Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové objevili nejslabší galaxie raného vesmíru

Astronomové objevili nejslabší galaxie raného vesmíru

Kupa galaxií Abell 2744
Autor: STScI/NASA/CATS Team/R. Livermore (UT Austin)

Astronomové z University of Texas (UT) v Austinu vyvinuli novou techniku k objevování nejslabších galaxií v mladém vesmíru: 10× slabších, než jaké byly doposud pozorovány. Tyto galaxie pomohou astronomům studovat doposud málo pochopenou, avšak velmi důležitou etapu vývoje vesmíru. Jejich nová technika umožní zkoumat etapu zhruba jedné miliardy roků po Velkém třesku, kdy rané období temného věku vesmíru bylo zaplaveno světlem prvních hvězd a galaxií.

Rachael Livermore a Steven Finkelstein z UT Austin Astronomy Department společně s Jennifer Lotz ze Space Telescope Science Institute začali zkoumat tyto slabé galaxie na fotografiích pořízených pomocí Hubbleova kosmického teleskopu v rámci průzkumu Hubble Space Telescope’s Frontier Fields survey.

Tyto galaxie jsou ve skutečnosti docela běžné,“ říká Rachael Livermore. „Je velmi uspokojující, že jsme schopni je pozorovat.“

Steven Finkelstein vysvětluje, proč je objev těchto slabých galaxií tak důležitý: „Víme dobře, že pro naši představu reionizace způsobené galaxiemi by měly být galaxie stokrát slabší, než můžeme pozorovat na fotografiích z Hubbleova teleskopu a měly být opravdu, ale opravdu četné.“ To byl důvod, proč byl program Hubble Frontier Fields vytvořen.

Jennifer Lotz je vedoucí projektu Hubble Frontier Fields využívajícího největší teleskop na oběžné dráze. V rámci tohoto programu vyfotografoval Hubbleův kosmický teleskop HST několik velkých kup galaxií. Ty byly vybrány k využití jejich přednosti – jejich obrovské hmotnosti, která způsobuje důležitý optický efekt předpověděný Albertem Einsteinem. Mimořádně silná gravitace kupy galaxií zakřivuje prostor, který zesiluje světlo velmi vzdálených galaxií nacházejících se v pozadí. A tak kupa působí jako zvětšovací sklo nebo-li „gravitační čočka“ umožňující astronomům spatřit tyto velmi vzdálené galaxie, které obvykle nejsme schopni detekovat, dokonce ani pomocí HST.

Hlavní motivací pro projekt Hubble Frontier Fields bylo pátrání po mimořádně slabých galaxiích v období rozhodující fáze pro vývoj vesmíru,“ říká Jennifer Lotz. „Nicméně prvořadá obtížnost při použití kup galaxií Frontier Field jako extrémního zvětšovacího skla je, jak uvést na pravou míru ovlivnění pozorování světlem samotných kup galaxií.“

Rachael Livermore doplňuje: „Problémem je, že jen s obtížemi hledáte tyto skutečně slabé objekty svítící v pozadí. Nejjasnější galaxie ve vesmíru se nacházejí v kupách a tyto kupy galaxií blokují světlo galaxií v pozadí, takže je obtížné je vůbec pozorovat. A tak jsem použila metodu odstranění kupy galaxií z pořízeného snímku.“

Kupa galaxií MACS 0416 Autor: STScI/NASA/CATS Team/R. Livermore (UT Austin)
Kupa galaxií MACS 0416
Autor: STScI/NASA/CATS Team/R. Livermore (UT Austin)
Její metoda využívá počítačového modelování k rozpoznání a odlišení světla z galaxií v popředí (kupa galaxií) od světla přicházejícího z galaxií v pozadí (mnohem vzdálenější galaxie, jejichž světlo je zesílené efektem gravitační čočky).

Podle Jennifer Lotz „je tato práce jedinečná ve svém přístupu k odstranění tohoto světla. To nám umožňuje detekovat mnohem více slabších galaxií, než jsme spatřili při předcházejících výzkumech, a dosáhnout hlavního cíle průzkumu Frontier Fields.“

Rachael Livermore a Steven Finkelstein použili novou metodu na dvě kupy galaxií zkoumaných v rámci projektu Frontier Fields: Abell 2744 a MACS 0416. To jim umožnilo identifikovat slabé galaxie pozorovatelné v době, kdy vesmír byl starý přibližně miliardu roků, tedy méně než 10 % jeho současného věku. Pozorované galaxie jsou 100× slabší, než které byly objeveny v rámci Hubbleova ultra hlubokého pole (Hubble Ultra Deep Field – HUDF), což jsou nejpodrobnějšími snímky noční oblohy, jaké zatím byly získány.

Jejich pozorování ukázala, že tyto slabé galaxie jsou mimořádně četné, což je v souladu s představou, že velký počet velmi slabých galaxií byl hlavní hnací silou probíhající reionizace.

Tým astronomů plánuje pokračování výzkumu kup galaxií v rámci programu Frontier Fields a jejich studium pomocí metody, kterou navrhla Rachael Livermore. Podle ní bude v budoucnu stejně tak využit i připravovaný James Webb Space Telescope k výzkumu ještě slabších galaxií.

Článek byl publikován v časopise The Astrophysical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] mcdonaldobservatory.org
[2] frontierfields.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Abell 2744, Gravitační čočka, MACS 0416


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »