Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové objevili dva velmi vzdálené dvojité kvasary

Astronomové objevili dva velmi vzdálené dvojité kvasary

Umělecké ztvárnění ukazuje oslnivé světlo dvou kvasarů spočívajících v jádrech dvou galaxií, které jsou zachyceny v chaotickém procesu splývání
Autor: NASA/ESA/J. Olmsted, STScI

Astronomové nově objevili dvě dvojice kvasarů – J0749+2255 a J0841+4825 – existující před 10 miliardami roků a sídlící v jádrech kolidujících galaxií. Vyplývá to z pozorování skupiny vědců ze Spojených států amerických a z Japonska. Kvasary jsou velmi zářící objekty napájené černou dírou o hmotnosti až několika miliard hmotností Slunce. Jsou roztroušené napříč oblohou a byly mnohem hojnější v době před 10 miliardami roků. Tehdy docházelo často ke spojování galaxií, které přitom hostily černé díry. Proto se astronomové domnívali, že by v té době mohlo existovat mnoho dvojitých kvasarů.

Při pohledu zpět do doby před 10 miliardami roků do minulosti vesmíru astronomové objevili dvojici kvasarů, které jsou tak blízko jeden ke druhému, že na fotografiích pořízených pozemními teleskopy vypadají jako jeden objekt, avšak nikoliv při ostrém pohledu kamerou Hubbleova teleskopu. Astronomové se domnívají, že kvasary jsou tak velmi blízko u sebe, protože sídlí v jádrech dvou kolidujících galaxií. Vědecký tým objevil ještě další dvojici kvasarů v centru dalších dvou splývajících galaxií.

Kvasar je oslnivý zdroj intenzivního záření v centru vzdálené galaxie, který může přezářit celou galaxii. Je poháněn supermasivní černou dírou dychtivě pojídající okolní nahuštěnou hmotu, produkující gejzír záření.

Kvasary představují vážný dopad na formování galaxií ve vesmíru,“ říká Nadia Zakamskaová, astrofyzička na Department of Physics and Astronomy at Johns Hopkins University. „Objevení takovýchto dvojitých kvasarů v rané etapě vývoje vesmíru je velmi důležité, protože nyní můžeme testovat naše dlouhodobé představy o tom, jak se černé díry a jejich hostitelské galaxie společně vyvíjely.“

Fotografie pořízené pomocí HST zachycují dva páry kvasarů J0749+2255 a J0841+4825 Autor: NASA/ESA/Hubble/H. Hwang & N. Zakamska, Johns Hopkins University/Y. Shen, University of Illinois
Fotografie pořízené pomocí HST zachycují dva páry kvasarů J0749+2255 a J0841+4825
Autor: NASA/ESA/Hubble/H. Hwang & N. Zakamska, Johns Hopkins University/Y. Shen, University of Illinois
Fotografie kvasarů J0749+2255 a J0841+4825 pořízené pomocí Hubbleova vesmírného teleskopu HST ukazují, že jednotlivé kvasary v pozorovaných dvojicích jsou vzdáleny od sebe navzájem pouhých 10 000 světelných roků. V porovnání s tím je naše Slunce vzdáleno 26 000 světelných roků od supermasivní černé díry v centru naší Galaxie.

Odhadujeme, že ve vzdáleném vesmíru připadá na každých 1 000 kvasarů jeden dvojitý kvasar. Objevení dvojitého kvasaru je jako nalezení jehly v kupce sena,“ říká hlavní autor článku Yue Shen z University of Illinois at Urbana-Champaign.

Toto je skutečně první vzorek binárního kvasaru na vrcholu epochy formování galaxií, díky kterému si můžeme vytvořit představu o tom, jak se supermasivní černé díry spojovaly dohromady a nakonec vytvářely binární systémy,“ říká Nadia Zakamskaová.

Dvojice hostitelských galaxií nakonec rovněž splyne a v té době se budou kvasary postupně spojovat. Výsledkem tohoto procesu bude ještě hmotnější osamělá černá díra. Jasnost kvasarů kolísá v časovém měřítku od dnů po měsíce v závislosti na krmení jejich černé díry.

Vědecký tým rovněž použil data z astrometrické družice Gaia provozované Evropskou kosmickou agenturou ESA a z pozemního průzkumu Sloan Digital Sky Survey (SDSS).

Tato studie je důkazem koncepce, která ve skutečnosti demonstruje, že naše vyhledávání zaměřené na dvojité kvasary je velmi efektivní,“ říká Hsiang-Chih Hwang, postgraduální student na Department of Physics and Astronomy at Johns Hopkins University. „To otevírá nové směry, kde můžeme při výzkumu objevit více zajímavých systémů, které astronomové nebyli schopni pozorovat dosavadními technikami nebo je objevit v souborech dat.“

Objev byl popsán v článku publikovaném v časopise Nature Astronomy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] hubblesite.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kolidující galaxie, Dvojitý kvasar, HST


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »