními pozorováními (zejména polskými astronomy v projektu Optical Gravitional Lensing Experiment – OGLE). Druhý, mnohem zajímavější úkaz Gaia16aye, pak již pozorovala celá řada astronomických pracovišť včetně Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.

Událost Gaia16aye byla sledována ze Země velmi intenzivně a z více jak 30 observatoří po celém světě se podařilo nashromáždit na 6000 datových bodů do výsledné světelné křivky úkazu. Jak vidno, křivka vykazuje charakteristický průběh ve tvaru písmene U, ukazující dvojitý náhlý prudký nárůst a následný pokles jasu. Tyto charakteristické rysy jsou typické pro ten případ události, kdy mikročočkující objekt není jediný, ale podvojný. Je tedy vysoce pravděpodobné, že šlo o binární hvězdný systém, který zrovna přecházel před vzdálenou hvězdou.

Animace podoby sondy Gaia ve vesmíru Autor: ESA
Animace podoby sondy Gaia ve vesmíru
Autor: ESA
Jak je možno vidět na obrázku, černá křivka pokračuje dál bez vložených pozorování. Jde totiž o model, který předpovídá další prudký nárůst jasu v průběhu listopadu 2016. V současné době se čeká na konečná data a pokud se model předpokládaného třetího zjasnění potvrdí, pomůže to vypočítat přesnou povahu komponentů této binární soustavy. Gaia16aye je dokonalým příkladem důležitosti koordinace pozemních pozorování, které navazují na aletry družice Gaia, nacházející se v libračním bodě L2 naší planety. Bez pozemských pozorování, jaká provedli například pracovníci skupiny AVE na observatoři v Ondřejově, by bylo velmi obtížné potvrdit Gaia16aye jako mikročočkovou událost.

Současný vývoj světelné křivky s novými pozorováními události Gaia16aye můžete sledovat online na gsaweb.ast.cam.ac.uk. Výsledky budou prezentovány na VII. OPTICON Gaa Science Alert Workshop, který se bude konat v Utrechtu (Nizozemsko) ve dnech 7. až 9. prosince 2016. Rozsáhlejší popis detekci těchto jevů je zveřejněn na webových stránkách ESA Science & Technology.

Observatoře zapojené do sledování tohoto jevu:

  • AAVSO, USA
  • APT2, Itálie
  • Aristarchos Telescope, Řecko
  • ASAS-SN, Hawaii, USA
  • Asiago, Itálie
  • ASV, Srbsko
  • Bialkow, Polsko
  • Kryoneri, Řecko
  • Leicester University, Velká Británie
  • LCOGT/SUPAscope network
  • Liverpool Telescope, La Palma, Španělsko
  • Loiano, INAF-OABO, Itálie
  • Joan Oró Telescope, Montsec, Španělsko
  • Mercator, La Palma, Španělsko
  • Montarrenti, Itálie
  • NOT, La Palma, Španělsko
  • Astronomický ústav AV ČR Ondřejov, Česko 
  • OmicronC2PU, Francie
  • Ostrowik, Polsko
  • Palomar 200-inch telescope (P200), Caltech, USA
  • PIRATE, Tenerife, Španělsko
  • pt5m, La Palma, Španělsko
  • RTT150, Turecko
  • SALT, Jihoafrická republika
  • Skinakas, Řecko
  • Sternberg Observatory, Rusko
  • T100, Turecko
  • T60, Turecko
  • UBT60, Turecko
  • University College London, Velká Británie
  • Watcher, Jihoafrická republika
  • Wise, Izrael
  • Yerkes-41, USA

Kontakty a další informace

Doc. RNDr. René Hudec, CSc.
Vedoucí  skupiny Astrofyziky vysokých energií Stelárního oddělení AsÚ AV ČR 
Tel.: 323 620 128, 731 502 542
E-mail: rhudec@asu.cas.cz, rene.hudec@gmail.com

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Email: suchan@astro.cz
Tel: 737 322 815

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Snímek týdne ESA: Sledujte unikátní mikročočkovací událost
[2] Stelární oddělení Astronomického ústavu AV ČR

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Mikročočkování, Astronomický ústav AV ČR, Gaia


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »