Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové objevili nejslabší galaxie raného vesmíru

Astronomové objevili nejslabší galaxie raného vesmíru

Kupa galaxií Abell 2744
Autor: STScI/NASA/CATS Team/R. Livermore (UT Austin)

Astronomové z University of Texas (UT) v Austinu vyvinuli novou techniku k objevování nejslabších galaxií v mladém vesmíru: 10× slabších, než jaké byly doposud pozorovány. Tyto galaxie pomohou astronomům studovat doposud málo pochopenou, avšak velmi důležitou etapu vývoje vesmíru. Jejich nová technika umožní zkoumat etapu zhruba jedné miliardy roků po Velkém třesku, kdy rané období temného věku vesmíru bylo zaplaveno světlem prvních hvězd a galaxií.

Rachael Livermore a Steven Finkelstein z UT Austin Astronomy Department společně s Jennifer Lotz ze Space Telescope Science Institute začali zkoumat tyto slabé galaxie na fotografiích pořízených pomocí Hubbleova kosmického teleskopu v rámci průzkumu Hubble Space Telescope’s Frontier Fields survey.

Tyto galaxie jsou ve skutečnosti docela běžné,“ říká Rachael Livermore. „Je velmi uspokojující, že jsme schopni je pozorovat.“

Steven Finkelstein vysvětluje, proč je objev těchto slabých galaxií tak důležitý: „Víme dobře, že pro naši představu reionizace způsobené galaxiemi by měly být galaxie stokrát slabší, než můžeme pozorovat na fotografiích z Hubbleova teleskopu a měly být opravdu, ale opravdu četné.“ To byl důvod, proč byl program Hubble Frontier Fields vytvořen.

Jennifer Lotz je vedoucí projektu Hubble Frontier Fields využívajícího největší teleskop na oběžné dráze. V rámci tohoto programu vyfotografoval Hubbleův kosmický teleskop HST několik velkých kup galaxií. Ty byly vybrány k využití jejich přednosti – jejich obrovské hmotnosti, která způsobuje důležitý optický efekt předpověděný Albertem Einsteinem. Mimořádně silná gravitace kupy galaxií zakřivuje prostor, který zesiluje světlo velmi vzdálených galaxií nacházejících se v pozadí. A tak kupa působí jako zvětšovací sklo nebo-li „gravitační čočka“ umožňující astronomům spatřit tyto velmi vzdálené galaxie, které obvykle nejsme schopni detekovat, dokonce ani pomocí HST.

Hlavní motivací pro projekt Hubble Frontier Fields bylo pátrání po mimořádně slabých galaxiích v období rozhodující fáze pro vývoj vesmíru,“ říká Jennifer Lotz. „Nicméně prvořadá obtížnost při použití kup galaxií Frontier Field jako extrémního zvětšovacího skla je, jak uvést na pravou míru ovlivnění pozorování světlem samotných kup galaxií.“

Rachael Livermore doplňuje: „Problémem je, že jen s obtížemi hledáte tyto skutečně slabé objekty svítící v pozadí. Nejjasnější galaxie ve vesmíru se nacházejí v kupách a tyto kupy galaxií blokují světlo galaxií v pozadí, takže je obtížné je vůbec pozorovat. A tak jsem použila metodu odstranění kupy galaxií z pořízeného snímku.“

Kupa galaxií MACS 0416 Autor: STScI/NASA/CATS Team/R. Livermore (UT Austin)
Kupa galaxií MACS 0416
Autor: STScI/NASA/CATS Team/R. Livermore (UT Austin)
Její metoda využívá počítačového modelování k rozpoznání a odlišení světla z galaxií v popředí (kupa galaxií) od světla přicházejícího z galaxií v pozadí (mnohem vzdálenější galaxie, jejichž světlo je zesílené efektem gravitační čočky).

Podle Jennifer Lotz „je tato práce jedinečná ve svém přístupu k odstranění tohoto světla. To nám umožňuje detekovat mnohem více slabších galaxií, než jsme spatřili při předcházejících výzkumech, a dosáhnout hlavního cíle průzkumu Frontier Fields.“

Rachael Livermore a Steven Finkelstein použili novou metodu na dvě kupy galaxií zkoumaných v rámci projektu Frontier Fields: Abell 2744 a MACS 0416. To jim umožnilo identifikovat slabé galaxie pozorovatelné v době, kdy vesmír byl starý přibližně miliardu roků, tedy méně než 10 % jeho současného věku. Pozorované galaxie jsou 100× slabší, než které byly objeveny v rámci Hubbleova ultra hlubokého pole (Hubble Ultra Deep Field – HUDF), což jsou nejpodrobnějšími snímky noční oblohy, jaké zatím byly získány.

Jejich pozorování ukázala, že tyto slabé galaxie jsou mimořádně četné, což je v souladu s představou, že velký počet velmi slabých galaxií byl hlavní hnací silou probíhající reionizace.

Tým astronomů plánuje pokračování výzkumu kup galaxií v rámci programu Frontier Fields a jejich studium pomocí metody, kterou navrhla Rachael Livermore. Podle ní bude v budoucnu stejně tak využit i připravovaný James Webb Space Telescope k výzkumu ještě slabších galaxií.

Článek byl publikován v časopise The Astrophysical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] mcdonaldobservatory.org
[2] frontierfields.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Abell 2744, Gravitační čočka, MACS 0416


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »